Mohlo by vás také zajímat
Stav životního prostředí v Česku? Dýchá se lépe než dřív, ale…
Robert Břešťan 6. prosince 2024S příchodem zimy se některé české vesnice místy mění v oblasti, kde stačí i jeden čudící komín k tomu, aby…
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
- ČLÁNEK
Německá schizofrenie: zelenou energetiku ano, potřebnou infrastrukturu ne
Německý vládní klimatický balíček slibuje výrazné snížení skleníkových plynů do roku 2030 a nárůst podílu obnovitelných zdrojů. I když tuto politiku v obecné rovině podporuje většina obyvatel Německa, zároveň ale protestují proti tomu, aby se větrné turbíny a nové trasy elektrického vedení stavěly v blízkosti jejich domovů. Cena nemovitostí totiž kvůli tomu klesá až do vzdálenosti několika kilometrů od energetické infrastruktury.
Přes 50 miliard eur Němci zaplatí příští čtyři roky za čistší ovzduší. Je to jen pár dní, co německá vláda schválila balíček opatření proti změně klimatu a na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).
Ve výsledku mají emise skleníkových plynů klesnout do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Mnozí odborníci v Německu seznam několika desítek opatření považují za nedostatečný a málo odvážný. „Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství,“ komentoval ho už dříve Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.
Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise CO2 ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent.
Také další výzkumný institut, Handelsblatt Research Institut, zveřejnil analýzu Jörga Lichtera. V ní tvrdí, že vláda kancléřky Angely Merkelové nemá dostatek odvahy říct řadovým Němcům skutečnou pravdu. Tedy že splnění klimatických cílů bude prakticky znamenat konec využívání fosilních paliv jak v domácnostech, tak v průmyslu.
Jinak nebude možné splnit cíl stanovený na rok 2050 – snížení emisí o 95 procent, jak se vláda zavázala.
Německá rozpolcenost
Německý klimatický balíček |
Kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) počítá například se zpoplatněním oxidu uhličitého vyprodukovaného v oblastech dopravy a bydlení, a to skrze systém národních emisních povolenek. To by mělo vést k postupnému zvyšování cen benzinu, nafty, zemního plynu i topných olejů. Balíček, jehož jednotlivá opatření bude postupně schvalovat parlament, dále počítá se zvýšenou podporou elektromobilů, pro které má být do roku 2030 vybudován milion veřejně přístupných dobíjecích míst, nebo s většími investicemi do zateplení domů a výměny starých topení. Klesat od roku 2021 naopak budou ceny elektřiny. Už o rok dříve půjdou dolů ceny v dálkové železniční dopravě, kde se má daň z přidané hodnoty snížit z 19 na sedm procent. Naproti tomu zdraží lety startující v Německu. |
Němci se přitom nacházejí ve schizofrenní situaci. Na jedné straně podporují politiku Energiewende, tedy odklon od jádra a uhlí jako zdrojů energie. A počítají s masivní výstavbou obnovitelných zdrojů – zejména větrné a solární energie.
V kontrastu s tím je ale postoj obyvatel, kteří projevují značný odpor proti tomu, aby se v blízkosti jejich bydlišť stavěly pozemní větrné turbíny, případně nové podzemní trasy elektrického vedení (tzv. NIMBY efekt – z anglického „not in my backyard“, pozn. red.).
Agentura pro výzkum veřejného mínění Forsa uvedla, že většina oslovených respondentů je pro politiku Energiewende a 50 procent z nich považuje termín 2038 pro ukončení provozu uhelných elektráren za příliš pozdní.
Na druhou stranu opatření, která jsou nezbytná pro přechod na obnovitelné zdroje, Němci odmítají. Jen 24 procent lidí by přijalo výstavbu větrných turbín v blízkosti svého bydliště bez omezení. Dalších 43 procent respondentů by provoz rušil a 27 procent oslovených by proti výstavbě protestovalo.
Stejně negativně jsou Němci naladěni proti výstavbě infrastruktury – tedy hlavně elektrického vedení. Pouze 30 procent by výstavbu přijalo bez výhrad, 43 procent dotázaných by to obtěžovalo, 19 procent by proti stavbě rozvodné sítě protestovalo.
GRAF: Vývoj objemu emisí skleníkových plynů v Německu
Od roku 1850 do roku 2050, pro období 2019–2050 jde o výhled s plánovanou redukcí emisí, v mil. tun ekvivalentu CO2.
Zdroj: www.cleanenergywire.org
Třicet tisíc turbín do roku 2030? Nereálné
Lichter tvrdí, že masivní snižování emisí uhlíku znamená, že každým rokem musí být postaveny mimo moře větrné turbíny o instalovaném výkonu 4,5 gigawattu (GW). Jedině tak je možné zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 65 procent.
V reálu by se ale během deseti let počet turbín (při průměrném výkonu 3 MW na turbínu) musel na území Německa zvýšit z třiceti tisíc na dvojnásobek. To ale Lichter nepovažuje za realistické.
Výstavba nových větrných zdrojů se kvůli protestům občanů téměř zastavila. V letošním prvním pololetí bylo v Německu postaveno jen 86 nových pozemních větrných turbín o instalovaném výkonu 287 MW. To je nejméně od roku 2000.
Ještě v roce 2017 přitom Němci postavili větrné zdroje o celkovém výkonu přes 5 300 MW, o rok později již to nebyla ani polovina – 2 402 MW – a letošek bude ještě bídnější.
Kromě nedostatku vhodných pozemků za to mohou i právní spory s občany, stěžují si zástupci větrné energetiky v Německu. V zemi v současnosti existuje přes tisíc občanských iniciativ, které protestují proti stavbě obřích větrných turbín, jež jsou vyšší než 200 metrů.
Cena nemovitostí u turbín klesá
Není divu. V blízkosti větrných parků totiž cena rezidenčních nemovitostí klesne o sedm procent do vzdálenosti jednoho kilometru od elektrárny. Je to kvůli hluku a stínu z obřích turbín, vypočítal Leibnizův institut pro ekonomický výzkum v Essenu.
Do dvou kilometrů pokles cen dělá šest procent. Teprve vzdálenost osm až devět kilometrů od větrného parku se na cenách nemovitostí neprojeví.
Iniciativy proti výstavbě větrných zdrojů argumentují i tím, že provozovatelé větrných elektráren mají z výstavby ekonomický prospěch, okolní obyvatelé ale nikoliv. „Není jasné, kde se má postavit dalších 30 tisíc větrníků,“ konstatuje hlavní analytik Handelsblatt Research Institutu.
VÍCE K TÉMATU:
Nezavrhli hned jádro: Švédsku se daří energetická revoluce lépe než Německu
Německo neplní cíle energetické reformy. Nedaří se mu dostatečně zvýšit úspory energie
Německá firma Bilfinger má zachránit francouzský reaktor, který se staví už dvanáct let
Kritická situace na severu Německa
Na kritickou situaci upozorňují i politici spolkových zemí na severu Německa, protože v těchto regionech vázne také výstavba větrných turbín na moři.
Do roku 2030 by měl být jejich výkon trojnásobný. Zvýšit by se měl ze 7 GW na 20 GW. Jak ale varují lokální ministři energetiky, do té doby musí být postavena i odpovídající infrastruktura, jež bude schopna vyrobenou elektřinu distribuovat na jih Německa.
V roce 2050 by mělo Německo produkovat téměř čtrnáctkrát méně oxidů uhlíku, než je tomu nyní. V roce 2018 to bylo 866 milionů tun ekvivalentu CO2, v roce 2050 by to mělo být už jen 63 milionů tun. Celkem by obnovitelné zdroje měly mít výkon 377 GW, to znamená čtyřnásobně více oproti roku 2018.
GRAF: Kolik energie vyrobily jednotlivé zdroje energetického mixu v Německu
Za rok 2018, v terrawatthodinách (TWh)
Zdroj: Clear Energy Wired
Bez celonárodního konsenzu ale Německo klimatické cíle pro rok 2030 nesplní, varoval Lichter. Přitom „jednoduchý“ návrh německých Zelených, aby se na dálnicích omezila maximální rychlost na 120 až 130 kilometrů v hodině kvůli snížení emisí, vyvolává v Německu protichůdné reakce.
Toto je typický jev velkého blahobytu. Na tomto kdysi skončila Římská říše. Nakupujeme nesmyly v plně zásobených obchodech, ale vadí nám kamiony. Velmi nás rozhodí, když nejde elektrika, ale elektrárnu u baráku nechceme. Plníme popelnice, ale skládku nebo spalovnu, ať postaví někde jinde, ať mně to neobtěžuje. Chceme nové dálnice aby se nám dobře jezdilo, ale ať to nevede kolem mého domu.
Pokud nebudeme ochotni slevit ze svého blahobytu pro blaho ostatních, jako společnost. Tak jsme velmi zranitelní a z pohledu historie zralí vymazání a zapomenutí.
Jo přesně pane Sál… přesně takhle primitivně lidé uvažují a ještě bych dodal – chceme jezdit po opravených silnicích a mostech, ale lidi štve když se opravují:):):)
Každopádně mamka byla před několika lety v lázních a poblíž byl větrný park, což zjistila až z toho, že pořád slyšela monotónní hučení či svištění ze kterého jí už druhý den rozbolela hlava a pak zjistila, že to je z několik km vzdálených větrníků. Naštěstí tam byla jen týden a po návratu domů migréna přešla. Nemusím snad ani říkat, že tam už nikdy nejela… Já tedy osobně nikdy poblíž větrníků nestrávil ani minutu, ale věřím mamce že slyšet to celý den je peklo – možná ne pro každého, ale pro řadu lidí ano, takže se vůbec nedivím, že to snižuje cenu nemovitostí….