Co se skrývá pod jadernou zkratkou SMR? Samá Marná Rozhodnutí…

V desetileté české sáze výběru nových jaderných reaktorů jsme zažili již mnoho absurdit a veletočů: Temelín ANO, Temelín NE, Dukovany ANO, staví státní firma, staví dcera ČEZ, staví ČEZ… a nyní přichází další.

Česko, jako jediná země v Evropě, zvažuje stavět SMR. Mluví o tom premiér Andrej Babiš, různí ministři a vládní zmocněnci a naposledy i ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Laik žasne, odborník se děsí… Pojďme se podívat, do jaké další slepé jaderné uličky se naše vláda žene. SMR – co to vlastně je?

Dvě definice

Zkratka SMR má v jaderném světě dvě podobné definice:

1/ První, starší, z dílny vídeňské Mezinárodní agentury pro jadernou energii (MAAE), definuje pod zkratkou SMR – small and medium reactors – to jsou malé (do 300 MW výkonu) a střední (do 700 MW výkonu) jaderné reaktory.

Tam by tedy spadaly i naše Dukovany či slovenské Mochovce (400–500 MW); z komerčních na trhu nabízených a provozovaných reaktorů odpovídajících evropských standardů sem dnes patří pouze kanadské CANDU.

Nikdo jiný v Evropě či Severní Americe takový reaktor dnes neplánuje. Důvod je jednoduchý – produkují drahou elektřinu. Tedy dražší než reaktory velké. To se ví zhruba od roku 1974, kdy Francie opustila v tzv. Messmerově plánu všechny své SMR a od té doby postavila svých skoro šedesát velkých reaktorů.

Mimochodem: Britové všechny své SMR také odstavili. V Evropě státy s námi srovnatelné (např. Finsko, Maďarsko, Švédsko, Belgie) – všechny přešly k velkým reaktorům.

Že by naše vláda byla chytřejší anebo Česko tolik odlišné?

VÍCE K TÉMATU: 

Vládní příspěvek k suchému Česku? Dostavba jaderných Dukovan

Rozhodování o jádru v Česku? Jaderné „výborování“ (letos s Mílem) na věčné časy a nikdy jinak

Americká cesta

2/ Pod druhou, novější, „americkou“ definicí znamená zkratka SMR – small modular reactors, tedy malé a modulární reaktory, která akcentuje modulární konstrukci.

Z této rodiny je dnes jediný – letos spuštěný pravý SMR – ruský KLT 40S. Tento reaktor vychází z jaderného ledoborce a z lodi bude zásobovat elektřinou Čukotku.

VIDEO: Ruská plovoucí jaderná elektrárna

Zdroj: YouTube.com

Abych předešel českým konspiracím – ne, na Vltavu ani Labe by se opravdu nevešel.

Kam se SMR?

Jelikož se zaobírám ekonomikou SMR deset let, napíši to krátce a na rovinu: tento typ se hodí do rozvojových zemí (kde nemají patřičnou rozvodnou síť).

Případně do odlehlých oblastí (např. Aljaška či zmíněná Čukotka), k zásobení malých ostrovů a vojenských základen, či pro malé soukromé společnosti (rozhodně výrazně menší než ČEZ).

Ale hlavně stovky reaktorů velkých jako SMR jsou dnes v provozu v jaderných ponorkách a letadlových lodích. Pokud to v Česku někomu uniklo, toto je hlavní důvod dnešního vývoje SMR.

Jsou totiž otevřeně či skrytě financovány armádami, které tyto reaktory potřebují. Jinak jsou SMR dražší na výstavbu než velké reaktory, nemluvě o tom, že při provozu nemají takovou účinnost a potřebují více paliva.

Takže pokud premiér Babiš v březnu v USA jednal o SMR, měl by si uvědomit, že dnes provozované malé reaktory od Westinghouse A4W se používají na letadlových lodích třídy Nimitz a General Electric má svůj „SMR“ reaktor S9G na útočných ponorkách třídy Virginia.

Nebo když český vládní zmocněnec jedná s britským velvyslancem v Praze o „SMR“, měl by vědět, že PWR2 od Rolls-Royce pohání ponorky třídy Astute a PWR3 bude pohánět ponorky třídy Dreadnought. Francouzi zase mají vyvinutý typ K15 pro své ponorky…

Pouze v oblasti papíru

Malé reaktory pro civilní produkci elektřiny (mimo výše uvedeného ruského KLT 40S) existují jen na papíře (a to minimálně 50 typů).

A rozhodně nebudou licencovány či postaveny za této české vlády či za tohoto českého prezidenta (což je možná dobře a možná vysvětluje tuto zdržovací vládní SMR taktiku).

Nejblíže k realizaci je americký NuScale, který by se svým výkonem 60 MW byl pro Česko naprosto nevyhovující – jen si představte v Dukovanech PADESÁT NuScale reaktorů vedle sebe místo tří velkých…

Pokud vás tato představa děsí, vězte, že do Temelína by se jich vešlo DEVADESÁT (místo čtyř velkých).

Schematické zobrazení umístění amerického reaktoru NuScale. Zdroj: NuScale

České (slovenské) SMR tu už bylo

Většina vyspělých jaderných zemí si svým „SMR obdobím“ už prošla. Nejinak i Československo v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

Do roku 1977 jsme v ČSSR provozovali jeden těžkovodní „SMR“ v elektrárně A1 v Jaslovských Bohunicích. I socialističtí plánovači tehdy pochopili výhodu k přechodu k větším výkonům a to je právě důvod, proč v Temelíně jsou dnes DVA reaktory po 1 000 MW, a ne třeba ČTYŘI menší po 500 MW.

Schéma slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice, kde byl těžkovodní SMR provozován v minulém století. Zdroj: archiv autora

Ať už je nynější sázka na „SMR pro Česko“ jen zdržovací vládní taktika, nebo pokus ospravedlnit volbu lokality Dukovan pro stavbu nového reaktoru (která je objektivně HORŠÍ než Temelín), obojí je odsouzeno skončit stejně – neúspěchem.

Jak je vlastně už tradicí posledních deset let celé „vybírání“ nového jaderného reaktoru v Česku…