Mohlo by vás také zajímat
Michal Čeřovský (Sharry): Naše aplikace je součástí kancelářské budovy nutnou pro její provoz
Libor Akrman 9. března 2022Společnost Sharry umožňuje zaměstnancům i návštěvníkům firem používat ke vstupu do kanceláří mobilní telefon místo plastových karet. Unikátní aplikaci používá…
Radim Neubauer (Notářská komora ČR): V digitalizaci notářství jsme evropskými lídry
Libor Akrman 30. července 2021Notáři budou moci provádět část zápisů v elektronické podobě. Bude zejména možné založit obchodní společnost on-line, distančním způsobem lidé zařídí…
Eva Kučmášová (Canon): Rozvíjíme pracoviště budoucnosti, které splňuje vše pro novou epochu práce
Libor Akrman 4. února 2021O tom, jak moc se změnila práce s dokumenty v současné pandemické době, jsme si exkluzivně povídali s Evou Kučmášovou,…
- Rozhovor
Canon sází na digitální byznys. V kancelářích i v tiskových službách
Z kancelářského byznysu se stává stále sofistikovanější obor. Samotné tiskárny jsou stále chytřejší zařízení, která začínají plnit i další funkce než jen tisk, kopírování a skenování. A právě v této oblasti nabízí Canon CZ inteligentní řešení, jež firmám pomáhají obsloužit i jejich širokou zákaznickou základnu. Firma se navíc zaměřuje také na rozvoj digitálního tisku, který prodělal velký výkonnostní skok kupředu.
Když se řekne Canon, většina lidí si asi představí fotoaparát, respektive japonskou firmu stejného jména, která fotoaparáty vyrábí již od roku 1937. Nicméně firma je významným hráčem i na poli tisku, což se děje v důsledku nástupu a masivního rozšiřování digitalizace.
„Zhruba v sedmdesátých letech začal boom kancelářského vybavení, laserových tiskáren a digitálních technologií. Canon se vypracoval v oblasti kancelářského vybavení na přední pozici, když získal asi pětinový podíl na světovém trhu,“ říká k tomu Ondřej Valeš z divize Business Information Services.
Toto oddělení má na starosti zpracovávání firemní dokumentace a v posledních letech pak stále více digitalizaci dokumentových procesů. „Canon se v počátcích zabýval kromě focení hlavně tiskem, ale po vybudování silné tržní pozice hledal, kam by mohl dále investovat. Výsledkem inovací byla i snaha řídit samotný informační obsah. Tedy to, co vlastně tiskneme, a najít cestu, jak pomoci firmám informace řídit. Od té doby se tedy Canon zabývá dokumentovými systémy a řízením informací,“ vysvětluje Valeš.
Digitalizace dokumentů
Základem je digitalizace dokumentových procesů, v první řadě automatické zpracování faktur, tedy jejich roztřídění, převedení do digitální podoby, ověření správnosti údajů, platba a archivace.
Předmětem zpracování jsou ale i další dokumenty. Česká pobočka například zpracovávala do digitální podoby část obsahu Památníku národního písemnictví nebo velkou část archivu rakouských státních drah.
„Tehdy k nám z Rakouska vozili dokumenty v kamionech. Teď nedávno jsme třeba pracovali na technické dokumentaci k norským ropným plošinám, takže nemusí jít jen o vytěžování textových dokumentů, ale i technických výkresů,“ popisuje Valeš.
Zároveň dodává, že zmíněné příklady jsou spíše jednorázové zakázky, které sice trvají i řadu měsíců, ale pak skončí. Podobné objednávky má české centrum hlavně ze skandinávských zemí (z Finska a Švédska) a pak z Belgie, Nizozemska a Německa.
„Naše výhoda je v tom, že jsme uprostřed Evropy, jsme vnímáni jako bezpečná země, zaintegrovaná do evropských struktur,“ vyzdvihuje konkurenční výhody Valeš. Podle jeho slov má koncern taková centra sdílených služeb v Evropě čtyři. Kromě Česka, které tvoří „dvě digitalizační linky – takové továrny na digitalizaci dokumentů, jedna v Praze a druhá v Ostravě“, jsou další centra ve Francii, Itálii a Rumunsku.
Účelná firemní infrastruktura
Druhým modelem je byznys operačního charakteru, který běží dlouhodobě. „Poskytujeme řešení pro firmy, které mají třeba více než 100 tisíc zákazníků, například innogy, Kooperativa nebo ČEZ. Pro ně tiskneme faktury, upomínky, oznámení nebo výpisy z účtů,“ doplňuje Valeš.
Na rozdíl od trhu s tiskárnami však v této oblasti panuje výrazně větší konkurence. „Nejsme žádným lídrem bezpapírové kanceláře, ale snažíme se pro firmy najít optimální kombinaci jejich potřeby tištěných a digitálních dokumentů. Chceme pomáhat firmám budovat infrastrukturu účelně,“ tvrdí Ondřej Valeš.
Kromě hlavních konkurentů ze světa tiskového byznysu, jako jsou Konica Minolta, Xerox nebo Ricoh, se čím dál častěji na trhu potýkají i s internetovými firmami typu Google nebo Dropbox.
„Ty i další firmy přišly s úložišti obrázků a dokumentů a zároveň umožnily jejich sdílení přes internet. My ale máme specializovaná řešení a většinou jen využíváme nějakých podobných platforem, které tito velcí IT hráči poskytují,“ uvádí Valeš.
DALŠÍ ROZHOVORY NA PEAK.CZ:
Roman Řezníček (Suntel): Na trhu budou vyhrávat ti, kdo mají nejlepší cenu a kvalitu
Katie Hoardová (AB InBev): Digitalizace v zemědělství láká. I plodiny lze pěstovat „smart“
Ladislav Glogar (MAK): Vylidněné továrny nehrozí, roboty nemá kdo vymýšlet
Na otázku, v čem je tedy konkurenční výhoda Canonu v této oblasti, Valeš odpovídá, že především v komplexnosti pojetí digitalizačních služeb. „Divize Business and Information Services nedělá pouze dokumentové systémy (DMS), ale vyvíjí i informační management, který nabízíme našim zákazníkům, nebo také komunikační platformu pro hromadnou zákaznickou komunikaci. Poskytujeme také poštovní podatelnu, takzvaný mailroom,“ popisuje některé součásti systémů.
Podle jeho slov je za tím zhruba 15 let vývoje, díky němuž je v nabízeném softwarovém řešení zaintegrováno spoustu know-how a řešení pro situace, kterými si prošly stovky velkých i malých firemních zákazníků.
„Máme několik úrovní řešení podle velikosti zákazníka. Pro osobní užívání, pro malou skupinu do pěti lidí a pak pro více než pět lidí. Pro malé firmy máme i on-line verzi, aby si nemusely pořizovat vlastní hardware, a celé řešení je pak hostované na Microsoft Azure,“ dodává.
Technologický byznys už převažuje
Nové technologie jsou pro Canon velká příležitost. Kancelářská řešení již podle Valeše tvoří zhruba polovinu firemního obratu, fotoaparáty pak dělají zhruba 40 procent a zbytek představuje digitální tisk. Na druhou stranu Valeš připouští, že klesající podíl obratu fotoaparátů je způsoben nástupem smartphonů, které vytlačují levnější kategorie fotografických přístrojů.
Rozvoj digitálního byznysu ale ještě poroste, protože mimo jiné přibývá řada veřejných míst, která jsou osazována kamerami, a tento videoobsah bude třeba zpracovávat.
„Zabýváme se zpracováním obrazu a videa, máme platformy na analýzu obrazu, které dokážou například odhalovat rizikové chování na chodnících,“ naznačuje jednu větev dalšího vývoje Ondřej Valeš, podle něhož mají kancelářská zařízení čím dál častěji vlastní operační systém a začínají plnit i další funkce než jen tisk, kopírování a skenování.
Kancelář budoucnosti
I proto se Canon nedávno zapojil do projektu Kancelář budoucnosti, který chce naznačit, jak budou tato pracoviště vypadat za 20 let.
„Rozhodli jsme se Čechy, kteří tráví v kanceláři většinu týdne, změnami provést. Chceme jim pomoci, aby nové technologie a změny přístupu v mnoha oblastech kanceláře ovlivnily kvalitu jejich života pozitivně,“ zaznělo při startu projektu z úst Ladislava Palečka, generálního ředitele českého Canonu.
Ondřej Valeš k tomu dodává, že kromě nových možností komunikace projekt ukazuje třeba i to, jak dochází k propojování různých zařízení.
„Uplatňují se trendy internetu věcí, prvky bezpečnosti, ovládání na dálku. Na druhou stranu je třeba říci, že papír má pořád význam. Podepsat papírový dokument je pořád levnější a z hlediska nakládání s dokumentem i snazší, než aby každý měl vlastní digitální podpis, který musíte aktualizovat, což vždy něco stojí,“ dodává Valeš.
Ne „digitál, nebo ofset“, ale „digitál a ofset“
Jak bylo řečeno, kromě digitalizací dokumentů a kancelářského byznysu se Canon zabývá digitálním tiskem v oblasti jak transakčních tisků, tak tradičních polygrafických aplikací, například knih nebo časopisů, ale také direct marketingu. Jak ale podotýká Martin Křikava, který pracuje v divizi komerčního tisku, v Česku přetrvává v tomto oboru jistá konzervativnost.
„Zákazníci jsou více konzervativní a drží se zaběhlých způsobů podnikání. Často si říkají, že musí mít určitý počet knih, aby se jim titul zaplatil, ale trochu zapomínají na to, že by si měli říct, kolik knih potřebují prodat, aby se jim titul zaplatil,“ upozorňuje Křikava.
Podle něj i slov jeho kolegy Petra Laciny se nakladatelům a tiskařům v Canonu snaží ukázat, že zvyšující se počet titulů, klesající náklad daného titulu a tlak na rychlost zpracování více nahrávají právě digitálnímu tisku.
V Česku se snaží oslovit jak malé, tak i velké nakladatele. „Na našich seminářích se objevují největší nakladatelství z pohledu počtu vydaných titulů, ale i ti úplně nejmenší tiskaři a nakladatelé,“ říká Lacina.
Digitální tisk nabízí lepší flexibilitu i přes to, že co do jednotkových nákladů – pokud je využíván nevhodně na velké počty výtisků – je dražší než ofsetový tisk, což je jedním z důvodů skepse.
„Nakladatelé za námi často přijdou s dotazem, kolik stojí jedna kniha vytištěná na produkčním digitálním stroji oproti knize vytištěné na ofsetu. Touto optikou bude jedna kniha vytištěná na digitálu dražší než jedna kniha vytištěná na ofsetu, ale ve velkém nákladu několika tisíc kusů,“ podotýká Křikava a hned dodává, že při tisku malých nákladů je naopak ofset z hlediska přímých nákladů výrazně dražší než digitál.
„Proto je vždy třeba se bavit o bodu zlomu, tedy o množství knih v tištěném nákladu jednoho titulu, kdy cena knihy tištěné ofsetem bude shodná s cenou knihy tištěné digitálem. Nad toto množství – bod zlomu – bude z hlediska přímých nákladů výhodnější ofset, pod bodem zlomu bude z hlediska přímých nákladů výhodnější digitální tisk,“ vysvětluje Křikava.
A dále upozorňuje, že při využití digitálního tisku knih je třeba kompletně změnit obchodní model, přičemž vznikají významné úspory na nepřímých nákladech za logistiku, skartaci neprodaných výtisků nebo naopak dotisky malých množství na ofsetu.
Print on demand
Vydavatelé například nemusí držet tak velkou zásobu knižních titulů nebo ji mohou lépe rozvrhnout v čase. Podle Křikavy je výhoda digitálního tisku také v tom, že umožní, aby se nabídka lépe potkávala s poptávkou.
Vydavatelé tak mohou lépe „nadávkovat“ výrobu knihy nebo publikace, a tím pádem i jinak řeší distribuci. Už nyní se digitální tisk užívá u titulů, které mají úzkou cílovou skupinu, třeba u odborné literatury, knih pro zájmové skupiny nebo u limitovaných sérií tisku či samonakladatelů.
I proto v divizi rozlišují tři typy digitisku: „short run“ je výše zmíněný model. Další varianta je „print on demand“, kdy se tiskne, až když si zákazník objedná a zaplatí, abyste nemuseli držet žádný sklad. Třetí varianta je „smart publishing“, což je tvorba vlastní publikace z určitých vybraných kapitol.
„U nás se nejvíce využívá short run, poté print on demand a nakonec smart publishing. Na Západě výrazně víc funguje print on demand, ale čeští nakladatelé mu tolik nevěří. U nás je desítky let zaběhlý obchodní model knižního trhu s klíčovým využitím distributorů.“
U tohoto modelu, který se podle Petra Laciny již používá u významné části digitálně tištěných knih v západní Evropě, má navíc nakladatel daleko větší kontrolu nad nákladem i prodejem.
„U modelu print on demand – tisku na vyžádání – má absolutní přehled o prodejích, tedy nejen o výrobě, a peníze hned. Náklady na logistiku by také měly být nižší, protože distribuujete pouze to, co se skutečně prodá.“
Běžný čtenář rozdíl nepozná
Kvalita digitálního tisku je dnes už srovnatelná s ofsetem a běžný čtenář rozdíl nepozná. „Každý tisk je jiný, pro něco se hodí spíše ofset a pro něco se zase více hodí digitální tisk. V poslední době začínají být na vzestupu inkoustové technologie oproti tonerovým. U inkoustových technologií došlo k obrovskému posunu, co se týče kvality tisku i využitelných papírů a médií, na které se tiskne,“ říká Lacina.
Podotýká, že u velkých fotografických publikací zatím ofset vyhrává, i když pro malé náklady již existují inkoustové technologie, které jsou z hlediska kvality s ofsetem minimálně srovnatelné.
„Z hlediska rychlosti už také není problém. Naše nejrychlejší kontinuální inkoustová tiskárna oboustranně potiskne 254 metrů papíru v šíři 75 centimetrů za minutu, což je srovnatelné s archovým ofsetem pro tisk knih. Ale naším cílem není nahradit ofset, ale doplnit ho. I kdyby byl samotný digitální tisk pomalejší, tak příprava a konečné zpracování jsou rychlejší. Na ofsetu musíte založit desky, vyčistit stroj, mít čas na zaschnutí… To vše se počítá,“ popisuje Křikava.