Postrach GAFA: Česko zavedením digitální daně riskuje více než Francie či Rakousko

Nejdále je ve věci zdanění příjmů internetových gigantů Francie. Tamní parlament v červenci schválil tříprocentní digitální daň, pro niž se vžil název GAFA (podle iniciál firem Google, Amazon, Facebook a Apple). Platit má retroaktivně od začátku letošního roku. Francie zdaní jen ty podniky, které mají v zemi příjmy ze služeb vyšší než 25 milionů eur (v přepočtu asi 640 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (asi 19,2 miliardy korun).

Spojené státy kvůli nové dani spustily vyšetřování. Pokud dospějí k závěru, že jsou americké firmy nespravedlivě daněny, může Washington zavést odvetná cla či jiné obchodní restrikce.

Odveta na sebe nenechá dlouho čekat

Americká hlava státu ostatně své odhodlání už demonstrovala příspěvkem na svém twitterovém účtu. „Brzy oznámíme významný krok, jenž reaguje na Macronovu hloupost,“ napsal Donald Trump s odkazem na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Jakým směrem se ubírají jeho úvahy, bylo zřejmé z toho, jak svůj tweet zakončil: „Vždycky jsem říkal, že americké víno je lepší než to francouzské!“

Trumpův plán zavést v odvetě za digitální daň clo na francouzské víno označil francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume za „absurdní“ a „naprosto stupidní“. Tříprocentní daň na příjmy digitálních gigantů ve Francii podle něj nemá nic společného s mezinárodním obchodem. Francie se proto bude snažit s USA vyjednávat.

Rudý prapor na rozzuřeného býka

Tím, že je digitální daň zaměřena primárně na americké firmy, si Paříž, Vídeň, Londýn, Řím, Madrid a další země o celní válku s USA vlastně koledují, míní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Ekonomický střet Ameriky a Evropy by podle něj enormně poškodil i Česko, které je na plynulosti světového obchodu a obstojné náladě jeho protagonistů závislejší než mnohé jiné země, třeba právě Francie.

V Česku je legislativa týkající se digitální daně momentálně v připomínkovém řízení. Ministerstvo financí se s jejím návrhem poněkud utrhlo ze řetězu. Nová, sedmiprocentní taxa se má v Česku týkat firem s globálním obratem vyšším než 750 milionů eur, vyjma již jmenovaných digitálních obrů tak zasáhne třeba i společnosti Airbnb nebo Uber.

Česko se vystavuje většímu riziku než Západ

Digitální daň by v příštím roce podle odhadu resortu měla přinést asi pět miliard korun, náklady na její zavedení jsou přitom setinové, podle odhadu Generálního finančního ředitelství se pohybují na úrovni 54 milionů korun.

Podstatnou část z miliardového inkasa by do české státní kasy odváděl právě Google a jemu podobní. To se ovšem nezamlouvá zemím s nižšími daňovými sazbami jako Irsko a Lucembursko, kde mají často nadnárodní internetové společnosti svá evropská sídla, ale také severským státům – Finsku, Švédsku a Dánsku.

V dlouhodobém zájmu Česka je podle Kovandy národní digitální daň zatím nezavádět a počkat si na mezinárodní řešení zdanění celé online sféry, dojednané za účasti Spojených států. Takové řešení by mělo být k dispozici v roce 2021. „Zase tolik času tedy vlastní digitální daní stejně nezískáme a riskujeme mnohem víc,“ podtrhuje Kovanda v komentáři pro Český rozhlas Plus.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Žádná dramata. ČNB zřejmě setrvá u scénáře stabilních sazeb

Bankovky jako reklamní nosič: Proč na nich tedy nemít inspirativní tváře vědy a techniky?

Pavel Doležal (AVANT): Nemovitostní fond je pro mě základní investiční strategie

Petr Volný (Upvest): Chceme být standardem alternativního financování pro developery i šancí pro drobné investory