České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Za první letošní čtvrtletí se jejich počet snížil o 259, což je větší pokles než za (celé) poslední tři roky. Vyplývá to z aktuálních informací poradenské společnosti Bisnode.
Podle nich v zemích s daňovým zvýhodněním sídlí přes 12,5 tisíce českých firem, přičemž za první kvartál se jejich počet snížil o 259.
Ve zrychleném tempu tak pokračuje proces, který započal v polovině probíhajícího desetiletí a který spočívá v „odlivu“ českých firem z daňových rájů.
GRAF: Nejčastější české daňové ráje
Graf ukazuje počet českých společností s vlastníkem z vybraných daňových rájů za 1. čtvrtletí 2019.
Zdroj: Bisnode
Antirájová kampaň
Důvodem ztráty zájmu o kontrolu firmy z daňového ráje je především mezinárodní tlak, který je na daňové ráje vyvíjen zejména v posledních několika letech. Do značné míry jej pomohl odstartovat mediální zájem o daňové ráje spojený s kauzami typu Luxembourg Leaks či Panama Papers.
VÍCE K TÉMATU:
Riziko zrušení hotovosti? Všechny peníze budou daněny a pod dohledem
Šok pro Švýcarsko. Je na šedém seznamu daňových rájů. Co to znamená?
Daňové ráje jsou ale také v rostoucí míře viděny jako zdroj růstu ekonomické nerovnosti ve společnosti, jelikož je v disproporční míře využívají bohatí lidé, zatímco chudší lidé a střední vrstvy své daňové povinnosti plní v mnohem vyšší míře.
Daňovým rájům neprospěla ani pokrizová vlna úsporných opatření zejména v evropských zemích, která vedla k zintenzivnění veřejné debaty nad spravedlností rozdělování celospolečenského bohatství.
Řada podnikatelů tak už nechce být s daňovým rájem spojována, neboť to představuje sílící reputační riziko.
Hrozba blacklistu
Symbolem zmíněného mezinárodního tlaku je v rostoucí míře „blacklist“ čili černá listina daňových rájů, jejíž předloňské vydání Evropská komise letos v březnu aktualizovala.
Kdo je na blacklistu EU? |
Na seznamu dosud figurovaly Americká Samoa, Guam, Samoa, Trinidad a Tobago a Americké Panenské ostrovy.
Nově na něj byly doplněny Aruba, Barbados, Belize, Bermudy, Fidži, Marshallovy ostrovy, Omán, Spojené arabské emiráty, Vanuatu a karibská Dominika. |
Zahrnula dalších deset zemí, které vykazují znaky jurisdikce nespolupracující právě v daňových otázkách. „Blacklist“ nyní obsahuje patnáct zemí či jurisdikcí (viz box).
Situaci však nelze vidět příliš černobíle. To, co platí pro většinu Čechů, neplatí pro všechny.
Češi mají rádi i „zakázané“ země
Obliba některých daňových rájů mezi Čechy naopak stoupá, a to včetně těch daňových rájů, které jsou zařazeny na zmíněný černý seznam EU.
Takovým daňovým rájem jsou například Marshallovy ostrovy. Tam v roce 2010 sídlilo pouze pět českých firem, na konci prvního kvartálu už to bylo 153 firem, tedy nejvíce v historii.
Mezi Čechy ale roste zájem například také o umístění sídla do Spojených arabských emirátů, které jsou, podobně jako Marshallovy ostrovy, rovněž na zmíněném černém seznamu obzvláště závadných daňových rájů. Od roku 2010 narostl počet českých firem se sídlem v SAE ze 184 na dosavadní maximum 373.
Co to je za laciný článek? Jak může česká firma sídlit v zahraničí?
1) česká firma založí firmu v zahraničí, což u daňových rájů, kde nejsou veřejné rejstříky, asi moc zjistit nejde.
2) českou firmu založí zahraniční vlastník a k tomu se asi vyjadřujete. Ale proč ji nazýváte firmou z daňových rájů? Firma založená v Česku je plně podřízena českému právu včetně placení českých daní. To, že je vlastněna firmou např. z Baham nemá vliv na její placení daní v ČR, má totiž české IČO, případně DIČ. Navíc, pokud země nemá uzavřenou dohodu o dvojitém zdanění, musí tato česká firma zaplatit v ČR velice vysokou srážkovou daň při výplatě dividend. Z daňového hlediska je vlastnění české firmy přes firmu z daňového ráje apokalypsa. Proč se to tedy děje? Anonymita. Ne každý chce mít ve veřejném rejstříku vedle sebe daňové přiznání a adresu kde bydlí. Pokud by existovala mafie, může si zjistit s pomocí státu, kdo kolik vydělává a kde bydlí … potom stačí unést třeba dítě a přesně víte, jaké výkupné máte žádat. GDPR zašlapané do bláta.
Pokud by rejstříky nebyly veřejné, ale přístupné pouze pro státní orgány, případně za poplatek ověřeným osobám, nebude nikdo tento model zakládání firem používat.