Mohlo by vás také zajímat
Trump v čele USA znamená větší stabilitu pro finanční trhy
Kryštof Míšek 7. listopadu 2024Uplynulé týdny se nesly v nejistotě z výsledků voleb a jejich možného dopadu na ekonomiku a finanční trhy. Zejména protekcionistická…
Proč letos nebude platit v USA Okunův zákon?
Jan Čermák 7. října 2024Letos dojde v americké ekonomice k poněkud zvláštní makroekonomické situaci. Ekonomika USA totiž vykazuje tempo, které se pohybuje nad jejím…
Důkaz „nemocného“ Německa? Volkswagen poprvé zvažuje zavření fabriky v Evropě
Lukáš Kovanda 3. září 2024Německá automobilka Volkswagen zpřísňuje svůj úsporný program v hlavní, stejnojmenné značce. Nevylučuje uzavírání závodů v Německu a nucené propouštění, protože…
- Článek
Pracujete přesčas? Dejte si pozor, leckde je to skrytý zabiják
Možná máte pocit, že vás šéf chce zabít, protože… (doplňte si dle aktuálního problému). Ale je to samotná práce, která vám usiluje o život. A dokonce i ta jen předstíraná! V Japonsku si údajně smrt z přepracování vyžádala již asi 10 000 obětí.
Smrt z přepracování není pouze japonský fenomén, v této zemi se jí ale dostává velké pozornosti. Mají pro ni i vlastní pojmenování: karoshi. První záznamy o karoshi začalo japonské ministerstvo zdravotnictví vést v roce 1987.
Třeba loni byla uznána jako karoshi i smrt 31leté novinářky, která zemřela doslova s telefonem u ucha. Nebo sebevražda zaměstnankyně reklamního koncernu o prvním svátku vánočním.
Každoročně je pak smrt z přepracování uvedena jako příčina konce stovek lidských životů. Podle Národní obranné rady pro oběti karoshi jsou však údaje ministerstva jen špičkou ledovce a karoshi může již za 10 000 úmrtí v Japonsku.
Kolik přesčasů může za karoshi?
Kuriózní úmrtí při výkonu zaměstnání |
|
Jako karoshi se označují případy, kdy oběť pracovala v předchozím měsíci více než 100 hodin přesčasů nebo 80 hodin přesčasů ve dvou či více po sobě jdoucích měsících z předchozích šesti.
Rodina oběti karoshi má dokonce nárok na odškodnění. Kromě finanční kompenzace od japonské vlády peníze často vyplácí i firma, pro kterou oběť pracovala (v roce 2000 vyplatila největší reklamní agentura v Japonsku Dentsu Inc. 168 milionů jenů).
A když už jsme u zhoubných přesčasů, podle studie z roku 2016 melbournského Institutu aplikovaných ekonomických a sociálních studií je dokonce i standardní pracovní týden škodlivý. Lidé starší 40 let by údajně neměli pracovat více než 25 hodin týdně, jinak dochází k poškození jejich inteligence.
I předstíraná práce vás může zabít
Případů úmrtí z přepracování je mnoho, dva viníci jsou společní: nedostatek spánku a stres. Ani jeden z faktorů není rozhodujícím zabijákem, nepřímo však vedou k fatálnímu poškození zdraví v podobě srdečních chorob, narušení imunity, cukrovky nebo některých druhů rakoviny.
Stejně nebezpečné je ale i vysedávání u stolu a čekání, až půjde šéf konečně domů. Přece nezmizíte dřív než on, že? Japonci totiž už nejsou národem s nejdelší pracovní dobou, zvláště těm mladým je ale hloupé odejít z práce dřív než nadřízený.
Dlouhé vysedávání u stolu, i když si třeba čtete sportovní rubriku, vašemu zdraví také neprospívá. Předpokládá to další studie publikovaná před třemi lety, která zjistila, že lidé trávící v práci více času jsou náchylnější k mozkové mrtvici.
Češi a přesčasy
S přesčasy se stále častěji setkáváme i v Česku. Důvodem je nasycený trh práce, díky němuž práce lidem narůstá, což ústí i v nárůst přesčasů.
Nedostatek pracovních sil doléhá na samotné zaměstnance obecně spíše negativně.
Kolem 27 procent z nich má podle průzkumu společnosti Up mnohem více práce než dříve, 17 procentům narostlo množství přesčasů a podobný počet zaměstnanců musí dokonce dělat práci za ostatní.
Evropský judikát
Mimochodem, před pár měsíci vynesl v tomto směru zajímavý judikát Soudní dvůr EU, který letos na jaře podpořil belgického hasiče, který musel držet pohotovost na telefonu a v případě potřeby do osmi minut dorazit na stanici.
Podle soudu šlo o tak přísnou pracovní pohotovost, že musí být zahrnuta do pracovní doby.
V Česku mohou zaměstnanci pracovat jen 48 hodin týdně a i díky judikátu se také u nás začaly započítávat podobné přísné pracovní pohotovosti. „Evropský soud velmi striktně řekl, že se tato doba musí počítat do týdenního limitu 48 hodin. Na druhou stranu ale akceptoval, že i za dobu velmi přísné pracovní pohotovosti může být nižší odměna, což platí i u nás,“ uvedl pro server Info.cz advokát Tomáš Procházka.
Každopádně karoshi u nás spíše nehrozí…
Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru #morethanoffice.eu.
Můžete mi prosím zaslat číslo toho evropského judikátu, pod kterým můžu vyhledat jeho celé znění? Jde mi o to, že se již přes 9 let soudím o určení přesčasů. Ani tak dlouhá doba nestačí českým soudům, aby věc rozhodla konečným verdiktem. Dá se vůbec mluvit o nějakých přesčasech, když určení, zda jde o přesčas, nebo nejde, trvá soudům tolik let?
Máte zájem publikovat okolnosti mého sporu o přesčasy, který trvá tak dlouho a jehož soudní náklady již převýšili neuvěřitelných půl milionu korun?
C‑518/15 Matzak