Ačkoliv nedávno zveřejněné statistiky vládního zadlužení zemí Evropské unie by mohly potěšit už proto, že relativní dluh zemí EU i eurozóny meziročně klesá na 80,7 procenta HDP, respektive 85,9 procenta (eurozóna), při pohledu na absolutní čísla už situaci nemusíme vidět tak optimisticky.
GRAF: Zadlužení evropských států
Za první čtvrtletí 2019, v procentech HDP
Zdroj: Eurostat
Na konci prvního čtvrtletí překonalo vládní zadlužení zemí eurozóny poprvé deset bilionů eur a bylo o 157 miliard eur vyšší než ve stejném období loňského roku.
Kdo by si nepůjčil?
Když pomineme tři eurozemě, které svůj dluh dokázaly mírně snížit, tak ty zbývající si tentokrát vlastně půjčily o téměř 180 miliard eur více než loni.
Mimochodem v době, kterou charakterizoval až na výjimky solidní ekonomický růst, klesající nezaměstnanost, rekordně nízké úrokové sazby a v neposlední řadě napřažená ruka Evropské centrální banky (ECB) skupující staré dluhy eurozóny.
Nezbývá než si položit otázku, jak tyto země budou hospodařit v době právě končící konjunktury a bez ECB, pokud se skutečně společná banka nerozhoupe svůj program nákupů státních dluhů obnovit.
VÍCE K TÉMATU:
Zadluženost Česka vůči zahraničí je na ústupu. Je to důvod k optimismu?
Jako lavina: globální zadlužení výrazně roste. Kdo na něj doplatí?
Jsou na tom Češi a Američané stejně? Z pohledu vývoje zadlužení ano
Zadlužení premianti
Když se podíváme na „premianty“ na horních příčkách žebříčku, moc se toho nezměnilo.
Nejzadluženější zemí zůstává Řecko (aktuálně 182 procent HDP, respektive +4 procentní body meziročně), Itálie (134 procent, +1 procentní bod) a Portugalsko (123 procent, –2,4 procentního bodu).
Straně nejméně zadlužených naproti tomu vévodí Estonsko (8,1 %), následované Bulharskem a Lucemburskem. Česko si po meziročním poklesu o necelé dva procentní body drží pátou příčku.
Staří vs. mladí
Obecně se dá říct, že staré členské země unie zůstávají výrazně zadluženější ve srovnání s těmi novými. A samozřejmě se i nadále většinově nacházejí nad hranicí, kterou kdysi stanovovala maastrichtská kritéria.
Na závěr jedno malé dávné ohlédnutí. Když v roce 2001 jedenáct zakládajících členů (nepočítám Řecko, které přistoupilo v témže roce) uvádělo do oběhu hotovostní eura, neplnily tehdejší dluhové kritérium jen tři z těchto zemí. Nyní jich je už osm…
No jo a proto chce EU dovážet ještě víc neproduktivních trubců z Afriky a doživotně je živit. Už tu strategii EU chápu – až se propracujeme ke stejné bídě jako černoši, tak budeme maximálně solidární a oni k nám už nepolezou. Brilantní strategie – my máme dluh malý, tak nám mají černoši pomocí dohnat západní Evropu….
Když už je run na Bundesbanku, tak je opravdu asi něco špatně … a zadlužení nad 60% znamená splácet sto let každý rok 2% HDP….úroky…..a kdo to lidem řekne a udělá ? Tohle nemůže dobře skončit .
Tak EU je utopistická myšlenka tak co čekat. Přeji jen Velké Británii pokud možno co nejrychlejší a nejmírnější odchod.