Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
- ČLÁNEK
Drahý konec uhlí v Německu. Firmy chtějí přes miliardu eur za každý odpojený gigawatt
Energetické firmy v Německu chtějí odškodnění v řádu miliard eur za předčasné odpojování uhelných elektráren. Analýza německého parlamentu přitom tvrdí, že odškodnění není pro provozovatele uhelných elektráren potřeba.
Konec využívání uhlí v německých elektrárnách, který je stanoven na rok 2038, nebude pravděpodobně pro německý stát levnou záležitostí. Energetické firmy RWE a Uniper se nechaly slyšet, že budou požadovat vysoké odškodnění.
Společnost RWE už dokonce vyčíslila, kolik bude požadovat jako finanční kompenzaci. Odstávka uhelných elektráren vyjde na 1,2 až 1,5 miliardy eur (přes 31 miliard korun) za každý odpojený gigawatt (GW) instalovaného výkonu elektrárny.
„Je zřejmé, že kompenzace za odstavování uhelných elektráren musí být výrazně vyšší, než tomu bylo v minulosti,“ zdůraznil pro list Handelsblatt šéf RWE, největší německé energetické společnosti provozující uhelné elektrárny, Rolf Martin Schmitz.
Co nahradí energetické zdroje?
Německý uhelný ústup |
Uhelná komise složená ze zástupců vlády, průmyslu, odborů i „zelených“ organizací oficiálně pojmenovala proces odklonu od uhlí, a to jako Růst, strukturální změny a zaměstnanost. Zároveň stanovila určitý „fahrplán“ odklonu.
Do roku 2022: dojde k uzavření černouhelných a hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 12,5 GW. Do roku 2030: ukončí provoz další elektrárny. Po tomto datu by produkce elektřiny z uhlí dosahovala objemu maximálně 17 GW, zatímco nyní to je cca 45 GW. Do roku 2038: totální konec využívání energie z uhlí. |
Uhelné elektrárny nyní vyrábějí více než třetinu veškeré německé produkce elektřiny. Po odstavení jaderných zdrojů, které nyní dodávají asi 12 procent proudu, jejich význam pro stabilitu energetické sítě ještě vzroste.
Odstavování elektráren spalujících hnědé uhlí bude mít podle Schmitze vliv také na hnědouhelné povrchové doly. Rovněž záchrana zbytku Hambašského lesa, který loni bránili ekologičtí aktivisté před rozšiřováním těžby uhlí, bude podle jeho slov nejen technicky, ale i finančně náročná. „Symboly ale mají svou cenu,“ dodal.
K ukončování provozu elektráren má docházet postupně. Do roku 2023 to mají být tři gigawatty instalovaného výkonu v Porýní – tedy asi tři bloky uhelných elektráren, jež vlastní RWE, uvedl rovněž deník Handelsblatt. V tomto případě by se jednalo o odškodnění ve výši 3,6 miliardy eur (92 miliard korun).
Závěry uhelné komise o odklonu od uhlí musí nejprve vláda vtělit do zákona, který bude schvalovat parlament. Každopádně o výši odškodnění, respektive kompenzací se povede ještě boj.
Komise, která projednávala konec využívání uhlí v Německu, doporučila dohodu s energetickými společnostmi. Zároveň uvedla, že počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup největší dopad, v příštích letech dostanou 40 miliard eur ve formě strukturální pomoci.
Právní boj
Od uhlí jde i ČEZ |
Odklon od uhelných zdrojů již ohlásil i ČEZ. Jak uvedl deník E15, v polovině příštího roku odstaví dvě uhelné elektrárny Prunéřov 1, Mělník 3 a k tomu i jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Celkem tak přijde o výkon přes 1 GW, což je zhruba pět procent celkového energetického výkonu. A další vlny odstavování ČEZ chystá na roky 2030 a 2036. Do té doby by měl zavřít přes polovinu své uhelné kapacity, uvedl již loni šéf ČEZ Daniel Beneš. |
Z analýzy, kterou si německý parlament nechal vypracovat, ale vyplývá, že na vysoké odškodnění provozovatelé elektráren nemají nárok.
Zpráva parlamentu tvrdí, že nárok vzniká pouze ve výjimečných případech při uvedení závažných důvodů, například při nepřiměřené ekonomické zátěži.
Uhelná komise ale dospěla k jinému závěru než parlamentní analýza. Případné odškodnění podle ní může být posuzováno případ od případu.
Každopádně na jednání mají provozovatelé s politiky ještě více než rok času. K dohodě o odškodnění mezi berlínskou vládou a energetickými koncerny by mělo dojít do 30. června 2020. Pokud se jim ale nepodaří dojít k nějakému konsenzu, hrozí soudní bitva.
V souladu s ústavou
Společnost RWE si nechala vypracovat právní rozbor od advokátní kanceláře Spieth Wolfers & Partners, jež se specializuje na energetickou legislativu. Podle právníků není možné jednoznačně říci, že by požadavky na odškodnění za předčasné odpojení uhelných elektráren odporovaly německé ústavě.
Právníci připomínají odkaz na rozsudek ústavního soudu z roku 2016. Tehdy soudci rozhodli, že německý kabinet musí odškodnit koncerny za odklon od jádra. Soud však posuzoval přípustnost jednostranného rozhodnutí vlády o urychleném odklonu od jádra.
O něm rozhodla německá vláda už v roce 2000, v roce 2010 provoz jaderných elektráren prodloužila. Po nehodě v japonské elektrárně Fukušima o rok později rozhodnutí opět zrušila.
Příliš staré elektrárny
Odklon od tohoto fosilního zdroje bez náhrady podporují němečtí Zelení. „Miliardové nároky RWE jsou absurdní, zejména pokud to posuzujete podle současné legislativy. Šéf RWE Rolf Martin Schmitz ví moc dobře, že za padesát let staré bloky nedostane ani cent,“ nechal se slyšet šéf zelených poslanců Oliver Krischer.
Podpobný argument používají i další podpůrci odpojení uhelných elektráren. Ti se opírají o právní analýzu kanceláře Becker, Büttner, Held (BBH) z roku 2017, kterou si nechala vypracovat organizace podporující obnovitelné zdroje Agora Energiewende.
Podle tohoto výkladu uhelné elektrárny, které jsou starší 25 let, už nemají nárok na odškodnění. Koncernům stačí na přechodné období, než začne platit nová legislativní úprava. Podle tohoto výkladu pouze jeden rok.
Nejistý osud nejmodernější elektrárny v Evropě
Odškodnění požaduje rovněž energetická firma Uniper, jež vznikla v roce 2016 odštěpením divize fosilních zdrojů elektřiny od firmy E.ON.
Cítí se poškozena zejména tím, že dost možná zbytečně staví v Porúří nedaleko Münsteru novou černouhelnou elektrárnu Datteln 4. Moderní blok s instalovaným výkonem 1 100 MW totiž zatím nemůže připojit k síti, o čemž již rozhodla uhelná komise. Náklady na budování tohoto zdroje přitom přesáhly miliardu eur.
S výstavbou se začalo už v roce 2007, později byly práce přerušeny. V roce 2017 získala firma opět povolení pro dostavbu. S případným odškodněním ve výši 600 milionů eur (15,5 miliardy korun), ke kterému docházelo v minulosti za odpojený gigawatt, Uniper spokojen nebude, napsal deník Rheinische Post.
„Není tajemstvím, že do této elektrárny jsme již investovali 1,5 miliardy eur (39 miliard korun),“ řekl provozní ředitel Uniperu Eckhardt Rümmler.
Ekonomické problémy
Koncern RWE je již nyní odklonem od uhlí poškozen. V roce 2018 poklesl jeho hrubý provozní zisk EBITDA meziročně z 2,1 miliardy eur na 1,5 miliardy. Čistý zisk pak za stejné období klesl na 591 milionů eur (15,2 miliardy korun) z 973 milionů o rok dříve. Pro tento rok odhaduje koncern, že se výše EBITDA bude pohybovat mezi 1,2 až 1,5 miliardy eur.
Společnost Uniper za rok 2018 vykázala ztrátu ve výši 492 milionů eur (12,7 miliardy korun). Ta byla způsobena zejména odpisy právě za elektrárnu Datteln. Ukazatel EBITDA pak dosáhl 865 milionů eur.
Navíc není jasné, jaká bude vlastnická budoucnost koncernu. O ovládnutí čtvrtého největšího výrobce elektřiny v Německu podle agentury Reuters usiluje finský státní koncern Fortum, který nyní ovládá 49,99 akcie.
Dohoda mezi jedničkou a dvojkou
Německou energetikou hýbe zejména loňská dohoda mezi dvěma největšími německými energetickými koncerny.
Šéf RWE Schmitz se společně s ředitelem společnosti E.ON Johannesem Tyessenem dohodl na výměnném obchodu, který bude znamenat rozštěpení dceřiné firmy RWE Innogy, jež provozuje obnovitelné zdroje energie.
RWE by měla získat obnovitelné zdroje energie od Innogy a E.ON. Naopak E.ON zase získá od Innogy podíl na distribuci a maloobchodním prodeji elektřiny a plynu.
Transakce by měla být dokončena v druhé polovině tohoto roku, čeká se na schválení od Evropské komise. Ta zkoumá, zda by změny nezvýšily ceny elektřiny v některých členských státech. Uvádí se Německo, Česká republika, Slovensko a Maďarsko.
Ne všichni jsou pro zavírání
Odpor proti odstavování uhelných elektráren, které se kryje i s koncem jaderných bloků v roce 2022, hlasitě kritizují politici v Bavorsku. Bavorský premiér Markus Söder se obává, že země nebude mít dost vlastních zdrojů pro výrobu elektřiny. Jižní region tvoří téměř pětinu celkového HDP Německa.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Německo neplní cíle energetické reformy. Nedaří se mu dostatečně zvýšit úspory energie
Nové směry německé energetiky. Bez dotací zelené elektřině i bez nových stožárů
Energetiku čeká zásadní proměna. Bude podobná revolučnímu nástupu internetu
Postupné „vypnutí“ uhelných zdrojů by znamenalo i pokles těžby uhlí, a tím pádem by o práci přišly tisíce lidí. Premiér spolkové země Sasko Michael Kretschmer prohlásil, že v Lužici se počítá s těžbou uhlí nejméně dalších 15 let. Jen v tomto regionu poskytuje uhelný průmysl a navazující obory několik desítek tisíc pracovních míst.
Překotnému odstavování uhelných elektráren se brání také podnikatelská sdružení, průmyslová i obchodní komora či řada zaměstnaneckých organizací.
Silná podpora
Zastánci delšího pokračování uhelných zdrojů navíc nedávno získali silného podporovatele. Ministr hospodářství Peter Altmaier totiž pro stanici ZDF řekl, že by se plán na ukončení uhelných zdrojů do roku 2030 měl ještě přezkoumat.
Podle jeho slov to totiž ohrožuje bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny po roce 2022, kdy mají být uzavřeny poslední německé jaderné elektrárny.
Altmaier svůj názor zveřejnil krátce poté, co německá vláda naopak oznámila urychlení odchodu od uhlí. Navíc pár dní poté, co uhelná komise předložila koncepci a termíny německého přechodu k bezuhelné energetice, dodal, že uhelný odklon by neměl být kompenzován dovozem.
„Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost. Nechceme dovážet levnou jadernou elektřinu ze sousedních států,“ prohlásil Altmaier pro ZDF.
Melouni už blbnou nahlas, jen blbec si opakovaně podřízne větev na které sedí.