Mohlo by vás také zajímat
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
- ČLÁNEK
Největší daňový skandál v dějinách Německa. Bankéři věděli, že to je podvod, tvrdí svědek
Několik desítek bank je v rámci zemí Evropské unie zapleteno do takzvaných „cum-ex“ obchodů. Jde o to, že finanční instituce tvrdily, že vlastní akcie, a žádaly po daných státech slevy na dani z dividendy. Celkem se jedná o podvod ve výši 53 miliard eur, více než polovina z této sumy připadá na Německo.
Největší daňový skandál v poválečných dějinách Německa, krádež století – tak německá média označují případ pochybných obchodů s akciemi, které tamní daňové poplatníky přišly podle odhadů na 33 miliard eur (842 miliard korun).
Kromě Německa jsou postiženy také Dánsko, Belgie, Francie, Rakousko, Španělsko, informoval dánský zpravodajský web televize DR. Celkem se má jednat o daňový únik ve výši 53 miliard eur (1,4 bilionu korun). DR celý mechanismus označil jako finanční drancování Evropy.
Klíčový svědek
U soudu v Bonnu nyní vypovídá korunní svědek v případě rozsáhlého podvodu. Benjamin Frey během výpovědi v soudní síni potvrdil, že desítky finančních institucí, jež se podílely na daňových podvodech, dobře věděly, že se jedná o ilegální činnost. Proces, který probíhá od září, však rozhodně potrvá, podle německých médií má trvat až do příštího roku.
Co jsou to obchody „cum-ex“? |
Při transakcích si účastníci rychle vyměňují mezi sebou v rozhodné době pro výplatu dividendy akcie velkých společností s nárokem i bez nároku na výplatu dividendy. Finanční úřady nemají přehled, kdo je vlastní. To umožňuje držitelům žádat několikrát o vrácení daně z kapitálového příjmu. Na případ média upozornila poprvé v roce 2017.
Zdroj: Wikipedia |
V principu šlo o to, že si instituce mezi sebou přeprodávaly balíky akcií těsně před výplatou dividend a žádaly v příslušných státech vrácení daně z kapitálového příjmu.
U soudu v Bonnu jsou obžalováni dva bývalí britští investiční bankéři, Martin Shields a Nicholas Diable. Pracovali v londýnské City pro německou HypoVereinsbank a potom v investičním fondu Ballance Capital s kancelářemi v Londýně, na Gibraltaru, Kajmanských ostrovech a Britských Panenských ostrovech.
Oběma hrozí deset let odnětí svobody, ale v případě spolupráce s vyšetřovateli na odhalení podvodu v celé jeho šíři se může jejich trest snížit.
„Je to stejné, jako by rodiče žádali o přídavky na dvě nebo více dětí, a přitom bylo v rodině jen jedno dítě,“ popsala obchody nezisková organizace Correctiv, jež na tyto obchody upozornila a nazvala je „cum-ex“ podle latinských slov „s-bez“.
K obchodům docházelo v období mezi lety 2006 až 2011, od roku 2012 jsou tyto praktiky zakázány. Do celé kauzy bylo údajně zapojeno přes sto finančních institucí – německých i mezinárodních firem.
Velký rozsah skandálu se může stát velkou hrozbou pro finanční sektor. „Případný odsuzující verdikt v Německu může negativně ovlivnit celý finanční sektor,“ varoval Julian Dixon ze společnosti Napier, jež poskytuje bankám technologie pro obchodování s cennými papíry. Dříve pracoval pro banky Deutsche Bank, Commerzbank a JP Morgan.
Do celé sítě obchodů byli zapojeni obchodníci s cennými papíry z bank a fondů, analytici a právníci.
Výpověď na tisíc stran
Freyova přepsaná výpověď má tisíc stránek. Po studiích začal jako právník v londýnské právní firmě, která se snažila klientům optimalizovat daňovou zátěž. Všichni ve firmě považovali stát za nepřítele, nad kterým je třeba zvítězit a pokud možno neplatit žádné daně.
„Moje chamtivost byla tak velká, že jsem neměl žádné morální zábrany,“ přiznal Frey v rozhovoru pro týdeník Die Zeit. V roce 2004 poznal Hanno Bergera, jenž je považován za nejtalentovanějšího daňového podvodníka v Německu. „Věřil jsem v jeho moc a věřil jsem i jemu,“ doplnil klíčový svědek v současném soudním procesu.
Podle svých slov se nejpozději od roku 2006 začal podílet na pochybných obchodech s akciemi. V roce 2016 se s Bergerem rozešel a začal spolupracovat s německými vyšetřovateli. Během výslechů, které trvaly 14 měsíců, popsal do podrobností mechanismus podvodů.
Velkým šéfům se to líbilo
Frey tvrdí, že všechny zúčastněné banky dobře věděly, že se pouští do pochybných obchodů s cílem vylákat z finančních úřadů dotčených zemí peníze. „Vrcholným manažerům se to líbilo, proto se obchody daly do pohybu,“ zdůraznil.
Do skandálu je namočena i prestižní soukromá banka Hamburg Warburg Bank. „Vždy byla hlavním cílem maximalizace zisků,“ doplnil klíčový svědek procesu. Zdůraznil, že právní názory, které tvrdí, že se jednalo o legální obchody, měly sloužit jen jako zástěrka pro transakce, jež výrazně poškodily daňové poplatníky v daných zemích.
Aby nebylo možné banky obvinit z tajných dohod, vstupovali do obchodů jako zprostředkovatelé nezávislí makléři.
Dopad na celý finanční sektor
Banky si v obavách z negativního vývoje soudu již vytvářejí finanční rezervy v řádu stovek milionů eur. Levicový poslanec německého parlamentu Fabio De Masi dokonce tvrdí, že bankám hrozí velké finanční tresty. Dosud daňové úřady v Německu získaly zpět prostředky ve výši 2,4 miliardy eur.
Finančním úřadům však podle něj chybí personál, aby mohl pečlivěji kontrolovat firmy i fyzické osoby a odhalovat daňové úniky.
Dixon se obává, že celá kauza ovlivní banky po celém světě. Podle něj je ale ještě brzo na to, aby se mohlo prokázat, které banky byly do těchto obchodů zapojeny a zda podobné machinace stále probíhají.
Samotní zaměstnanci finančních domů podle něj jednají vždy s vědomím majitelů, jak zacházet s vybraným finančním produktem. Regulátoři v jednotlivých zemích musí mít jasno, které obchody mezi finančními institucemi jsou ještě legální a které už ne. I proto je důležité, jak v kauze rozhodnou německé soudy.
Vrchol ledovce
Už v červnu napsal německý list Handelsblatt, že v případě podvodů je vyšetřován také bývalý šéf Deutsche Bank Anshu Jain a dalších 78 současných nebo bývalých bankéřů.
Freyovo svědectví má pomoci rozhodnout soudu v Bonnu, zda 34 případů, které projednává, bylo trestným činem. Jedná se přitom pouze o vrchol ledovce celého případu „cum-ex“ obchodů. Daňové úřady prošetřují v Německu 499 takových případů, ke kterým došlo mezi lety 2003 až 2011.
Podle odhadu kvůli skandálu Německo přišlo o 31,8 miliardy eur, Francie minimálně o 17 miliard, Itálie o 4,5 miliardy, Dánsko o 1,7 miliardy a Belgie o 201 milionů eur.
Moc by mně zajímalo, jestli šlo jenom o německou praxi. Nějak nevěřím, že by si takovou příležitost nechali bankéři z ostatních zemí EU ujít…
hele, bětka, umíte číst ?!!!! takže, pro blbý, poslední věta
hele, takže pro blbý Pavle,asi tam neni všechno,članky je třeba brát s rezervou a problém se bude týkat i jiných zemích,zvláště, když ty německé banky mají dceřinné společnosti všude možně.