Trumpova administrativa vytahuje kanón. Na Čínu udeřila dalšími cly a brzy se chystá zatížit cly celý čínský dovoz. A zejména: „jde po krku“ konkrétním čínským firmám, hlavně Huawei. Firmám, které Washington nazře jakožto bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy, bude napříště upřena možnost Americe své zboží prodávat. To zaprvé.
Zadruhé, Trump dává zmíněnou Huawei na černou listinu, což v praxi značí, že firma nebude moci od amerických společností nakupovat klíčové komponenty svých výrobků. První už ruší své dodávky a podporu Huawei, ať jde o dodavatele čipů typu Qulacommu, nebo dodavatele softwaru typu Googlu.
Obětí není jen Huawei
Americká administrativa, jak vidno, je ochotna zajít hodně daleko. Zařazení Huawei na černou listinu totiž znamená také to, že její američtí dodavatelé ztratí svého zcela zásadního odběratele. Celou třetinu ročního rozpočtu – nějakých jedenáct miliard dolarů – dává Huawei na nákup součástek právě od amerických dodavatelů.
VÍCE KE KAUZE: Google odřízl Huawei od Androidu. Stopku dostala čínská společnost i od výrobců hardwaru
V až existenčním ohrožení se však ocitne předně pochopitelně samotná Huawei. Ta nebude moci aktualizovat svůj software a provádět byť jen základní údržbu a obnovu hardwaru vlastních produktů. Třeba telefony značky Huawei tak postupně mohou ztratit na atraktivitě třeba i z pohledu českého zákazníka.
V kauze Huawei není čínský výrobce jedinou obětí. Také jeho američtí dodavatelé silně pocítí přerušení dodávek. Foto: Reuters
Dokud se obchodní válka, spíše však zápas o hegemonii nad světem, neuklidní, není zrovna dvakrát rozumné, aby si zákazník jako svůj nový mobil vybral právě ten značky Huawei. Do budoucna s ním může mít vážné potíže.
Digitální daň jako rudý prapor na býka
Jako nepochopení situace působí snaha některých členských zemí EU o zavedení digitální daně. Místo aby demonstrovaly „evropský“ nadhled a hodnoty, tváří v tvář americkému i čínskému řinčení zbraněmi zavádějí daň namířenou zejména proti americkým digitálním kolosům, jako je právě zmíněný Google a dále pak Facebook nebo Amazon.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nápad na sektorovou daň v bankovnictví by jen dopadl na klienty bank a Česku uškodil
Zatímco jindy Evropa volá po multilaterálním řešení, nyní jednotlivé země EU jednostranně uplatňují či se uplatnit chystají digitální daň. Ne ale všechny. Například Dánsko jedná rozumně. Digitální dani oponuje právě proto, že může poškodit evropský export, a to hlavně z důvodu zhoršení vztahu se Spojenými státy, které může vyústit v transatlantickou obchodní válku.
Rozvaha musí zvítězit nad emocemi
I pro Českou republiku platí, že by se zvláště ve světle eskalace napětí mezi USA a Čínou neměla pouštět do jednostranných kroků, které si Washington může vyložit jako akt, jenž není zrovna dvakrát podpůrný.
Není třeba následovat snažení vysoce zadlužených zemí, jako je Francie nebo Španělsko, které jednostrannou digitální daň potřebují stůj co stůj, aby látaly své proděravělé rozpočty.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Zkušenosti s bankovní daní ze zahraničí varují. Důsledek pocítí klienti i ekonomika
Počkejme si na mezinárodní řešení v oblasti digitálního zdanění, se kterým příští rok přijde organizace OECD. Tím i nejlépe podpoříme evropské hodnoty, vycházející z multilaterálních řešení, jež nejsou šita horkou jehlou. V době, kdy globálně vládnou spíše emoce než rozvaha, by to byl od Evropy žádoucí signál, upevňující její postavení „soft power“. Na víc starý kontinent nyní pomýšlet nemůže.
Pro mne zůstane čínský mobil i nadále číslem 1. USA každým dnem přesvědčují svět o tom, jakým jsou nespolehlivým partnerem / snažil jsem se o max. možnou diplomacii/ a věřím, že klíčoví, mocní hráči na trhu si toho již dávno všimli. O Čínu nemám strach, protože nebude dlouho trvat a najdou si svojí cestu a potom ty předražené americké krámy budou odebírat příkazem státy, které povedou americkým dolarem zkorumpovaní politici. Já osobně již americký výrobek nekoupím. Snad se Německo probere, vzpomene si, kolik jim miliard USA nařídily zaplatit za naftové motory. Jsem zvědav, čím Boeing bude kompenzovat svůj nespolehlivý maxi stroj, který nesmí již měsíce létat nikde na světě. Snad to budou kompenzovat kvalitnějšími záclonkami v oknech 1. třídy pro ty letecké společnosti, co se zaváží pod sankcešmi odebírat 50 letadel každý rok od tohoto výrobce. Časové ukončení těchto smluv si vyhrazuje určit pouze USA.
A co je špatného na zdanění firem, které vytvoří zisk zde, ale nenechají zde zatím ani dolar? Jen to, že je to proti „našemu velnému bratrovi“?