Mohlo by vás také zajímat
Zbrojní průmysl v Česku rozkvétá v důsledku válečných konfliktů
Libor Akrman 10. prosince 2024Tržby i zisky českých zbrojařů několikanásobně vzrostly díky dodávkám na Ukrajinu. A slibný výhled nejen pro ně skýtají i pomalu…
Ruská válečná ekonomika se zadrhává a Putinovi „padá na hlavu“
Lukáš Kovanda 11. června 2024Okno příležitosti porazit Ukrajinu se Rusku pomalu ale jistě zavírá s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. K tomu…
Stovky miliard korun ve hře: Čeká nás jaderný tunel místo solárního?
Oldřich Sklenář 10. května 2024Česká energetika nyní stojí před zásadní výzvou v podobě blížícího se konce uhelné éry. Vládní sázka na jádro nejen že…
- ČLÁNEK
Výběr nových obrněnců pro českou armádu vrcholí. Inspiraci v zahraničí ale hledat nelze
Česká republika, Austrálie a USA. Co mají všechny tři země společné? Mimo jiné hledají náhradu svých bojových vozidel pěchoty za nové moderní stroje. Každá ze zemí zvolila trochu jiný proces. A jsou v jiném stádiu výběru. Může si tedy z příkladu Austrálie a USA v dalších měsících vzít něco české ministerstvo obrany, nebo česká armáda?
O tom, že česká vojenská technika potřebuje modernizaci jako sůl asi nemusíme dlouho mluvit. Mimo jiné ministerstvo obrany plánuje v největším armádním tendru novodobé historie České republiky za zhruba 50 miliard korun nakoupit 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP).
Vzhledem k tomu, že tento plán provázejí procesní komplikace (například tendr na právní poradenství), mohli by se možná čeští vojáci inspirovat v zahraničí.
Zakázky BVP v číslech a faktech |
Česká republika
Česko vybírá 210 vozidel v různých variantách provedení za až 51 miliard korun. Tendr fakticky začal v roce 2018 a skončit by měl nejpozději na počátku roku 2020. Austrálie Australský program se jmenuje Land 400 a jeho celková hodnota dosahuje 10,4 miliard amerických dolarů. Za ty chce Austrálie získat až 450 BVP v různých variantách. Předpokládá se, že proces výběru bude ukončen v roce 2022. USA Spojené státy chtějí nahradit stárnoucí vozidla Bradly. Proces náhrady by měl dle očekávání začít v roce 2026. |
I proto, že ministerstvo obrany by mělo dostat začátkem října první předběžné nabídky (součástí těchto nabídek by měly být například návrh ceny, termíny dodávek nebo konkrétní technické parametry nabízených vozidel, pozn. red.).
Předběžné nabídky budou poté posouzeny a následovat bude vlastní vícekolové jednání s dodavateli. S uzavřením zakázky pak stát počítá v březnu či dubnu 2020.
Austrálie nejdál
Zdá se, že nejdále jsou ve výběru v Austrálii. Stabilní proces volby nových bojových vozidel pěchoty (BVP) se v tomto týdnu posunul kupředu výběrem dvou vozidel, která postoupila do užšího výběru, a nyní budou muset poskytnout australské armádě svá vozidla k ročnímu testování.
Ze všech společností, které se do australského tendru přihlásily, byly nakonec poměrně překvapivě vybrány dva v praxi nevyzkoušené koncepty. Německý Lynx KF41 (který existuje jen v prototypu) společnosti Rheinmetall a jihokorejský Hanwha AS21 Redback.
Vyvozovat ale z výběru v Austrálii rovnou dopady pro český tendr by bylo poněkud nešťastné a věcně nesprávné.
Budou výrobci stíhat?
Pro českou armádu je zásadních několik faktorů – kromě jiných především harmonogram dodání. První nová vozidla pro 7. brigádu české armády by totiž měla dorazit již v roce 2021. Tehdy bude australský tendr ještě velmi pravděpodobně pokračovat a nebude znám vítěz.
Oba z výrobců tak nebudou pod tlakem času na dodání vozidel protinožcům, což jim dá dostatek prostoru vozidla připravit k sériové výrobě. Tak tomu ale není v případě české zakázky a vozidla Lynx společnosti Rheinmetall Landsysteme.
Jak se ukázalo na harmonogramu, se kterým výrobce seznamoval průmyslové partnery v Česku před několika měsíci, jsou dodávky v daném harmonogramu přinejmenším ohrožené. A předpoklad, že poslední BVP dostane Česko v roce 2025 je téměř iluzorní.
České ministerstvo obrany si přitom nemůže dovolit nechat české vojáky jezdit v současných vozidlech déle, než je nezbytně nutné. A tedy jakkoli prodlužovat dodání nových BVP. Na rozdíl od Austrálie, nebo třeba USA, ke kterým se dostaneme později.
Odlišné specifikace
Australská armáda zdůvodnila výběr německého a jihokorejského vozidla tím, že nejlépe pasovalo na její zadání. To se od české specifikace liší, a proto ani v tomto případě nelze předpokládat, že úspěch Lynxe v Austrálii pomůže uspět Rheinmetallu v České republice. To, že se dostal do užšího výběru v Austrálii nepotvrzuje jeho kompatibilitu s českým očekáváním.
Výrobce se bude muset naopak vypořádat s veřejně proklamovaným požadavkem „vyzkoušeného vozidla“. I přes výběr Lynxu do druhého kola v Austrálii se stále jedná o nevyzkoušený prototyp a stigma „prvního uživatele“ přetrvává.
V tomto ohledu mají lepší pozici další dva výrobci, kteří v Austrálii do druhého kola neprošli. V Česku se jim ale dávají větší šance – a sice rakousko-španělský GDELS (General Dynamics European Land Systems, pozn. red.) výrobce vozidel Ascod.
Dále stroj CV90 MkIV, kterou české armádě nabízí švédsko-anglicko-americký koncern BAE. To je ostatně v tomto ohledu nejvyspělejším vozidlem, neboť se jako jediné může chlubit nasazením v reálných bojových podmínkách.
Čtvrtým, kdo se u zakázku v Česku uchází, je pak německé konsorcium PSM, což je společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetallu. PSM se o zakázku uchází se strojem Puma.
VÍCE K TÉMATU:
Česká armáda mění svůj arzenál. Není sama, zbrojení probíhá po celém světě
Průmyslová spolupráce
Velmi důležitým kritériem českého tendru je také průmyslová spolupráce, tedy jak se na výrobě vozidel budou podílet české firmy a jak velkou část rozpočtu si ukousnou.
V australském tendru hrálo významnou roli to, že na kontinent se přesune samotná výroba vozidla, tedy že zde výrobce postaví nové továrny. Pro Česko je ale podobný koncept průmyslové spolupráce nesmyslný.
Česká zakázka |
Armáda požaduje 210 vozidel v sedmi různých modifikacích. Většina z nich bude sloužit jako BVP, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna. Armáda zároveň požaduje téměř tři desítky servisních a dílenských vozidel na kolovém podvozku. Důležitým kritériem při výběru vítěze bude i rozsah zapojení českého obranného průmyslu na výrobě vozidel. |
V době, kdy se celá země a průmysl o to důrazněji potýkají s nedostatkem pracovních sil, nová továrna na „jedno použití“ není tím, co by mělo skutečnou hodnotu a cenu.
Ministerstvo obrany požaduje navíc jako klíčového partnera pro spolupráci státní podnik VOP CZ. Ten by tak měl zajištěnou činnost nejen po dobu výroby vozidel, ale především také po celou dobu jejich životnosti.
Není bez zajímavosti, že vyjma společnosti BAE dávají všichni výrobci najevo svůj problém významnou část zakázky dedikovat právě do VOP CZ a hledají jiné cesty k průmyslové spolupráci.
Očekávání „lepší“ podpory výroby
Je zcela zřejmé, že při hodnocení konceptu průmyslové spolupráce by měly být lépe hodnoceny ty společnosti, které do Česka nepřinesou „montovny“, ale soustředí se na podporu kvalifikovaných pracovníků, rozvoje a vývoje.
Ostatně například již zmiňovaná BAE před několika měsíci ve Švédsku představila svou vizi „Global Battle Lab.“ Jde o vývojovou a takticko-strategickou centrálu pro všech sedm uživatelů jejich bojového vozidla CV90, která by sídlila a své aktivity realizovala v Česku.
Do procesu chce přitom zapojit nejen českou armádu, ale tak průmyslové společnosti a v oblasti vývoje univerzity.
Z čeho by si v případě australského tendru česká armáda mohla vzít příklad, je velmi profesionálně zvládnutý výběr, který nezpochybňuje žádný z účastníků.
Ačkoli se obrana snaží proces hájit nejen mediálně, ale také věcně, to nejtěžší teprve přijde. A sice v době výběru po konci druhého kola, které nyní probíhá. Poté také při samotném testování vybraného vozidla, které by mělo splňovat všechny „nepřekročitelné“ podmínky Armády ČR.
Jinými slovy – nebude stačit vyhrát na papíru, protože vítězství potvrdí až reálné chování nabízeného BVP.
Americká zkušenost
Zcela jiná je situace tendru v USA. Koncem srpna rozčeřila „zbrojařské vody“ oznámením právě společnosti BAE, že se nezúčastní amerického tendru na nová BVP, která by měla nahradit vozidla Bradley.
Jak se stále výrazněji ukazuje, byla to reakce na kolabující proces nerealistického výběru nových BVP nahrazující zastaralé stroje Bradley.
Mezi analytiky se již otevřeně hovoří o tom, že požadavky americké armády nelze splnit, a že pokus vybrat nové BVP pro americké vojáky skončí stejně jako to předchozí, tedy neúspěchem. Očekává se proto, že se do amerického tendru nepřihlásí ani další výrobci, nebo z něj odejdou, aby se mohli soustředit na realističtější tendry, které probíhají, nebo budou probíhat především v Evropě.
Samozřejmě, že nikomu nejde o skutečně potřebnou mašinu, kterou armáda potřebuje.
Potřebujeme si s někým utvrdit vstahy a hlavně kdo víc namaže má přednost, protože kdo maže, ten jede.
Svatá pravda, pane… Je to neskutečné, co se tu děje.
Takže opět nic nového. Pouze skákat do zadku západu. Dnes je slovo ruský sprosté slovo, takže se vybírá mezi západnímu neodzkoušenými stroji. Švédské stíhačky, americké vrtulníky a pozemní technika hlavně ne z Ruska, která zde funguje několik desítek let výborně. To je úděl NATO a dopobných jiných kravin, do kterých jsme se díky své naivitě a deb….itě upsali. Každopádně to zase bude stát nejvíce naší pokladnu, do které my, poplatníci, peníze hazíme. Efektivnější by bylo házet to do kanálu. Paráda tenhle stát za posledních 20 let.
Dalík má s tím výběrem zkušenosti, on rád pomůže.
Minimálně společnost GDLS, s vozidlem Griffin III, v americkém tendru pokračuje dál a měla by dostat prostředky na stavbu čtrnácti prototypů. Do dalšího kola se může přihlásit kdokoliv, jen si už musí zacvakat ony prototypy ze svého.