Mohlo by vás také zajímat
Bez dluhů na svůj provoz česká ekonomika nemá. A mít nebude!
Robert Břešťan 31. října 2024Říct něco povzbudivého o českých veřejných financích je kromobyčejně obtížné. Nabízí se spíše inspirace ze zámoří – známý bonmot někdejšího…
Kurzy sázkových kanceláří již preferují Trumpa. Tuší, kudy běží zajíc?
Jan Čermák 10. října 2024Za necelý měsíc by měl být znám nový prezident nebo prezidentka Spojených států amerických. Již to nebude Joe Biden, který…
Strategie „nakoupit a zapomenout“ nebude u dluhopisů fungovat. Volatilita nahrává aktivním správcům
Vojtěch Železný 1. května 2024I v letošním roce očekáváme pozitivní výnos na českých státních dluhopisech, bude však výrazně nižší než loni. Prostředí zvýšené volatility…
- ČLÁNEK
Kouzlo nezdaněných korunových dluhopisů končí. Využili je čeští miliardáři i Babiš
Od letošního roku je v rámci loni přijatých daňových změn zrušeno výhodné zaokrouhlování srážkové daně z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013. V praxi to znamená, že i u těchto dluhopisů, jsou-li držené fyzickou osobou nebo daňovým nerezidentem, se bude srážet 15% daň z příjmů. Toto daňové zvýhodnění využila řada firem včetně nynějšího premiéra Andreje Babiše, pro něhož to je dodnes jeden z největších příjmů, jenž mu ročně přináší zhruba 90 milionů korun.
Dlouhý příběh nezdaněných úroků z korunových dluhopisů vydaných před 1. lednem 2013 letos končí. Týká se Andreje Babiše, Agrofertu, ale i firem, jako je ČD Cargo, či miliardářů Radovana Vítka a Radima Jančury.
S výhodností korunových dluhopisů se seznámila širší veřejnost hlavně na příkladu Andreje Babiše. Ten jako ministr financí vyžadoval důsledný výběr daní, sám ale vlastnil (a vlastní) korunové dluhopisy své společnosti Agrofert v celkové výši 1,5 miliardy korun.
Nezdaněná půlmiliarda
Díky šestiprocentnímu úročení těchto dluhopisů každoročně získává nezdaněný výnos ve výši zhruba 90 milionů korun ročně. Jak spočítal server forum24.cz, Babiš si tak od roku 2013 přišel na více než 500 milionů korun, jen na daních tak ušetřil skoro 80 milionů.
V rámci daňových změn, které vloni přijala vláda, se ale i tyto staré korunové dluhopisy zdaní. Babišovi tak na účet dorazí suma o 15 procent nižší. „Úroky z korunových dluhopisů budou reálně zdaňovány standardním způsobem v podobě 15procentní sazby srážkové daně, tedy bez umožnění zaokrouhlení základu daně a výsledné daně u jednotlivých dluhopisů, a to bez ohledu na datum emise,“ vysvětluje Lucia Čechová z oddělení Daňových a právních služeb poradenské společnosti PwC.
Příčina konce Sobotkovy vlády |
Kauza korunových dluhopisů spojená s Babišovým podnikáním se v květnu 2017 stala důvodem jeho odchodu z vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sobotka nejprve oznámil, že se rozhodl podat demisi vlády kvůli Babišovým majetkovým poměrům a finančním transakcím. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu podléhala finanční správa, která by měla vyšetřit nákup dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem. Poté navrhl Babišovo odvolání, což Zeman po průtazích udělal. |
Podle majetkových přiznání, které politici povinně odevzdávají Poslanecké sněmovně, jsou právě tyto výnosy hlavním zdrojem osobních příjmů Andreje Babiše.
Komplikované zdanění? Ale kdeže
„Překvapuje mne, že to zdanění přichází teprve teď. Několik let jsme slyšeli, že zavedení zdanění těchto dluhopisů je obrovský technický problém, který nejde vyřešit. A teď poměrně jednoduchou novelou daňového zákona dochází ke zdanění úroků z těchto dluhopisů,“ podotýká daňový poradce a majitel firmy Grinex Advisory Richard Jahoda.
Výjimku ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 zrušila v rámci daňových změn v listopadu Sněmovna.
Tři miliardy k výplatě
„Pro Agrofert to byl daňově odpočitatelný náklad. Na straně Andreje Babiše to byl nezdaněný příjem,“ vysvětluje Jahoda a poukazuje i na to, že splatnost korunových dluhopisů Agrofertu je už v roce 2022.
To také pro Agrofert znamená poměrně brzkou povinnost své věřitele vyplatit. Jak plyne z výročních zpráv koncernu, firma vydala na konci roku 2012 korunové dluhopisy v hodnotě tří miliard korun, v průběhu roku 2013 jich prodala za 1 252 270 000 Kč a v roce 2014 za dalších 1 482 270 000 Kč.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Šílenost, nebo možná investice? Kdo a proč kupuje dluhopisy se záporným výnosem
Zdraží cigarety i lihoviny. Sněmovna přes obstrukce schválila daňový balíček
Pod dohledem policie
Na dotazy týkající se korunových dluhopisů a způsobu, jak hodlá téměř tři miliardy korun svým věřitelům vyplácet, reagoval Agrofert stručně.
„Ve věci korunových dluhopisů jsme postupovali přesně podle zákona, což na základě svého prověřování potvrdila i Policie ČR. A i nadále podle zákona postupovat budeme. Jsme soukromá společnost, jde o naši interní záležitost, kterou považujeme za uzavřenou a nemáme potřebu ji více komentovat,“ odepsal mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Policie prověřovala, zda prostřednictvím korunových dluhopisů nebyly kráceny daně a zda si firma nepůjčovaly u vlastníka za nevýhodných podmínek. V průběhu roku 2018 ale věc odložila s tím, že se trestný čin nestal.
Kouzlo jedné koruny
Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Existence korunových dluhopisů byla do právního řádu zavedena za účelem zvýšení atraktivity financování podniků prostřednictvím daněprostých obligací.
V roce 2011 ji využil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek u emise státních dluhopisů pro obyvatele. Poté si možnosti všimly i soukromé firmy.
Výhoda korunových dluhopisů spočívala v jednoduchém detailu: základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů; při jmenovité hodnotě jednoho dluhopisu 1 Kč byla ale výsledná daň díky zaokrouhlení směrem dolů nulová.
V Babišových stopách
Například realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka vydala do konce roku 2012 postupně dluhopisy v hodnotě asi sedm miliard korun.
Společnost Student Agency Radima Jančury vydala dvacetileté dluhopisy v hodnotě 900 milionů korun s 12procentním úrokem.
Možnost emise korunových dluhopisů využilo do konce roku 2012 (korunové dluhopisy vydané od 1. lednu 2013 již podléhaly zdanění) 440 firem; nominální hodnota dluhopisů byla přes 120 miliard korun.
Podle odhadů by změna danění u korunových dluhopisů měla přinést řádově stovky milionů nových daňových příjmů.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan a který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.
Ten problém vidím v tom že se stupidní opozice s určitým propagandistickým public relation podle US vzoru neustále naváží do Babiše. Ostatní protagonisté tohoto systému se nezveřejňují, nebo jenom zcela okrajově. Prakticky je to celé vina Kalouska, ten to zařídil a ten co chybu odhalil a té využil je neustále stupidní opozicí diletantů napadán. Každý správný podnikatel využívá chyb státu, finančního úřadu a pod. Je to jeho povinnost a platí to pro celý svět. Jenom stupidní redaktoři, naivní hlupáci a političtí diletanti nechtějí přiznat chyby, obracejí kauzy na druhou stranu a mlží jak jenom to jde. Po 30-ti letech pseudo-demokracie jsme se posunuli do situace kdy se demokracie stává tou nejperfektnější a nejpropracovanější formou diktatury (P.O.1998)
MF vydalo pouze pokyn jak zaokrouhlovat na celé koruny. Pro slušné lidi to bylo zaokrouhlování dolů. Nikdo na MF nemohl tušit, že se najdou vyčuránci jako Babiš aby emitovali korunové dluhopisy v hodnotě stovek milionů.