Mohlo by vás také zajímat
V Evropě roste silný hráč ve výrobě tofu s kořeny na Slovensku
Veronika Kudrnová 16. října 2024Společnost The New Originals Company GmbH, vídeňský podnik stojící za značkou tofu a rostlinných pomazánek Lunter, výrazně rozšířila své působení…
Proč letos nebude platit v USA Okunův zákon?
Jan Čermák 7. října 2024Letos dojde v americké ekonomice k poněkud zvláštní makroekonomické situaci. Ekonomika USA totiž vykazuje tempo, které se pohybuje nad jejím…
Přebírá Francie roli „nemocného muže Evropy“?
Lukáš Kovanda 13. června 2024Francii hrozí dluhová krize, varuje tamní ministr financí. Předvolební prognózy navíc naznačují "veletoč" na tamní politické scéně, což by mohlo…
Globální pakt o migraci země OSN přijaly. Proč ne Česko, USA nebo Rakousko?
Migrační pakt OSN měl ještě v létě podporu 192 zemí světa včetně Česka. Na dvoudenní konferenci v marockém Marrákeši však pro jeho přijetí hlasovalo pouze 164 zemí, přičemž se jí nezúčastnily desítky zemí včetně Česka. Kritici paktu vyčítají, že zastírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty.
Celkem 164 členských zemí Organizace spojených národů (OSN) na konferenci v Marakkéši schválilo takzvaný globální pakt o migraci.
Mnohem víc pozornosti se ale momentálně dostává státům, které svou podporu dokumentu na poslední chvíli stáhly. Mezi ně patří i Česko. Právě načasování nesouhlasu ukazuje, že nejde ani tak o zvládnutí světové migrace, jako spíše o hlasy ve volbách.
Česká počáteční podpora
Jak rychle politici mohou změnit názor, dobře ilustruje právě český příklad. Česko bylo mezi více než 190 členskými státy OSN, které v červenci schválily předběžnou podobu paktu.
Ještě v září tehdejší pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček pakt obhajoval. Ve svém stanovisku české Ministerstvo zahraničí tvrdilo, že dokument pro členské státy OSN nepřináší žádné nové závazky, pouze výčet možných opatření, zásad a praktik, které lze uplatňovat v jednotlivých migračních či uprchlických situacích.
Kdo odmítá globální pakt o migraci |
USA, Austrálie, Brazílie, Česká republika, Rakousko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Izrael, Chile nebo Dominikánská republika. Rozhodnutí o podpoře odložilo Švýcarsko nebo Itálie. Ostré debaty pakt vyvolává i v Německu nebo Chorvatsku. |
„Kdo tvrdí opak, buď dokumenty nečetl, nebo záměrně význam těchto dokumentů zkresluje pro politické hádky ve sněmovně či vedení kampaně před komunálními volbami. Ale já chci vést věcnou diskusi a prezentovat před veřejností jasná fakta,“ zdůrazňoval tehdy ministr.
Dodal, že dokument výslovně potvrzuje svrchované právo států určovat vlastní migrační politiku a řídit migraci na svém území.
Rakousko spustilo lavinu
Na konci října ale rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že Vídeň globální migrační pakt nepodpoří. Stírá prý rozdíly mezi nelegální a legální migrací.
Po USA, Austrálii a Maďarsku bylo Rakousko čtvrtou členskou zemí OSN, která tehdy z podpory migračního paktu vycouvala. Čtvrtou, ale klíčovou, protože právě Rakousko předsedalo Evropské unii. Lavina se pomalu dávala do pohybu.
Jen pár hodin poté to samé v Praze oznámil český premiér Andrej Babiš, který se dlouhodobě chlubí přátelským vztahem s kancléřem Kurzem. Navíc v případě migračního paktu prohlášení rakouské vlády prakticky doslovně citoval: Migrace není lidské právo, pakt ruší rozdíl mezi nelegálními a legálními migranty a tak dále.
Dva měsíce na obrat v postoji
Už v listopadu tak nástupce Jana Hamáčka v čele diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) poslal do parlamentu vysvětlení, proč česká vláda pakt nakonec odmítne.
„Česko prosazovalo do hlavních principů kompaktu ustanovení, které by bylo jasným stanoviskem, že nelegální migrace je nežádoucí. Závěrečný text kompaktu toto stanovisko neobsahuje,“ píše v něm o migračním paktu Ministerstvo zahraničí.
„Kompakt stírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální,“ stojí ve vládním dokumentu.
Jak během dvou měsíců mohlo ministerstvo tak radikálně změnit názor na dokument, o kterém státy včetně Česka jednaly dva roky?
V rovině faktů se hledá vysvětlení jen těžko, naopak ve světle blížících se voleb do Evropského parlamentu to už smysl dává.
Skupina rebelů
V Evropě se následně mezi skupinu unijních států odmítajících pakt nebo vedoucích o něj silné vnitropolitické spory přidalo také Polsko, Bulharsko, Estonsko, Nizozemsko, Dánsko, Slovensko, Slovinsko či Itálie, mimo EU pak Švýcarsko.
V některých jmenovaných zemích totiž budou příští rok parlamentní či jiné volby. Všechny unijní státy ale čeká především boj o křesla v Evropském parlamentu, kde cítí šanci populisté.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Vyhrálo Německo nad migrační vlnou? Zdá se, že ano – práci má čtvrtina uprchlíků
Přibývání obyvatel Česka je pro ekonomiku pomíjivé
David Macek (Nadace DRFG): Osobní setkání může být lékem na strach a úzkost
Předvolební téma
Krajní pravice a „vlastenecké“ strany chtějí z migrace udělat ústřední téma kampaně před eurovolbami.
V Rakousku je už rok koaličním partnerem lidovců kancléře Kurze strana Svobodných blízká krajní pravici. Ta se proti imigraci, zejména z muslimských zemí, ostře vymezuje. Prosazuje také krácení peněz na integraci přistěhovalců, kteří už v Rakousku jsou.
GRAF: Západní země uprchlíky podporují
V Itálii, která zase patří mezi země reálně nejvíce zasažené přílivem migrantů, téma migrace opanoval vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini. Ten se před eurovolbami snaží vytvořit celoevropský populistický blok. Na něm by participoval právě s rakouskými Svobodnými, francouzským Národním sdružením Marine Le Penové nebo i malými stranami z východní Evropy typu SPD Tomia Okamury.
Slovenská uklízečka a další
Šéf slovenského parlamentu a předseda koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko pak třeba prohlásil, že v Marrákeši nebude „sedět ani uklízečka ze slovenské ambasády“.
Na Slovensku spory o migrační pakt vyvolaly demisi dlouholetého ministra zahraničí Miroslava Lajčáka. Ten předsedal Valnému shromáždění OSN v době, kdy dokument vznikal. Lajčák demisi nakonec stáhl, i když Bratislava pakt odmítla a do Marrákeše neposlala žádného zástupce.
Naopak v Belgii premiérova podpora paktu vyvolala vládní krizi a odchod koaličního partnera – vlámských nacionalistů – z kabinetu. Belgický premiér Michel přesto trval na tom, že na konferenci do Marrákeše poletí.
Co stojí v dokumentu?
Na to, že je dohoda právně nezávazná, vyvolala v Evropě během krátké doby až příliš velké politické otřesy.
Celý text paktu je přitom zaměřen na to, jak migraci podchytit a řídit tak, aby neškodila cílovým zemím ani samotným migrantům. Stručně řečeno vyhlašuje boj pašerákům lidí, výrobcům falešných dokladů a naopak povzbuzuje státy například k vytvoření legálních cest pro příchod potřebných pracovních sil z jiných zemí.
Všechny státy podle paktu výslovně mají právo rozhodovat o tom, koho „k sobě“ pustí. Zároveň ale mají při omezování negativních dopadů neřízené migrace co možná nejvíce spolupracovat.
Povinné kvóty nehrozí
Spoluprací přitom nejsou myšleny žádné povinné kvóty na přijímání migrantů, ale informační výměna, sdílení poznatků, co funguje a co ne. Nebo také spolupráce při hraničních kontrolách či vracení odmítnutých žadatelů o azyl.
„Lituji nejen toho, že některé země svou podporu stáhly, ale taky toho, že jejich reakce přišla tak pozdě. V tom paktu je všechno: pojmenování příčin migrace, omezení nelegální migrace, nabídka ochrany a zajištění návratů (migrantů),“ řekl začátkem prosince eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.
Pakt jako mocenský prostředek
Euroskeptičtí populisté, často i s kontakty na tvrdé jádro krajní pravice, zatím nemají v Bruselu rozhodující slovo, k tomuto cíli se ale v květnových volbách chtějí přinejmenším výrazně přiblížit.
Díky migračnímu paktu si teď vyzkoušeli pověstné „vrtěti psem“, tedy vládami, které v obavách z dalšího posilování populistů raději samy sáhnou k populismu – tím, že migrační pakt budou vydávat za něco jiného, než čím ve skutečnosti je.
Dokument, který měl debatu o migraci a jejím managementu vrátit do věcné roviny, se tak v řadě zemí naopak stal prostředkem, jak do ní vnést ještě víc emocí.
Článek, jehož autorem je Vojtěch Berger, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.
U dnešního moderního člověka asi není problém přijmout migranta, pokud je mu kulturně a intelektuálně přibližný. Problémem ale je množství daného etnika ( např. Hispánci v Americe ), nebo případná nadřazená, nebo doslova nenávistná ideologie těch lidí – konkrétně muslimové. Absolutně nechápu, jak je možné, aby bylo v moderní demokracii něco takového povoleno, tolerováno a dokonce podporováno. U nás zakázaná Strana práce měla ve svém programu jen pouhý zlomek toho, co mají muslimové v koránu, šárii a súrách. A šlo se po nich.
Naprostý souhlas p.Hejno,ještě bych dodal,že je něco úplně jiného,když naši lidé utíkali před Rusákama třeba do Německa,kde se okamžitě zařadili do jejich společnosti a ctili jejich zákony naproti sebrance,která o zařazení do společnostiu nemá sebemenší zájem ale naopak svoji nenávistnou kultůrou ji vysát a zničit.
Hejna Petr – naprostý souhlas se vším. Množství současných migrantů znamená, že jde o nové „stěhování národů“. Samozřejmě, tak tomu v minulosti bylo, tak vznikly USA, Maďarsko a další země. Tak se Rusové roztáhli po celé Sibiři, Číňané v Tibetu apod. Škoda, že Alexandr Makedonský zemřel tak mlád a nestihl dokončit přeměnu dobytého území, jehož obyvatelstvo Evropu vždy smrtelně ohrožovalo. Pak tam vznikl Islám a vše se vyostřilo. Dnes za pokročilé globalizace již není doba na stěhování národů, protože již nikde není „volno“ a války v dnešní době jsou příliš zhoubné. Islám navíc představuje nenávistné fašistické, fundamentalistické a fanatické hnutí, v němž nelze oddělit světovládné středověké náboženství od politiky. Po hrůzách německého fašismu by světu již mělo být jasno.
AMERIČANI JSOU JEN NAPLAVA CO SE ROZPÍNÁ DO CELEHO SVETA.NEJSTARŠÍ NAROD JSOU SLOVANI JENŽE V ČR LEZOU ZAPADU DO ANALU.HRANICE BY MELY BYT A HLÍDAT SE .NA SVETE JE MÍSTA JEŠTE DOST JENŽE KDYŽ NEKDO CHCE PRO OPICE PEČENE HOLUBY AT SI ALE ZE SVEHO !!!!!
Co to plácáš? Slovani nejsou národ, ale Indoevropské etnikum.
A první zmínky o nich jsou až ze 6. století…
Hnutí za zájmy národa rozhodně není populistické, pokud není agresivní k okolí, pak by to byl nacionalismus. Ale oprávněné obavy rozhodně nejsou populismem. V uvedeném grafu zcela chybí rozhodující faktor – míra (množství) a charakter věci (migrace). Také podporuji uprchlíky před válkou a pronásledováním, ale rozhodně nepodporuji masovou invazivní nelegální migraci, motivovanou převážně ekonomicky, bez programu začlenění v cílové zemi a naopak s programem cílovou zemi zničit, porobit a přeměnit v zemi svou, pro původní domácí obyvatelstvo nepřijatelnou a zničující.
V Německu pracuje pouze čtvrtina migrantů? To mluví za vše proč se Česko k migraci kteří se nepřizpůsobují chováme tak jak se chováme.
Jasně, bránit se mohamedánské invazi je populismus. Možná by stálo za to, nastudovat historii Středomoří, a zjisti si jaká zkáza mohamedánská invaze vždy v minulosti byla, je a bude – křesťanští Kopti, Syřani, Arméni, Berberové, Řekové, … ti všichni by mohli vyprávět, jak strašlivý úpadek jim to přineslo. Pak Pyrenejský poloostrov, Balkán,..
A mimo Středomoří Persie a Indie.
Jen a a jen kvůli mohamedánství přišla moderní doba – tedy průmyslová revoluce až v 18. století a až z daleké a bezpečné Anglie.
Popis tohoto paktu je lživý.Každý odstavec totiž začíná stejně-zavazuje se!Těžko může být potom nezávazný,jak havloidní vítači tvrdí.Je to z jejich strany jen další lež.Nedovedu pochopit,proč někdo zvýhodňuje migranty na úkor daňových poplatníků.Takové lidi je třeba odehnat od možnosti ovlivňovat lidi.
Jsem rád, že pakt o migraci, odmítly i USA, náš vzor. Tak nás nebude nikdo dávat dohromady s Rusy nebo Čínou.
Zatím to bylo vždycky tak,že někde se něco přijme a už nás s tím pak buzerují.Nejlepší nic nepřijímat,protože to je jak bič,kterým vás pak švihají