Navzdory Trumpovi i dalším kritikům včetně Česka: práce na Nord Stream 2 se rozjíždí

Je to jen pár dnů, co v Německu začaly přípravné práce na nové větvi plynovodu Nord Stream 2. U německého Lubminu vyústí druhá větev potrubí, které bude do Německa přivádět z Ruska plyn po dně Baltského moře. Samotná pokládka začne v průběhu srpna.

Nord Stream si také v nedávné době vysloužil kritiku šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který jej považuje za „německý sobecký projekt“, jenž povede jen k větší evropské závislosti na ruském plynu.

Pojďme se tedy blíže podívat na to, jak to s plynem v Evropě je.

Spotřeba roste

Ačkoliv během let 2010–2014 se spotřeba zemního plynu v Evropě snižovala, od roku 2015 naopak každoročně roste. V roce 2015 to bylo o 3,9 procenta, v 2016 o 6,5 procenta. Loni vzrostla spotřeba plynu v Evropě o pět procent a byla tak nejvyšší za posledních sedm let.

MAPA: Těžba zemního plynu v Evropě
Za rok 2017, číselné údaje škálování těžby jsou v miliardách metrů krychlových.

Zdroj: Enerdata

Celkově dosáhla poptávka po zemním plynu v Evropě téměř 540 miliard metrů krychlových. Ve srovnání s rokem 2014 byla vyšší dokonce o více než 75 miliard metrů krychlových.

Nejvíc spalují Němci

První místo ve spotřebě zemního plynu dlouhodobě zaujímá Německo. Zemní plyn je totiž možné považovat za ekologičtější variantu tradičních fosilních paliv, což je v souladu s Německou energetickou politikou.

VÍCE K TÉMATU:

Nové směry německé energetiky. Bez dotací zelené elektřině i bez nových stožárů

Německá Energiewende v dnešní praxi? Opětovné využívání uhelných zdrojů

Více než desetiprocentní nárůst mezi státy s nejvyšší spotřebou plynu byl však v minulém roce zaznamenán v Turecku, Nizozemsku a Portugalsku. Itálie na třetím místě v pořadí spotřeby plynu v Evropě drží dlouhodobě stabilní růst spotřeby, který loni dosáhl šesti procent.

Ve Velké Británii, která je ve spotřebě plynu v Evropě stabilně na druhém místě, sice vloni došlo k poklesu o dvě procenta, avšak v roce 2016 se spotřeba zvýšila o celých 13 procent. Mimochodem, i v Česku loni spotřeba zemního plynu vzrostla, a to meziročně o 3,3 procenta na 8,53 miliardy metrů krychlových.

Z toho je zřejmé, že Evropa má zájem o zemní plyn. A v následujících letech poptávka po plynu v Evropě s největší pravděpodobností dále poroste. Je totiž jasné, že propad výroby elektřiny z uhlí bude zčásti pokryt plynovými elektrárnami.

Rusko jako hlavní dodavatel

Vlastní těžba tyto nároky není schopná pokrýt, neboť v Evropě zase tolik ložisek plynu není.

MAPA: Těžba zemního plynu v Evropě
Za rok 2017, číselné údaje škálování těžby jsou v miliardách metrů krychlových.

Zdroj: Enerdata

Významným dovozcem plynu do Evropy je Rusko, respektive největší ruská akciová společnost Gazprom. Ta disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů.

Navzdory snaze Evropské unie o snížení závislosti na ruském plynu Gazprom oznámil, že loni zvýšil vývoz zemního plynu do Evropy a Turecka o 8,1 procenta na rekordních 193,9 miliardy metrů krychlových. I Česko dováží většinu plynu z Ruska.

Ruský plyn proudí do Evropy především přes Ukrajinu. Tato trasa ale nebyla v minulosti bezproblémová, existují proto alternativní trasy.

Mezi ně patří plynovod Gazela, napojující se na zemní plyn dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře. Právě Nord Streamem míří plyn především do Německa. To má s největším podílem na evropské spotřebě plynu také největší zájem na jeho rozšiřování.

Nord Stream 2 začíná

Proto na konci července letošního roku začaly na severu Německa přípravné práce na položení plynovodu Nord Stream 2, který vznikne vedle toho prvního.

Přípravné práce na pobřeží u severoněmeckého Lubminu. Zdroj: Nord-Stream2.com

Je to v podstatě rozšíření současného potrubí, které si vyžádá investici zhruba 9,5 miliardy eur (téměř 245 miliard korun).

Projekt Nord Stream 2 předpokládá zdvojnásobení kapacity přepravy plynu od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa na 110 miliard metrů krychlových.

Proti Nord Streamu a nově vznikajícímu rozšíření protestují ekologové, například ekologický Svaz na ochranu přírody Německa (NABU), ale také některé státy střední a východní Evropy včetně Polska, Slovenska či Ukrajiny.

Ty se obávají vyšší energetické závislosti na Rusku. Jde jim ale také o peníze. Přeprava plynu přes Ukrajinu a následně Slovensko se rozšířením Nord Streamu může značně snížit.

Problém pro Křetínského?

Zájem na této přepravě má také český Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Ten má 49procentní podíl ve společnosti SPP Infrastructure, která vlastní společnost eustream. Ta se zabývá přepravou zemního plynu z Ruska přes území Slovenska.

Přeprava plynu tvořila v roce 2016 podíl na hospodaření EPH zhruba 15,4 procenta, vloni se tento podíl snížil na zhruba deset procent. V absolutních číslech byly tržby z přepravy plynu EPH za rok 2016 ve výši 758 milionů eur, vloni 705 milionů eur. V roce 2017 činilo množství plynu přepraveného společností eustream téměř 65 miliard metrů krychlových.

Eustream si riziko uvědomuje. Proto nedávno společnost podepsala s polským partnerem Gaz-System dohodu o výstavbě nového, 165kilometrového propojení slovenské a polské přepravní sítě.

Nová infrastruktura má zlepšit přístup středoevropských zemí k terminálům v Baltském moři a Norsku na severu a k plánovanému plynovodu Eastring, který propojí slovenskou a maďarskou síť s Balkánem na jihu. Na výstavbu polsko-slovenského plynovodu uvolnila koncem loňského roku EU příspěvek ve výši 107,7 milionu eur.

Americký odpor

Proti výstavbě Nord Streamu 2 se postavil také americký prezident Donald Trump. Ten na summitu NATO kritizoval Německo za podporu nového plynovodu z Ruska do Německa.

Jako oficiální argument uvedl, že USA přispívá nejvíce do rozpočtu NATO, které bylo vytvořeno především na ochranu proti bývalému Sovětskému svazu a stále funguje jako ochranný štít před ruskou agresí, zatímco Německo platí miliardy eur Rusku za plyn.

Sklad potrubí na finském pobřeží u města Kotko je připraven na zásobování stavby plynovodu. Zdroj: Nord-Stream2.com

Ve skutečnosti ale Trumpova kritika souvisí spíše se snahou USA prodávat do Evropy více svého zkapalněného plynu (LNG). Takže opět jde spíše o Trumpovo „America first“ než o dobro Evropy.

Německo totiž, ačkoliv je největším evropským spotřebitelem plynu, stále nemá terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rusko mění Arktidu v dopravní tepnu. Do akce jdou nové supersilné ledoborce

Pro srovnání: Francie má čtyři, Itálie tři, Španělsko sedm, Velká Británie šest, Nizozemsko, Řecko, Portugalsko, Belgie, Polsko a Litva po jednom. Podle odhadů se ruský plyn podílel loni na spotřebě Německa 50–75 procenty.

Letos však německá vláda potvrdila záměr situaci změnit a rozvíjet infrastrukturu pro využívání LNG. To je jeden z prvních kroků, který by měl Německu pomoci v realizaci prvního terminálu pro import LNG u města Brunsbuttel ležícího u Severního moře. Tím by země mohla vyvrátit tvrzení prezidenta USA Donalda Trumpa, že je stále více závislé na ruském plynu a zákazu plynu z USA.