Opravdu se máme v Česku tak skvěle, jak o nás tvrdí premiér Babiš i jiní?

Zdá se, že Česko zažívá velmi dobré časy. Teď nemáme na mysli opakování pochvalných slov premiéra Andreje Babiše, ale několik čísel a faktů, kterými to lze potvrdit.

Zaprvé se úspěchy tuzemského hospodářství promítly do zvýšení ratingu, který udílí renomovaná ratingová agentura Moody’s. Ta před pár dny zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na úroveň Aa3 z dosavadní úrovně A1.

Nejlepší v historii

Česko tak nyní má nejlepší rating v historii, a to i mezi zeměmi bývalého východního bloku. „Z celosvětového pohledu je Česko stále ‚dlužníkem druhé kategorie‘. Žádná ze tří nejdůležitějších agentur mu nepřisuzuje prvotřídní hodnocení, které náleží zemím typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. V hodnocení Standard & Poor’s se ale Česko umisťuje jen o dva stupně níže než Spojené státy, jejichž dluh je obecně považován ze bezpečné útočiště,“ doplňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Svůj verdikt agentura opírá o zlepšující se rozpočtové ukazatele a vládní reformy podporující ekonomiku. Výhled ratingu agentura Moody’s změnila z pozitivního na stabilní, čímž signalizuje, že další změnu ratingové známky v dohledné době nepředpokládá.

Analytici agentury rovněž uvedli, že česká vláda dosáhla určitého pokroku ve strukturálních reformách, a to například v oblasti trhu práce a vzdělávacího systému. Upozornila, že příznivým faktorem pro hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky by bylo úspěšné zavedení reforem, které by zajistily dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče.

„Moody’s mimo jiné připomíná, že jsme sice průměrným inovátorem, ale inovační strategie, na které se podílela Hospodářská komora, nebo nový zákon o investičních pobídkách mají potenciál hospodářství země posílit,“ uvedl v reakci na zprávu agentury Moody’s mluvčí komory Miroslav Diro.

Nebývalá prosperita?

Své o stavu Česka vypovídá i další studie, která zkoumala prosperitu zemí střední a východní Evropy. Podle ní třicet let demokracie českou prosperitu výrazně posílilo, tvrdí studie Prosperity Report, kterou má Peak.cz k dispozici. Výroční studii již potřetí zpracoval britský Legatum Institute, který se prosperitou zemí dlouhodobě zabývá, ve spolupráci s bankovní skupinou Erste.

Zatímco předchozí dvě studie se zaměřovaly na makroekonomické ukazatele, letošní více srovnává země z pohledu třicetiletého výročí pádu komunismu.

Ze závěru analytiků především vyplývá, že výkonnost postkomunistických ekonomik v porovnání se západoevropskými státy znatelně vzrostla. Zatímco v roce 1995 dosahovala produkce na obyvatele necelých 30 procent průměru západní Evropy, loni přesáhla již 50 procent.

Ještě rychleji doháněl „východní blok“ západoevropské země v ukazateli celkové prosperity, který kromě ekonomických výkonnostních ukazatelů zahrnuje i oblasti jako zdravotnictví, vzdělání, životní prostředí či bezpečnost daných zemí.

Mzdy zaostávají

Prosperita střední a východní Evropy se po třiceti letech demokratického vývoje vyšplhala na 87 procent prosperity západní Evropy.

Nejpomaleji se zatím Česko a další země regionu přibližují západoevropskému průměru v oblasti mezd. Jejich průměrná výše dosahuje pouze 25 až 40 procent mezd vyplácených v Německu.

Nutno však podotknout, že mzdy v poslední době rostly výrazně vyšším tempem než v Německu. Loni byla průměrná mzda v ČR více než dvakrát vyšší než v roce 2000. Pokud by se převedla na eura, měli by Češi každý měsíc k dispozici třikrát více než před osmnácti lety. Oproti tomu Němcům se průměrná mzda proti roku 2000 zvedla o 44 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading.

Hodinová mizérie

Ale zpět k prosperitě. Studie rozdělila Evropu do čtyř skupin podle výše minimální hodinové mzdy. I když v regionu CEE minimální hodinové mzdy výrazně vzrostly, stále výrazně zaostávají za západní Evropou.

Češko i Slovensko se řadí do druhé „nejchudší“ skupiny zemí, ve kterých se minimální hodinová mzda pohybuje v rozmezí 2,50–5 eur. V Česku činí tato sazba 3,10 eur, na Slovensku 2,99 eur. Do stejné skupiny spadá většina dřívějších východoevropských zemí, ze západoevropských zemí jen Portugalsko (3,94 eur).

Bohatší než Češi co do výše minimální hodinové mzdy jsou z postkomunistických zemí jen Slovinci (5 eur) a Litevci. Estonsko, které je často zmiňováno díky digitalizaci státní správy, vykazuje stejnou minimální hodinovou mzdu jako Češi (3,09 eur).

Němci mají garantovanou minimální hodinovou mzdu 9,19 eur, Francouzi 10,03 eur a Rakušané dokonce 18 eur. Vůbec nejbohatší jsou podle tohoto ukazatele Finové, kteří za hodinu vydělají minimálně 22 eur.

GRAFIKA: Srovnání minimální hodinové mzdy v Evropě (v eurech)

Zdroj: WageIndicator.com, Prosperity Report

Rostoucí ceny lidem vadí

Dalším faktorem, který analytici Legata hodnotí, jsou životní podmínky. Z letošní studie vyplynulo, že přestože obyvatelé středoevropského regionu bohatnou, pouze 15 procent respondentů uvádí, že jim jejich současný příjem umožňuje komfortní život.

Obavy z automatizace

Graf ukazuje obavy ze zavádění automatizace ve vybraných evropských zemích i srovnání s vybranými zeměmi světa. Zdroj: CEE Report

Nejvíce starostí lidem způsobují rostoucí ceny, zejména pak ceny bydlení, a také vyhlídky na budoucí zaměstnání. Postupná automatizace výrobních i administrativních činností znervózňuje zejména skupinu střední třídy.

Češi se cítí v porovnání s ostatními zeměmi ohroženi nejméně – tento pocit uvádí 49 procent lidí, stejně jako v Rakousku či Rusku. Ve Francii se kvůli zavádění automatizace bojí o práci 51 procent zaměstnanců střední třídy, zatímco v Německu 54 procent.

Vůbec největší paniku způsobuje automatizace u zaměstnanců na Slovensku, kde se jí cítí být ohroženo 62 procent lidí.

Nízká chudoba

Celkovou prosperitu Česka potvrzuje i velmi nízká míra chudoby mezi pracujícími lidmi.

Zatímco například každý pátý zaměstnanec v Rumunsku (18,9 %) se pohybuje v porovnání s průměrnou mzdou v ekonomice na hranici chudoby, v Česku je tento poměr druhý nejnižší v Evropě (3,8 %).

Vůbec nejmenší nerovnost v porovnání příjmů na hranici chudoby a průměrných příjmů vykazuje Finsko (3,1 %). Česko se tak řadí mezi země, kde je distribuce příjmů relativně rovnoměrně rozložená mezi všechny příjmové skupiny obyvatel a z celkového růstu prosperity tak těží většina obyvatel.

GRAF: Vývoj pořadí u vybraných zemí regionu CEE v Prosperity Indexu
Za roky 2016 až 2018, výše sloupce s číslem udává pořadí v daném roce – čím menší, tím lepší.

Zdroj: Prosperity Index

Úspěšné začlenění k západním zemím?

V závěru studie stojí, že země střední a východní Evropy se úspěšně přibližují západní Evropě, ať už politicky, či ekonomicky. „Náskoku Západu se přibližují i očekávání lidí vůči kvalitě žití a úrovni prosperity, zvláště u mladé vzdělané generace, která má výrazně vyšší očekávání než její rodiče,“ uvádí studie.

Podle analytiků země tohoto regionu čelí významným vnitřním výzvám, jako jsou narůstající chudoba a nerovnost. Přičemž z těchto nedostatků vyplývá pokračující potřeba zlepšit a v některých případech zcela transformovat zdravotní a vzdělávací systémy.

V kombinaci s externími hrozbami vyvolanými globálními změnami a neočekávanými ekonomickými výkyvy není podle Legata překvapení, že se střední třída cítí zranitelnější. Mladí lidé a senioři se zase obávají budoucnosti.

„Střední a východní Evropa urazila během třiceti let velký kus cesty a má tak dobré základy, aby prosperovala i v příštích třech dekádách. Nicméně některým změnám se země regionu nevyhnou, jedině tak mohou pokračovat k dosažení plné prosperity,“ uzavírá studie.