Mohlo by vás také zajímat
Británie bez EU čelí propadu do bezvýznamnosti. Země se nereformuje, obyvatelé chudnou
František Novák 15. května 2023Kdysi mocné impérium se ekonomicky i sociálně stále více propadá do světové bezvýznamnosti. Británii ohrožuje bytová krize, chudnutí obyvatelstva, na…
VW odkládá rozhodnutí o gigafactory, státní dluh Česka rekordně stoupá a Musk už je zase nejbohatší aneb souhrn ekonomických událostí 9. týdne 2023
Libor Akrman 3. března 2023Český státní dluh na rekordu; koruna posiluje a pomalu míří k 23 Kč/euro; Česká spořitelna výrazně v zisku; VW odkládá…
Čtvrtmiliarda nezaměstnaných, vyšší daně a další (bez)nadějné vyhlídky aneb souhrn událostí 22. týdne
Libor Akrman, Veronika Kudrnová 4. června 2021OECD zlepšila výhledy ekonomiky (i pro ČR); ČNB získává větší pravomoci na regulaci hypoték; Foxconn bude dělat i elektroauta; Schillerová…
- Analýza
Zmrtvýchvstání dohody o brexitu se zřejmě nekoná. Unie tlaku Mayové neustoupí
Evropská unie nebude s Londýnem znovu vyjednávat o dohodě upravující brexit. Dlouhodobý postoj evropské sedmadvacítky zopakovali v europarlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i šéf unijního vyjednávacího týmu pro brexit Michel Barnier. Zpráva přichází jen den poté, co britský parlament Theresu Mayovou pověřil, aby s EU jednání o dohodě opět otevřela. Nebezpečí, že Británie na konci března odejde z unie bez dohody, se tak zvyšuje.
Dolní komora britského parlamentu v úterý podpořila premiérku Theresu Mayovou, která chce znovu otevřít vyjednávání s EU o podmínkách brexitu.
Mayová bude usilovat o právně závazné ústupky týkající se tzv. severoirské pojistky, jež se stala hlavní překážkou pro ratifikaci „rozvodové“ dohody britskými poslanci.
Reakce představitelů evropské sedmadvacítky byla pohotová. Evropská unie jen zopakovala svůj dlouhodobý postoj, když vzkázala, že obnovení rozhovorů o úmluvě uzavřené v listopadu není možné. „Pojistka je součástí dohody o vystoupení a dohoda o vystoupení není otevřena novému vyjednávání,“ uvedl mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Britští poslanci v úterý večer odmítli rozdílem 23 hlasů návrh labouristky Yvette Cooperové, který by otevíral cestu k hlasování o možnosti odložit vystoupení Británie z Evropské unie.
Červená karta pro odklad i nové referendum
V úvodní sérii hlasování poslanci také zamítli návrh labouristů jednat o novém brexitovém referendu. Brexit je ožehavým tématem od června 2016, kdy se Britové v referendu vyslovili pro odchod. Hlasování tehdy dopadlo velmi těsně. Pro brexit se vyslovilo 51,9 % hlasujících. Od té chvíle se spekuluje, že pokud by se referendum opakovalo, dopadlo by opačně.
Premiérka Theresa Mayová možnost opakovaného hlasování několikrát odmítla. Dokonce i její předchůdce David Cameron (který byl pro setrvání v EU a kvůli výsledku referenda rezignoval) před hlasováním říkal, že rozhodnutí bude konečné a nepůjde ho nijak zvrátit. Stejně se vyjádřili i britští poslanci v úterním hlasování.
Bylo by tedy naivní si myslet, že k brexitu ještě nemusí dojít. Navíc se blíží jeho termín. Článek 50 byl aktivován na konci března 2017, proto je okamžik odchodu stanoven na 29. března 2019. Všechny vzájemné dohody mezi Británií a EU přestanou tento den platit a dojde k nejtvrdšímu možnému brexitu. Jenže to by mohlo být pro unii i Británii velmi nepříjemné.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mayová v pasti. Ať bude s brexitem cokoli, nic dobrého to nepřinese.h
Většina britských politiků, novinářů i široké veřejnosti věřila vizi svého státu jako významného světového hráče. Na jednu stranu tomu tak bezesporu je. Británie patří mezi deset největších světových ekonomik, je vojenskou mocností s jaderným arzenálem, je jedinou evropskou zemí s přímým přístupem k americkým zpravodajským informacím prostřednictvím programu Five Eyes, má křeslo v Radě bezpečnosti OSN a ani po brexitu nebude její postavení finančního centra nijak drasticky poškozeno.
Čas aliancí
Jenže velká část globálního vlivu Británie byla odvozena právě od faktu, že patřila k velkým státům EU. Už Margaret Thatcherová využila v minulém století této platformy, aby pomohla vytvořit jednotný trh, prosadila globální obchod a ve východní Evropě napomohla demokracii. Jakmile však Británie opustí EU, vyzkouší si po dlouhé době, jaké to je být v postavení, kde udržení vlivu nad rámec vojenských záležitostí vyžaduje složité jednání a budování aliancí.
Nebezpečí, že Británie na konci března odejde z unie bez dohody, se zvyšuje. Tvrdý brexit by znamenal úplné opuštění Británie, a to jak jednotného trhu, celní unie, oblasti volného pohybu osob, prostě všeho. To by na jednu stranu dalo britské vládě více pravomocí a možností, jak všechny tyto aspekty regulovat. Především úplná kontrola hranic je to, co bylo pro většinu Britů hlasujících pro brexit přitažlivé.
Něco za něco
Má to pro Británii své výhody, jako například zhoršení přístupu zahraničních společností a tím podpora britských podniků, ale samozřejmě také i nevýhody, například zdražování zboží pro koncové spotřebitele. Vždy záleží na úhlu pohledu.
Podle britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR by byl rozdíl mezi tvrdým a měkkým brexitem pro příštích pět let zhruba 15 miliard liber (435 miliard korun). Institut tvrdí, že tvrdý brexit by měl negativní dopad na hospodářský růst a na rozpočtové výdaje a způsobil by růst veřejných výpůjček. Také je pravděpodobná depreciace libry a růst inflace.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Měkký brexit z dílny Mayové vyvolává v Británii politický chaos
Jak dopadne tvrdý brexit na Velkou Británii? Třeba dražší sýr až o 70 procent
Pro Irsko by znamenal tvrdý brexit poměrně velký problém. Pokud by k němu totiž došlo, zástupci EU by nejspíš trvali na vzniku hranice mezi těmito zeměmi. Mezi Irskem a Británií však existují velmi úzké hospodářské vazby, které mají dlouhou historii. A pro Irsko je otázka pohybu zboží přes hranice s Británií velmi důležitá. Británie se podílí na jeho vývozu zboží 13 %, na dovozu 29 %. Pro Británii byl v roce 2017 export do Irska pátý největší, dovoz z něj pak desátý největší. Z pohledu Irska byly významnějším obchodním partnerem už jen Spojené státy.
Brexit svírající ekonomiku
Tvrdý brexit by přinesl zejména pro obchod a pohyb zboží spoustu problémů. Z pohledu britského exportu je v první dvacítce celkem osm zemí z EU. Celkový vývoz z Británie do EU v roce 2017 přesáhl 209 miliard dolarů (přes 4,7 bilionu korun). Nejvýznamnější vývozní zemí pro Británii je sice USA, EU však dohromady tvoří zhruba čtyřnásobek.
Z pohledu dovozu do Británie je EU ještě významnější. Zde je na prvním místě dlouhodobě Německo. Jedná se samozřejmě především o strojírenský průmysl. Celkově se loni do Británie z EU vyvezlo zboží za téměř 332 miliard dolarů (přes 7,5 bilionu korun).
Desátým největším vývozcem do Británie z EU je Česká republika. Jedná se především o automobilový průmysl. Vozy Škoda jsou v Británii poměrně oblíbené. Británie má na odbytu českých automobilů podíl zhruba 7 %.
Podle studie společnosti Coface by tvrdý brexit mohl ohrozit v českém automobilovém průmyslu až 15 600 pracovních míst a snížit růst tuzemského HDP o 1,4 %. Ač se to na první pohled nemusí zdát, jedná se potenciálně o obrovský šok pro ekonomiku. Je tedy zřejmé, že i pro Česko je dohoda mezi Británií a EU důležitá.
I počet Britů v tuzemsku v posledních letech roste. Na konci roku 2017 jich zde bylo celkem 6,7 tisíce, z toho 4,7 tisíce dlouhodobě. Podle odhadu českého Ministerstva zahraničních věcí žije v zahraničí 2,2 až 2,5 milionu Čechů, z toho v Británii přes 100 tisíc. Zda se pro ně situace na konci března výrazně změní, stále není jasné.
Ti, kteří v zemi žijí méně než tři roky, budou muset pravděpodobně žádat o dočasné povolení k pobytu. Pro ty, kdo tam žijí alespoň pět let, bude možnost zažádat o status usedlíka, což umožní zůstat v Británii natrvalo.
Ačkoliv se tedy termín vystoupení Británie z EU rychle blíží (zbývají už jen necelé dva měsíce), není stále nic dořešeno. Pokud dojde k tvrdému brexitu, budou se na uzavřených hranicích nejspíš tvořit fronty nejen kamionů, ale i lidí. Škody mohou být mnohamiliardové.