Tuzemská politika aktuálně žije především vyjednáváními o sestavení vlády. Z veřejných zdrojů se můžeme dočíst, že chystaná vláda plánuje mimo jiné dokončit přípravu nového zákona o hromadných žalobách a schválit ho.
Návrh zákona je aktuálně v legislativní dílně Ministerstva spravedlnosti, nicméně situace nejen v ČR, ale i v perspektivě evropského práva se vyvíjí směrem k širšímu uplatnění této formy žalob.
Stávající informace o návrhu zákona o hromadných žalobách jsou stále poměrně obecné – vládou byl zatím schválen pouze tzv. věcný záměr zákona. Avšak i za současného stavu věci je dobré, aby se obchodníci, výrobci a další subjekty poskytující spotřebitelům na trhu zboží a služby začali s touto problematikou seznamovat.
Finanční a obchodní důsledky hromadných žalob totiž mohou být pro podnikání žalovaných společností zcela zásadní. O co se tedy vlastně jedná?
Horká novinka
Hromadné žaloby budou v českém právním řádu novinkou. Historicky mají původ v angloamerickém právním prostředí (class actions) s tím, že zejména v USA se jedná o zavedenou a poměrně široce užívanou formu řešení sporů kolektivní povahy.
Podle zkušeností ze zahraničí se hromadné žaloby uplatní nejčastěji při řešení sporů v rámci výroby a prodeje spotřebního zboží (automobily, IT technika apod.), telekomunikací, bankovnictví, pojišťovnictví a v dalších tržních sektorech.
V českých podmínkách se spotřebitelé dosud před soudy domáhali svých nároků individuálně. Spojování soudních sporů do větších procesů totiž mělo a má svá procesní pravidla a omezení. Navrhovanou legislativou se přitom právo na kolektivní uplatňování nároků soudní cestou má zásadně rozšířit.
Hromadně, ale s individuálním nárokem
Hromadnou žalobu bude možno podat v případech, kdy bude mít širší okruh osob proti žalovanému výrobci či poskytovateli služeb nárok totožné právní a skutkové povahy.
Příkladem mohou být nároky z titulu vadného zboží či služeb poskytovaných hromadně zákazníkům v různých oblastech ekonomiky.
Finanční vyčíslení žalovaných nároků bude u jednotlivých žalobců pochopitelně závislé na rozsahu služeb či množství zboží, které bylo příslušným spotřebitelem zakoupeno, a tedy jednotlivé nároky spotřebitelů se budou svou výší lišit.
Hromadné nároky boudou projednány v jednom soudním řízení, ve kterém budou žalobci zastoupeni tzv. správcem skupiny.
Čekání na detaily
Procesní pravidla soudního řízení o hromadných žalobách nejsou v této chvíli ještě detailně rozpracována, nicméně Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že řízení bude vycházet ze dvou alternativních koncepcí – tzv. opt-in a opt-out.
Tyto koncepce se liší podle toho, zda poškozený spotřebitel bude ze zákona, tedy automaticky, zahrnut do kolektivního soudního řízení (a bude oprávněn z něj vystoupit, tedy „opt-outovat“), nebo se naopak musí k řízení vlastním úkonem připojit (opt-in).
Lze očekávat, že o přesném nastavení procesních pravidel bude v rámci legislativního procesu ještě poměrně čilá debata.
Klíčová první fáze sporu
Soudní řízení bude rozděleno do dvou fází. V rámci první (tzv. certifikační fáze) soud posoudí, zda jsou splněny formální procesní podmínky a zda hromadná žaloba případně neslouží například pouze k šikaně žalovaného.
Druhou fází bude samotné soudní řízení o žalovaných nárocích, včetně dokazování listinami, znaleckými posudky a výslechy svědků či zástupců korporátních orgánů žalovaných společností.
Domnívám se, že zejména první, tedy certifikační fáze, prověřující případnou šikanóznost žaloby, bude pro žalované obchodníky a výrobce v poměrech tvrdého konkurenčního boje na českém trhu zásadní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Přichází nařízení GDPR: hysterie a panika pro firmy, nebo užitečný nástroj?
Nejen Apple či Google. Optimalizovat daně umí i evropské firmy
Fondy kvalifikovaných investorů: přínos ekonomice, nebo trik na nižší daně?
Zákon totiž samozřejmě nemůže zcela vyloučit případy, kdy v praxi budou hromadné žaloby podávány ze strany „bílých koňů“, které k nápadu žalovat eventuálně přivede někdo z konkurentů.
Bude věcí soudu, aby případnou šikanóznost hromadné žaloby na základě námitek žalovaných vyhodnotil. Kvalita argumentace žalovaných společností a řádná příprava jejich žalobní obrany budou tedy klíčové.
Specifika hromadných žalob
Řízení o hromadných žalobách s sebou přinese i několik specifik, která český právní řád dosud nezná nebo je zná pouze okrajově.
Mezi ně lze řadit vysvětlovací povinnost a povinnost žalovaného předložit na žádost žalobců interní dokumentaci a komunikaci (tzv. discovery).
Oba tyto procesní instrumenty budou do značné míry nutit žalované v průběhu sporu takříkajíc vyložit karty na stůl.
Příslušná vysvětlení a interní materiály (e-maily, zápisy z jednání, podklady na zasedání orgánů společnosti, výrobní dokumentace a technické návrhy apod.) totiž budou odkrývat dobové informace, procesy a interní komunikační toky v rámci žalované společnosti.
Hromadný trend
Je samozřejmě otázka, zda legislativní návrh bude nakonec schválen a hromadné žaloby naleznou uplatnění i před českými soudy.
Nicméně již v této chvíli lze konstatovat, že světový trend směřuje k nárůstu uplatňování nároků spotřebitelů formou hromadných žalob. Lze tedy očekávat, že dříve nebo později bude tento právní prostředek zaveden i do českého právní řádu.
Obchodníci, výrobci a poskytovatelé služeb v České republice by rozhodně tento trend měli vzít v úvahu, a ještě než se dostane tato novinka do českého právního řádu (v tuto chvíli je návrh věcného záměru schválený vládou a ministr spravedlnosti má do 31. března 2019 předložit návrh zákona – viz ZDE, pozn. red.), měli by mít na vědomí, že vždy je lepší sporu předejít než jej řešit u soudu.