S rozdělením zaspal ČEZ dobu nejméně o deset let

Ti, kteří blíže sledují vývoj jaderné energetiky v Česku, říkají: „Dělení ČEZ na jadernou a nejadernou část? Už před deseti lety bylo pozdě.“

Přitom na jádru chce Česko stavět i v příštích letech, alespoň to tvrdí ve svých energetických koncepcích. Realita je však trochu odlišná a jádro pokulhává. Kvůli nižší výrobě jaderné elektřiny přišla jen loni společnost ČEZ o více než pět miliard korun.

Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 12,1 terawatthodiny elektřiny (TWh), což je o téměř dvě TWh méně než v roce 2015.

Druhá česká jaderná elektrárna – Dukovany – dodala v minulém roce do sítě pouze 11,95 TWh elektřiny. V porovnání s rokem 2015 její výroba klesla o pět procent (a to rok 2015 byl sám o sobě velmi bídný). Loňská výroba Dukovan byla dokonce nejnižší za posledních 28 let.

Vláda neenergetiků

Éra laických ředitelů ČEZ Martina Romana a Daniela Beneše, v níž je financování politických stran důležitější než znalost jaderné energetiky, přináší své ovoce.

Tito dva „neenergetici“ totiž stáli za projekty Bezpečně 16 TERA EDU a Bezpečně 15 TERA ETE. Přeloženo do češtiny jde o programy, které měly vést k roční produkci 15 TWh v Temelíně a 16 TWh v Dukovanech.

GRAF: Vývoj produkce jaderné elektřiny v Česku
Graf porovnává výrobu v JE Temelín a JE Dukovany od roku 2007 do roku 2016, v terawatthodinách.

Zdroj dat: ČEZ

Oba projekty, které začínaly v roce 2009, jsou již ale minulostí. Dá se říci, že politika ČEZ uplynulých let ve snaze snižovat náklady a outsourcovat některé služby vedla ke snížení kvality kontrolních procesů.

S jistou mírou nadsázky by se dalo říci, že se tak ČEZ dobral „bezpečných 12 TERA“ u obou českých jaderných elektráren.

Nové reaktory: zájem je

Česko ale s jádrem počítá i do budoucna, což deklaruje také snaha státu stavět nové reaktory. Stejná vláda (tedy Sobotka–Babiš–Mládek), která zrušila tendr na dva temelínské reaktory v roce 2014 (kdy levnější Rusové byli „poraženi“ dražšími Američany), chce vypisovat nové výběrové řízení.

Za původní tendr, jenž skončil v propadlišti dějin, se utratilo přibližně pět miliard korun. Proč? Respektive proč ten původní vláda zrušila a proč chce vypisovat nový, který bude velmi pravděpodobně minimálně stejně drahý?

Jen tady můžeme letmo vidět, že ČEZ, (ne)řízený ministerstvem Andreje Babiše, nemá s vyhazováním obecných miliard v jaderné sféře problémy.

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se dnes zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou polostátní EdF, americko-japonskou soukromou Westinghouse, jihokorejskou soukromou KHNP, čínskou státní China General Nuclear Power a o společný projekt Arevy a Mitsubishi s názvem Atmea.

Od 26. ledna do 10. února se konají se zájemci intenzivní jednání. Za český stát vyjednává se zástupci firem nový vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jan Štuller. Jeho vyjednávací pozice je však velmi vachrlatá. Nemluvě o tom, že se možná leckdo pozastaví nad tím, proč vlastně stát jedná nyní, kdy není jasné, z čeho by dostavba byla financována.

Nemluvě o tom, že máme jen pár měsíců do parlamentních voleb, takže se stejně bude čekat, jak dopadnou.

Mezi slepými jednooký králem

Podíváme-li se navíc na energetický sektor globálně, situace pro nový tendr na dostavbu Temelína je bídná, rozhodně horší než před třemi lety. Areva krachuje a hledá záchranu u EdF, Westinghouse mění vedení a přivedl mateřskou Toshibu do nejhlubší krize v historii.

Více o problémech Westinghouse a Toshiby

• Problémy Westinghouse jsou (naštěstí) jen americká záležitost
• Miliardové problémy japonské Toshiby nemají konce

Snad jen Jihokorejci teď mají k Čechům blíž – v lajdáctví. S falšováním jaderné dokumentace na vládní úrovni dokázali, že mají stejnou mentalitu jako český jaderný sektor. Pouze Rusové a Číňané stavějí nové reaktory jak na běžícím pásu.

Není ale třeba vidět vše černě. Že provozovat i stavět nové reaktory lze s jednou firmou, ukazují země, které mají v čele svých resortů a elektráren skutečné energetiky, například francouzská EdF nebo jihoafrický Eskom.

Například právě Jihoafričané vypisují výběrové řízení na osm nových jaderných reaktorů. Zájemců mají dost – o stavbu se hlásí Rusové, Číňané, Korejci a Francouzi.

Dělení ČEZ = elegantní řešení

Německé koncerny RWE a E.ON naopak chtějí oddělit obnovitelné zdroje od zbytku energetiky. To je jistým vzorem i pro Daniela Beneše, jak sám uvedl, a měl by to být důvod rozštěpení ČEZ – oddělení jádra od zbytku elektráren.

Češi by se tak mohli elegantně zbavit jaderných neenergetiků. Pro jaderný sektor v Česku by to byla rozhodně dobrá zpráva

Ovšem jestli tato vláda stihne ČEZ „rozkrájet“ do voleb, je velká neznámá. Zatím toho v energetice věru nestihla mnoho.