Mohlo by vás také zajímat
Google bude bez Chromu?; ve VW se čekají bouře a EDF se odvolává u ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 22. listopadu 2024Pozor na AI, varuje ECB; MMR dostalo pokutu za zpackanou digitalizaci; EDF podala rozklad u ÚOHS; prezidentu Pavlovi e nezdá…
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
- ANALÝZA
Kdo vyzve Donalda Trumpa z řad demokratických kandidátů?
Již jen rok zbývá do příštího listopadu, kdy Donald Trump bude obhajovat svůj prezidentský mandát. Hlavní otázkou zůstává, kdo ho vyzve z řad demokratů. Dosud jsou nejvážnějšími protikandidáty bývalý viceprezident Joe Biden a senátorka Elizabeth Warrenová, nicméně do hry by mohl vstoupit i Michael Bloomberg. Pojďme se blíže podívat na některé demokraty, kteří mají šanci.
O tom, že místo v Bílém domě a pozici nejmocnějšího politika na planetě bude obhajovat současný prezident Donald Trump, není pochyb.
Poměrně otevřenou otázkou ale zůstává, kdo bude jeho vyzyvatelem z řad Demokratické strany. Podle průzkumu agentury Reuters jsou v tuto chvíli mezi příznivci demokratů nejpopulárnější Joe Biden, Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová.
Kdo ohlásil kandidaturu do demokratických primárek |
Abecední pořadí dosud oznámených kandidátů: Michael Bennet, Joe Biden, Cory Booker, Steve Bullock, Pete Buttigieg, Julián Castro, John Delaney, Tulsi Gabbardová, Kamala Harrisová, Amy Klobucharová, Wayne Messam, Bernie Sanders, Joe Sestak, Tom Steyer, Elizabeth Warrenová, Marianne Williamsonová, Andrew Yang Zdroj: ballotpedia.org Pozn.: Dalších deset kandidátů z řad demokratů kandidaturu na prezidenta USA vzdalo. |
Bidenova podpora mezi demokratickými voliči se pohybuje lehce přes 20 procent, v případě Warrenové a Sanderse se podpora mezi demokratickými příznivci pohybuje kolem 15 procent.
Nejvíc vybral Sanders
Z pohledu fundraisingu je doposud nejúspěšnější Sanders, který shromáždil kolem 75 milionů dolarů. Warrenová získala zatím kolem 60 milionů dolarů. Na třetím místě je Pete Buttigieg s 51 miliony dolarů, těsně za ním je miliardář Tom Steyer s 49 miliony dolarů.
Hlavní dosavadní favorit Joe Biden je až za ním s 38 miliony dolarů. Tedy zatím je až pátý nejúspěšnější ve sběru kapitálu na svou kampaň.
To může hrát důležitou roli, protože Donald Trump doposud získal na svou kampaň za znovuzvolení částku 177 milionů dolarů.
Celkově demokratičtí kandidáti dohromady získali 441 milionů, ale částka je rozložena mezi celkem 19 jmen, z nichž minimálně deset je třeba brát vážně.
Kdo může vyzvat Trumpa?
Pojďme se tedy trochu blíže podívat na některé jednotlivé demokratické kandidáty a představit si je. Tato šestice se jeví jako možný vyzyvatel Donalda Trumpa.
Joe Biden (76 let)
V Bílém domě již je tak trochu jako doma, neboť strávil osm let jako viceprezident Barracka Obamy.
Ve velké politice je od roku 1973, kdy byl poprvé zvolen senátorem za stát Delaware. Na prezidenta kandidoval už v roce 1988, tehdy se mu ovšem nepodařilo proniknout ani do primárek.
Na prezidenta kandidoval i v roce 2008, tehdy v demokratických primárkách čelil Obamovi a Hillary Clintonové. Tehdy ale neměl šanci, protože ti dva si v primárkách rozebrali celkem 99 % hlasů. Biden pak vzal místo v Obamově kampani jako jeho viceprezident a strávil s ním dvě volební období jako jeho pravá ruka.
Biden nicméně patří mezi největší osobnosti americké politiky. Senátorem byl zvolen celkem sedmkrát a stal se nejdéle sloužícím senátorem v americké historii.
Jako politik se výrazně angažoval v boji proti kriminalitě, ať už to bylo používání zbraní, nebo boj proti drogám. Pro Obamu byl velice důležitý v Kongresu, kde jako zkušený politik dokázal získávat i hlasy republikánů na podporu vládní politiky.
Elizabeth Warrenová (70 let)
Senátorka za stát Massachusetts se v politice profilovala zejména na poli ochrany spotřebitele u půjček a úvěrů. Pro tuto oblast působila jako klíčový poradce prezidenta Baracka Obamy.
Výrazněji se v politice začala projevovat po finanční krizi v roce 2008, kdy kritizovala bankovní systém. Její témata jsou typicky levicová a souvisejí většinou se sociální politikou.
Nyní patří mezi hlavní kritiky velkých technologických korporací, jako jsou Google, Facebook, Apple, Amazon nebo Microsoft. Chce je donutit, aby platily více daní, a regulovat jejich monopolní postavení.
V zahraniční politice patří mezi hlasité kritiky Trumpovy politiky vůči Saúdské Arábii a odchodu amerických vojsk ze Sýrie. Zaujímá výrazně levicovější postoje než Hillary Clintonová, kterou podporovala v prezidentské kampani v roce 2016.
Bernie Sanders (78 let)
Senátor z Vermontu je výrazným levicovým kandidátem, který staví na socialistických tématech, jako jsou práva pracujících, státem hrazená zdravotní péče, mateřská dovolená, státem hrazené vzdělání a ekologická témata. Po finanční krizi v roce 2008 se postavil proti záchrannému programu Wall Street, který pomohl zachránit americké finanční instituce po krizi.
Rovněž patří mezi tvrdé kritiky americké centrální banky Fed. V demokratických primárkách ho v roce 2016 porazila Clintonová a nyní by se rád o prezidentské angažmá pokusil znovu.
Na začátku října měl závažné zdravotní problémy se srdcem, ale v kandidatuře pokračuje. Sanders je populární ve velkých městech mezi levicově smýšlejícími intelektuály.
Pete Buttigieg (37 let)
Teprve 37letý starosta ze South Bendu ve státě Indiana nepatří mezi favority, ale daří se mu získávat prostředky na kampaň. Veterán z války v Afghánistánu z US Navy je umírněnější v některých ekonomických tématech, kde chce být fiskálně zodpovědný.
Je pro dekriminalizaci drog, zvláště pak marihuany. Podporuje možnost potratů a boj s klimatem prostřednictvím uhlíkové daně a podpory solárních panelů. Chce také obnovit závazek USA plnit globální klimatické dohody, kterou vypověděl Trump.
V zahraniční politice je podporovatelem Izraele, k režimu v Saúdské Arábii se staví opatrně. Zřejmě neuspěje, ale kandidatura ho může posunout do vyšších pater americké politiky.
Kamala Harrisová (55 let)
Senátorka z Kalifornie je potomkem imigrantů, její matka pocházela z Indie a otec z Jamajky. Matka patří mezi významné vědce v oblasti výzkumu rakoviny prsu, její otec působil jako profesor ekonomie na věhlasné Stanford University, kde studovala půlka magnátů ze Silicon Valley.
Harrisová udělala politickou kariéru jako nejvyšší státní zástupkyně v Kalifornii. V politických postojích zastává pozici ochránkyně migrantů, podporuje přístup ke zdravotnictví pro široké vrstvy obyvatel a snaží se prosazovat snížení daní pro osoby s menšími a středně velkými příjmy.
Rovněž se angažuje v problematice předlužení amerických obyvatel s nižšími příjmy a staví se na stranu boje za práva finančních spotřebitelů. Můžeme ji označit jako výrazně levicového kandidáta. Na své straně by měla mít hlasy zejména latinskoamerických přistěhovalců a etnických menšin. Navíc je velmi dobře známá v Kalifornii, která je nejdůležitějším státem z pohledu amerických prezidentských voleb.
Možná přijde i kouzelník…
Hlavní téma, které nyní rezonuje mezi demokratickými politiky, je, zda oznámí svou kandidaturu Michael Bloomberg. Tento charismatický miliardář s majetkem přes 50 miliard dolarů (asi tak 17krát bohatší než Donald Trump, pozn. red.) už v minulosti o kandidatuře na prezidenta uvažoval.
Alabama ukáže |
I když to zatím oficiálně neohlásil, Michael Bloomberg se aktivně připravuje na prezidentskou kandidaturu. Podle listu The New York Times se chystá přihlásit jako kandidát na nominaci Demokratické strany v primárkách státu Alabama. Do Alabamy prý už Bloomberg vyslal své zmocněnce, aby shromažďovali podpisy nutné ke kandidatuře v primárních volbách. |
V posledních volbách z kandidatury nakonec sešlo a bývalý newyorský starosta velmi výrazně podpořil Hillary Clintonovou, která se nakonec neúspěšně postavila Trumpovi.
Bloomberg je v USA velmi známou osobou, jeho názory jsou velmi dobře známé voličům, disponuje prakticky neomezenými finančními zdroji, a navíc má přístup do médií jako málokterá osoba, která se rozhodne kandidovat na prezidenta.
V letech 2002 až 2013 vykonával funkci starosty New Yorku a už tehdy se proti Trumpovi velice ostře vymezoval.
Podnikatelská ikona
Bloomberg je bezpochyby ikonou americké podnikatelské elity, navíc není „čistý“ demokrat. V minulosti totiž kandidoval i za republikány a svým přístupem dokáže oslovovat voliče napříč spektrem.
Jako pravicově smýšlející podnikatel patří mezi kritiky přílišných zásahů do ekonomiky, ale razí i program podpory obnovitelných zdrojů, do kterých sám investuje, a šíří osvětu v oblasti zelených technologií.
Agentura nesoucí jeho jméno, kterou vlastní, působí ve všech významných státech světa a jejími zákazníky jsou banky, pojišťovny, podílové fondy a další finanční instituce, kterým poskytuje informační zázemí z kapitálových a finančních trhů už skoro 50 let.
Bloombergovi se do kandidatury příliš nechtělo, ale podle informací z amerických médií ho ke kandidatuře přivedl dojem z dosavadního vývoje a popularity demokratických kandidátů. Uvažuje tedy, že osobně vyrazí do boje.
Hlavní překážkou toho, aby se nakonec rozhodl kandidovat, je jeho věk 77 let. Pokud by totiž Bloomberg zvítězil, Bílý dům by opouštěl ve věku 83 let. Trump je o čtyři roky mladší.