Mohlo by vás také zajímat
Google bude bez Chromu?; ve VW se čekají bouře a EDF se odvolává u ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 22. listopadu 2024Pozor na AI, varuje ECB; MMR dostalo pokutu za zpackanou digitalizaci; EDF podala rozklad u ÚOHS; prezidentu Pavlovi e nezdá…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Opatrná ČNB; pozvolné ožívání české ekonomiky a schodek rozpočtu na dosah 200 miliard korun aneb souhrn ekonomických událostí 31. týdne 2024
Libor Akrman 2. srpna 2024Záplava firemních výsledků (Microsoft, Apple, Meta, KB, Česká spořitelna atd.); ČNB snížila sazby o 0,25 %; schodek rozpočtu je zase…
- Článek
Nový trend: teoretičtí fyzici mění Silicon Valley
Technologické firmy se čím dál víc zaměřují na oblast učení strojů a analýzy velkých dat. Už jim k tomu ale nestačí jen IT odborníci, stále častěji vábí do svých řad teoretické fyziky. Být fyzikem bývalo těžké, ale do jisté míry příjemné, alespoň podle Oscara Boykina. Pracoval na Georgia Institute of Technology, v roce 2002 obhájil […]
Technologické firmy se čím dál víc zaměřují na oblast učení strojů a analýzy velkých dat. Už jim k tomu ale nestačí jen IT odborníci, stále častěji vábí do svých řad teoretické fyziky.
Být fyzikem bývalo těžké, ale do jisté míry příjemné, alespoň podle Oscara Boykina. Pracoval na Georgia Institute of Technology, v roce 2002 obhájil doktorát a čekala jej obvyklá akademická dráha vyučujícího na univerzitě.
Před čtyřmi lety ale ve švýcarském CERNu v obří centrifuze vědci potvrdili existenci Higgsova bosonu, subatomární částice, kterou teoreticky předpověděl britský fyzik Peter Higgs již v roce 1964.
Higgsův boson |
Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice ve standardním modelu částic. Hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem a velmi těžkými bosony W a Z. Hmotnosti elementárních částic a rozdíly mezi elektromagnetismem a slabou interakcí jsou rozhodující v mnoha mikroskopických dějích, a tak má Higgsův boson na náš vesmír významný vliv (více o Higgsovu bosonu čtěte v článku časopisu Vesmír). |
Zdroj: Wikipedia.com |
Boykin zdůrazňuje, že tento objev sice všichni v oboru čekali, ale vyprchal jím z teoretického výzkumu moment určitého tajemství a možného překvapení. A přiznává, že i jeho samotného přestal obor teoretické fyziky fascinovat.
„Fyziky vždy vzrušovalo, když se věci neděly podle teorií. Nyní ale takových věcí moc není,“ vysvětlil Boykin pro server Wired.com, proč začal přemýšlet o změně.
Když k tomu připočetl ekonomickou rovinu svého zaměstnání, bylo téměř rozhodnuto. Platy v soukromém sektoru jsou totiž na úplně jiných úrovních než mzdy univerzitních učitelů.
Posun v Silicon Valley
Proto se „přeškolil“ na softwarového inženýra v „Mekce technologií“ – kalifornském Silicon Valley. Jeho posun zároveň ukazuje i na to, jakým směrem se vydávají technologické firmy.
Ty už nepotřebují jen zkušené IT odborníky, ale lidi, kteří umějí perfektně používat matematiku a fyziku k tomu, aby dokázali strojům „vysvětlit“ abstraktní lidské myšlení.
Boykin pracuje pro firmu Stripe, což je start-up ohodnocený na devět miliard dolarů. Stripe pomáhá podnikatelům a firmám integrovat on-line platby do nabídky služeb.
VIDEO: Co dělá Stripe?
Zdroj: Youtube.com
Staví softwarová řešení, která sbírají firemní data za poskytované služby a z nich predikují budoucí chování zákazníků s ohledem na frekvenci on-line plateb.
Teoretický fyzik nutný pro tým
Boykin pracuje ve firmě Stripe s dalšími třemi fyziky a jako vědec-teoretik je důležitou součástí týmu. Umí totiž aplikovat matematické modely ve spojení s abstraktním myšlením.
„Tento obor nabízí nekonečné možnosti. Navíc umožňuje i skvělé výdělky,“ poznamenává server Wired.com.
Teoretická fyzika a softwarové inženýrství jsou nyní trendy obory, které jsou v Silicon Valley velmi žádané. Lidé, kteří vystudovali fyziku a aplikovanou matematiku, našli uplatnění třeba i ve velkém koncernu General Electric (GE), resp. jeho akvizici – start-upu Wise.io.
Tato firma se zaměřuje na vývoj takzvaného učení strojů, a potřebuje tedy i teoretické znalosti, které poté transformuje do světa technologií. Šéf GE Jeff Immelt proto „nakupuje“ fyziky z univerzit. S koupí Wise.io získal i jejího spoluzakladatele a zároveň profesora astrofyziky Joshuu Blooma z univerzity Berkeley.
VIDEO: Do vývoje učení strojů a digitalizace procesů
investuje také koncern General Electric
Zdroj: Youtube.com
Astrofyzika ve firmách
Jeden ze softwarů pro učení strojů nese název H2O a slouží k analýze velkých dat (Big Data), přičemž umožňuje uživatelům, aby k této analýze použili tisíce potenciálních matematických modelů.
Tento software, podobně jako třeba známější operační systém Linux, je otevřený pro všechny (open-source). H2O v současnosti používá více než sedmdesát tisíc vědců na celém světě. I za původní verzí tohoto softwaru stojí fyzik – Švýcar Arno Candel.
Další astrofyzik Vijay Narayanan je šéfem datového výzkumu u Microsoftu. Je tedy logické, že i v jeho divizi mají fyzikové zastoupení.
Od počátků vývoje počítačů
Lidé s teoretickým matematicko-fyzikálním vzděláním se „motají“ okolo počítačů od samých počátků.
Například již koncem 2. světové války americký fyzik John Mauchly pomáhal vyvíjet jeden z prvních počítačů ENIAC. Další z velkých jmen počítačové historie Dennis Ritchie, autor programovacího jazyka C, také vystudoval fyziku a aplikovanou matematiku.
Současný nástup rozvoje umělé inteligence a učení strojů, které potřebuje analýzu velkých objemů dat, dostává do popředí stále více expertů s průpravou v oborech fyziky. Důraz se klade na vývoj umělých neuronových sítí, tedy softwarových řešení, jež kopírují fungování biologických struktur.
Neuronová síť |
Jde o jeden z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jeho vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat. Skládá se z umělých (nebo také formálních) neuronů, jejichž předobrazem je biologický neuron. Neurony jsou vzájemně propojeny, předávají si signály a transformují je pomocí určitých přenosových funkcí. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup. Neuronové sítě se používají mimo jiné pro rozpoznávání a kompresi obrazů nebo zvuků, předvídání vývoje časových řad (např. burzovních indexů), někdy dokonce k filtrování spamu. Zdroj: Wikipedia.com |
Přestože se tomuto fenoménu věnuje pozornost až nyní, jde o relativně letitou záležitost. S výzkumem sítí, které kopírují neuronové sítě, už před třiceti lety začal Chris Bishop, jenž nyní stojí v čele výzkumné divize Microsoftu Research Lab v Cambridgi.
„Jedna z věcí, která je pro fyziky nová, je naučit se, jak optimalizovat sítě. Ale je to relativně jednoduché, abyste to pochopili,“ poznamenal k nové práci Boykin.
Neuronové sítě
Před deseti lety začali fyzici ze svého oboru utíkat do světa financí, kdy banky potřebovaly lidi s výbornou znalostí matematiky a možností predikce finančních trhů.
Nyní míří do sféry učení strojů na základě analýzy dat. „Je logické, že se fyzici zabývají učením strojů, mají k tomu přirozenější přístup než počítačoví odborníci,“ míní Chris Bishop.
Pro vývoj technologií jsou potřebnější právě oni, protože uvažují více abstraktně. Bishop tvrdí, že nyní je třeba více lidí na programování učení stojů, jež je založeno na pravděpodobnostních modelech a nejistotě.
Dříve programátorům stačilo znát programovací jazyk. To už nyní neplatí. Už i giganti jako Google a Facebook se snaží změnit uvažování svých lidí právě v tomto duchu, napsal Wired.com.
A ostatní technologický svět bude tento trend následovat.