Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
27. 11. 2024 – NERS 2024: výroční konference o jaderné energetice
Redakce 2. listopadu 2024Aktuální témata spojená s výstavbou nových jaderných zdrojů v Dukovanech na jednom místě. Konference NERS 2024 se tematicky dotkne projednávání…
- Komentář
Nejproslulejší tuzemská komodita? Český uran přestal sloužit míru
Odborník na jadernou energetiku Radek Škoda ve svém komentáři rozebírá a rekapituluje těžbu uranu na českém území. Zároveň se zamýšlí nad tím, proč musela být těžba ukončena.
Těžba uranové rudy v posledním dole v Česku v oblasti Dolní Rožínky minulý měsíc skončila.
Důl Rožná I byl posledním uranovým dolem jak na území České republiky, tak i ve střední Evropě. Za dobu provozu vyprodukoval téměř 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu (tedy v rudě bylo cca jedno promile uranu).
V provozu byl od roku 1957 do roku 2016, kdy byla oficiálně ukončena komerční těžba uranu z tohoto ložiska. Letos v dubnu vyjel poslední vytěžený vozík.
Historie: zelená barva nebo odpad
Uran se na území České republiky přitom začal těžit už v 19. století, tehdy se ruda využívala jako zelené barvivo ve sklářském průmyslu.
Jinak byl uran v dolech spíše odpad, hlušina, při těžbě vyhledávaného stříbra. Odtud je i název minerálu smolinec, který horníkům přinášel (jak finanční, tak zdravotní) smůlu a měl i černou, „smolnou“ barvu.
Razantní rozvoj těžby ovšem přišel po druhé světové válce se začátkem výroby jaderných zbraní. Většina uranu vytěženého v tehdejším Československu po roce 1946 mířila na bomby do Sovětského svazu.
GRAF: Vývoj počtu jaderných zbraní ve světě
Od roku 1945 do roku 2014, podle jednotlivých zemí
Zdroj: Ourworldindata.org
Strategická surovina
Ze zhruba 110 000 celkově vytěžených tun uranu u nás zůstalo jen asi pět procent. Uran byl velmi strategická surovina.
Na konci druhé světové války byly totiž na světě jen tři země, které měly uranové doly – belgické Kongo, Kanada a Československo. U nás to byl důl v Jáchymově, v jehož rudě Marie Sklodowská na počátku minulého století detekovala radioaktivní radium a polonium.
Další „jaderné“ komentáře Radka Škody:
Nová jaderná odnož ČEZu je super. Ale klidně mohla přijít až po volbách
Německá Energiewende v dnešní praxi? Opětovné využívání uhelných zdrojů
Jihokorejské reaktory do českých Dukovan?
Hlad po jaderných bombách přinesl ve čtyřicátých a padesátých letech obrovský rozmach těžby uranu. Slogan „Náš uran slouží míru“, kteří si pamětníci uranového průmyslu v ČSSR četli každý den na transparentech na šachtách, byl velmi ironický.
První sovětské jaderné bomby, odpálené od roku 1949 na sovětských polygonech, byly totiž z našeho uranu (což lze dle obsahu izotopu U234 doložit).
Uranový Únor 48
Někteří historici uvádějí, že komunistický puč byl v únoru 1948 orchestrován Sověty, aby si SSSR u nás udržel životně důležitý přístup k této strategické surovině.
Uranový průmysl pak v ČSSR pod komunistickým vedením vzkvétal, mimo Rožné například dodnes vidíme u Příbrami haldy z uranových dolů, u Stráže pod Ralskem se sanují doly chemické těžby.
UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!
Za netržní ceny pak byl uran „prodáván“ na „mírové využití“ našim sovětským bratrům na věčné časy. Tedy na atomové a vodíkové bomby a pro jaderné ponorky a jejich reaktory.
Tam všude, ale i v jaderných ledoborcích či jaderných reaktorech v družicích, se český uran podíval.
Konkurence narostla
Jak zájem o uran rostl, našla se v padesátých letech a později i další ložiska v jiných zemích. Po nás uranem SSSR hojně zásobovalo například východní Německo.
Na konci minulého století nejvíce uranu těžila Kanada (tamní hlubinné doly v Saskatchewanu obsahují až 25 procent uranu v rudě), aby před přibližně deseti lety byl tento trh naprosto ovládnut Kazachstánem.
Pro nás je ironií, že Kazaši používají stejnou chemickou metodu ISL, kterou jsme u nás ve Stráži pod Ralskem vyvinuli a s níž máme tolik ekologických zátěží. Po pádu železné opony se i nemalé množství vojenského uranu upravilo zpět pro použití v civilních jaderných reaktorech.
A protože ruské jaderné zbraně byly přetvořeny na palivo používané v amerických jaderných elektrárnách, můžeme i tam najít stopu české uranové těžby.
Ekonomika rozhoduje
Proč tedy byla těžba u nás vlastně ukončena? Z počtu jaderných zbraní, které se nyní většinou demontují, a počtu komerčních jaderných reaktorů, jejichž počet zůstává přibližně stejný, je vidět, že poptávka po uranu nyní neroste.
Též využití jaderného paliva v reaktorech se rok od roku lepší, uranu je tedy na provoz potřeba méně.
GRAF: Vývoj ceny uranu
Od roku 1988 do současnosti, v USD za libru uranu U3O8
Zdroj: Tradingeconomics.com
Na přiložených grafech s cenou uranu (udává se jako cena v USD za libru U3O8) je též vidět, že levný kazašský uran vytlačil jiné tradiční producenty (např. i Rusko či Francii).
Český uran tedy dnes, po 70 letech těžby pro jaderný průmysl, přestává sloužit (i míru). Ale jeho úloha, jak mírová, tak vojenská, byla ve světovém měřítku zásadní.