Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
27. 11. 2024 – NERS 2024: výroční konference o jaderné energetice
Redakce 2. listopadu 2024Aktuální témata spojená s výstavbou nových jaderných zdrojů v Dukovanech na jednom místě. Konference NERS 2024 se tematicky dotkne projednávání…
- ANALÝZA
Zpackaná Energiewende: Němci míří k energetické závislosti na sousedech
V roce 2000 vstoupil v Německu zákon o obnovitelných zdrojích energie a v roce 2011 došlo k havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Podívejme se, jak tyto události formovaly německou energetickou politiku do dnešních dnů.
V roce 2000 začala v Německu masivní propagace obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrných a solárních zdrojů. Z hlediska elektrické energie to znamenalo, že energie vyrobená ze solárních nebo větrných zdrojů měla zajištěný prioritní odprodej do sítě. Zároveň byl tento odprodej garantován tarifními cenami na 20 let.
Co to je vlastně Energiewende? |
Pojem Energiewende je označení německé energetické politiky, která má za cíl kompletní přerod energetiky s odstavením jaderných zdrojů do roku 2022 a založením energetického systému na obnovitelných zdrojích.
Tato strategie vychází z konceptu Energiekonzept a zákonu o obnovitelných zdrojích energie, který byl přijat v roce 2000. Jedním ze základních cílů této strategie je snížení emisí skleníkových plynů (zejména CO2) o 40 procent do roku 2020 a o 80 až 95 procent do roku 2050 (oproti stavu z roku 1990). Zároveň byl mimo jiné stanoven cíl pro snížení spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ), snížení spotřeby elektrické energie a zvýšení účinnosti výroby. |
Náklady na tyto garantované ceny byly rozděleny mezi privátní (a nikoliv i firemní jako v Česku) spotřebitele elektrické energie, tak aby nevznikly náklady státu.
O dva roky později, 27. dubna 2002, vešel po mnoha diskusích v platnost zákon o strukturovaném ukončení jaderné energie pro komerční výrobu elektřiny. Šlo o to omezit dobu provozu jaderných elektráren na přibližně 32 let.
Drastický odklon od jádra
V květnu 2007 Mezinárodní Energetická Agentura (IEA) varovala, že rozhodnutí Německa odstavit jaderné elektrárny bude zcela jistě limitující pro dosažení cílů emisí CO2.
IEA tehdy naléhala na Německou vládu o přehodnocení energetické politiky ve světle těchto nepříznivých předpovědí.
Nehledě na varování IEA byly po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 závěry z dubna 2002 ještě drastičtěji přehodnoceny.
Vláda v březnu 2011 nařídila uzavřít veškeré reaktory provozované před rokem 1980. To způsobilo okamžitý výpadek 6,4 procenta objemu výrobní kapacity země.
INFOGRAFIKA: Instalovaný výkon a objem výroby elektřiny v Německu z jaderných reaktorů mezi lety 1970 až 2018
Zdroj: world-nuclear.org
Z grafiky je patrný výrazný pokles instalovaného výkonu i objemu výroby elektřiny z jádra po roce 2011. V roce 2018 bylo v Německu v provozu sedm jaderných reaktorů o celkovém výkonu 9,515 MWe, v roce 1989 byl výkon jaderných zdrojů více než dvojnásobný.
Kolik stojí stabilita provozu?
Rozložení zdrojů elektřiny a spotřebitelů bylo v Německu téměř ideální. Většina průmyslových celků se stejně jako fosilní a jaderné elektrárny nachází na jihu Německa. Tedy z jihu byla a je rozváděna elektrická energie do zbytku země.
Hlavní zdroj větrné energie se ale nachází na severu (pobřeží Baltského a Severního moře). Tam přenosová síť nemá dostatečnou kapacitu na přenos elektrické energie vyrobené z větrných zdrojů.
Když realita pokulhává za plánem |
GRAF: Skutečný a plánovaný vývoj výstavby přenosové soustavy v Německu Zdroj: www.mckinsey.de |
Pro zachování stability elektrické sítě je spolupráce výrobních zdrojů a provozovatelů přenosových soustav (PPS) naprosto zásadní. Kvůli přednostnímu výkupu elektrické energie vyrobené z OZE musí ostatní (zejména konvenční) elektrárny snížit výkon, tak aby byla stabilita zachována.
Za toto nucené snížení výkonu samozřejmě dostávají provozovatelé těchto elektráren zaplaceno, což například v roce 2015 stálo přibližně jednu miliardu eur. Provozovatelé přenosových soustav může odmítnout nebo omezit nadměrnou energii z jednotlivých zařízení OZE. V takovém případě je ale provozovateli kompenzováno 95 procent ušlého zisku dle státem garantovaných cen. Tyto podpory stály mezi lety 2009 a 2015 celkem 485 milionů eur.
Oběti Energiewende
Výstavba a modernizace přenosových sítí neprobíhá zdaleka tak rychle jak by bylo třeba, což bude mít v horizontu následujících let velmi nepříznivé následky. A nejen pro Německo, ale i pro jeho sousedy.
OBRÁZEK: Změna geografické výkonové bilance Německa za 15 let
Zdroj: www.cleanenergywire.org a Amprion
Mnichov, Stuttgart, Kolín a jiná průmyslová města na jihu spolkové republiky Německa se stanou závislými na dodávkách ze severu.
Příliš hluboká uhlíková stopa
Jel-li jedním z cílů Energiewende je snížení emise skleníkových plynů, zejména CO2. Nicméně instalovaná kapacita fosilních zdrojů v zemi neklesá. Navíc do budoucna se s dosavadním vývojem v rámci výstavby OZE nedá moc počítat. Kapacita zástavby větrných off-shore elektráren je téměř vyčerpaná. Proti on-shore výstavbě jsou nevole z řad obyvatelů přilehlých obcí. A solární panely jsou vhodné pro použití spíše do domácností (z hlediska geografických, a tedy klimatických možností Německa).
GRAF: Vývoj instalované kapacity různých zdrojů energie v Německu
(mezi lety 2002 až 2019, v jednotkách GW)
Zdroj: www.energy-charts.de
S rostoucím podílem instalované kapacity v OZE (a zároveň s rostoucím podílem výroby elektrické energie z OZE) bychom očekávali významný pokles emisí CO2. Pokud se podíváme na stav emisí z elektroenergetického sektoru, můžeme sice vidět mírný pokles, nicméně v ostatních sektorech (např. v dopravě) se emise nedaří snížit.
Když realita pokulhává za plánem |
GRAF: Skutečný a plánovaný stav emisí CO2 v německém elektroenergetickém sektoru
|
Zajímavé by bylo srovnat emisní situaci např. ve Francii a v Německu. Ve Francii se na výrobě elektrické energie jaderné zdroje podílí ze 70 procent, v Německu je to okolo 13 procent.
Francie a Německo mají přibližně stejnou spotřebu elektřiny ale diametrálně odlišnou uhlíkovou stopu.
Z dat bychom potom vyčetli, že i ta nejhorší emisní situace ve Francii je mnohonásobně lepší než nejlepší emisní situace v Německu.
(Ne)zdary Energiewende
Německo rozhodně má „tah na branku“. Jak se jednou rozhodlo, že v rámci Energiewende jaderné elektrárny odstaví, plánu se drží a skutečně tyto zdroje odstavuje.
Plnění klimatických cílů Energiewende ale není příliš optimistické. Stejně jako výstavba infrastruktury. Zároveň je třeba vyzdvihnout i některé přednosti této politiky. Potenciál větrných zdrojů na pobřeží severního a baltského moře Němci plánují využít nejen pro sebe. Jeden z provozovatelů přenosové sítě (TenneT) staví spojovací linku mezi zdroji z pobřeží a Norskem. Tam bude v době přebytku posílána energie, která se zužitkuje na přečerpávacích elektrárnách.
Tedy bude mimo jiné možno energii ukládat na dobu, kdy bude potřeba. Německo se v rámci úspěšné implementace strategie Energiewende také snaží posunout hranice v elektromobilitě a smart řešeních. Jedním z příkladů může být úspěšná implementace smart technologiích v Kolíně nebo Dortmundu.
Všechny aspekty Energiewende tedy nejsou zářné, ale ne všechny jsou špatné. Bude Německo při současném vývoji schopno bezpečně zajistiti dodávky elektrické energie do domácností a průmyslu bez pomoci sousedů? Co teprve, jestli se vyplní scénář elektromobility? V současné chvíli důsledky Energiewende možná nepostihují Německo a Evropu tak zásadně. V budoucnu tomu ale tak být nemusí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Německá schizofrenie: zelenou energetiku ano, potřebnou infrastrukturu ne
Jiří Denner (MICo): Pro jadernou elektrárnu Hinkley Point máme kontrakty do roku 2023
Německo neplní cíle energetické reformy. Nedaří se mu dostatečně zvýšit úspory energie
Odstavení JE v Německu bude obrovský technický a finanční problém. O tom se vůbec nepíše.
Ing. Jaroslav Bárta
Velcí odběratelé el. energie se musí smířit s tím, že nebudou mít garantovanou dodávku el po celý den.
Bohužel, tak velké množství omylů a mýtů, přitom by to bylo velmi zajímavé téma. Táži se, na základě čeho tvrdíte, že uhlíková stopa Německa neklesá – vždyť klesá, proč píšete, že potenciál off-shore větrných parků je vyčerpán – přitom jejich instalovaný výkon vzroste jen díky již schváleným projektům o desítky GW. Článek na mě působí dojmem neprofesionality a účelovost.
Že by Němesko někde udělalo chybu.
Stát, který řeší kdejaký debilismus a chtěji být vždy o krok dopředu,
tak že by si tady nikdo nepohlídal energie ?
To zase byla někoho hurá akce a najednou koukaj jak blbci.
Co Nemci a potazmo EU usetri ,,za cenu obrovskych nakladu ..tak Cina -Indie -USA -Afrika v pohode tak 10x zasvini .A ano v soucasne situaci to nema prazadnou cenu ..keci prdy bedary .jen tahani penez z kapes a hrani si na ekology a zachrance planety ..To malo co dela EU kdyby delali vsichni ostatni? neni zadny problem ..Evropa proste nemuze sama !! coz se v soucasnosti deje zachranit zemegulu ..jen to Gretenistum nikdo jejte asi nerekl ..Samozrejme ze ruseni igelitek -plastu nebo lepsi hospodareni obecne -potraviny -zdroje nebo energie prospiva prirode i lidem v Evrope zijicim ..to je asi tak vse ..Na hulici kominy -potoky plne rtuti -detskou praci a rezignaci na vse trochu ekologicke tady jsou jini borci mimo nas svetadil..
Energiewende skončí katastrofou a dopadne to i na nás.
https://www.epshark.cz/clanek/2028/rozhovor-s-klimatickym-vestcem-frau-merkel
No jo, Tepelné čerpadlo + fotovoltaika = energetická soběstačnost, to je česká cesta https://www.youtube.com/watch?v=u37E8y8K__Q