Alternativa pro drobné investory aneb jaká je regulace investičních platforem?

Česká národní banka (ČNB) vydává licence, na jejichž základě umožňuje fungování investičních online platforem. Jedná se o povolení k provozování činnosti pro obchodníky s cennými papíry (pokud jsou nabízeny akciové a dluhové investice), platební instituce (úvěry a faktury) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (úvěry a faktury).

Zákon nepožaduje licenci pro nabízení investic do úvěrů, zápůjček nebo faktur, nicméně vyžaduje licenci pro poskytování platebních služeb.

Účet nutný

Právě možnost vedení platebního účtu je nutnou podmínkou, aby taková služba mohla být funkční. Jinak řečeno, aby ji mohli využívat investoři, jejichž jednotlivé investice činí i nižší jednotky tisíc korun.

Specializace platforem se může značně lišit podle typu investice. Investor má možnost vložit své peníze do spotřebitelských úvěrů, developerských projektů, malých a středních podniků, faktur, ale zároveň i do veřejně obchodovatelných společností.

Nejčastější forma investice bývá v podobě dluhu – ať už koupí dluhopisů nebo nabytím podílu na konkrétním úvěru či zápůjčce.

Akciové investice se zpravidla vztahují k veřejně obchodovatelným společnostem. Jejich nákup odpovídající potřebám a možnostem drobných klientů je doménou tzv. robo-advisors. Tedy platforem, které pomáhají sestavovat diverzifikované portfolio menším, ale i větším klientům s ohledem na jejich rizikový profil a další důležité specifické faktory a omezení.

Rizikům neuniknete

S investicemi se ale obecně pojí i řada rizik, investiční platformy nevyjímaje.

Propojení technologií a právního nastavení však vedlo k demokratizaci investičního světa. Díky tomu mají i drobnější investoři možnost vložit své peníze do produktů předtím určených pouze velkým hráčům ochotným utratit jednorázově částky v řádech milionů korun a více.

Asi největší revoluci zažila oblast private debt neboli dluhu pro veřejně neobchodovatelné podniky. Platformy začaly spojovat kapitál více drobných investorů za účelem poskytnutí dluhového financování pro konkrétní podnik a potažmo projekt.

Pomineme-li některé platformy pro spotřebitelské úvěry, obecně tyto platformy nekonkurují nebo ani nejsou konkurenceschopné bankovnímu financování. Je to především z důvodu nastavených podmínek bankovního financování.

Pokud by platformy poskytovaly financování za stejných okolností, velmi těžko by zkombinovaly profitabilitu nebo alespoň výhled na její dosažení se zachováním atraktivity samotné investice pro její investorskou bázi.

Nebankovní dluh ve hře

Výzvy subjektům poptávajících financování k vyzkoušení jejich produktu před tím, než poptají financování v bance, jsou v mnoha případech liché. Lepší podmínky financování těžko obdrží a reálné zaměření těchto platforem je na nebankovní dluh (tedy dluh navázaný na subjekt, který nesplňuje standardně požadované podmínky bankou).

Produkt s vysokou mírou potenciálu pro investiční platformy je tedy dluhem, který banka stěží poskytne nebo dluhem podřízeným bankovnímu financování.

Příkladem je mezaninové financování většinou pro projekty nebo společnosti operující s reálnými aktivy nebo venture debt, tedy dluh poskytovaný startupům.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Jak hodnotit platformy půjček mezi lidmi – tzv. P2P půjček?

Petr Volný (Upvest): Chceme být standardem alternativního financování pro developery i šancí pro drobné investory

Půjčka na bydlení ne nutně vyžaduje zástavu. Jaké jsou alternativy k hypotéce?

Riziko úměrné projektu

Jak už bylo řečeno, investování přes nově vznikající online platformy je ze své podstaty spjaté s množstvím rizik.

I když některé z nich nabízejí investice formou standardních nástrojů kapitálového trhu, je potřeba si uvědomit, že rizikovost investice vzniká především z rizikového profilu financovaného projektu či společnosti a struktury navázání dluhu, nikoliv z podstaty nástroje, prostřednictvím kterého investuji.

Jinak řečeno, pokud financuji kvalitní projekt prostřednictvím zápůjčky, tedy ČNB neregulovaného nástroje, riziko bude i tak mnohonásobně nižší, než pokud budu financovat velmi rizikový projekt regulovanějším instrumentem, jakým je např. dluhopis.

Nezapomeňte na strukturu financování

Tím nechci tvrdit, že míra regulace nemá vliv na rizikovost investice, nicméně v tomto ohledu se jedná spíše o formální naplnění podmínek ČNB. Ty však nejsou navázány na konkrétní výše finančních ukazatelů financovaného projektu / subjektu. Právě ty ale výrazně ovlivňují rizikovost investice.

Velký pozor si investor musí dát i na strukturu navázání financování. Poměrně rozšířenou praxí bývá skutečnost, že v podstatě prázdná společnost bez jakéhokoliv majetku poptává dluh, aby jej následně poskytla cílové společnosti.

Dlužník tím může vyvolat dojem, že se jedná o seniorní financování, ale prostředky využije k následnému poskytnutí podřízeného dluhu cílové společnosti. Tímto způsobem může i relativně lehce docílit stavu, kdy efektivně do projektu neinvestuje žádné vlastní zdroje.

Poskytované dluhové financování přitom nese stejné riziko jako financování vlastním kapitálem (akciemi), ale za podmínek dluhového financování (fixní úrok bez možnosti kapitálového zhodnocení apod.).

Důležité tak je, před vykonáním investice, prověřit strukturu financování a přesně určit pozici financování v rámci celkové kapitálové struktury financovaného subjektu.

A co finanční ukazatele?

Co se týče různých finančních ukazatelů a metrik financované společnosti, tak i když mohou být u nabídky investice uvedeny, pro investora může být problematické zhodnotit jejich validitu a relevantnost, aby mohl správně odhadnout rizikovost dané investice.

Jednak jsou některé tyto ukazatele a metriky, včetně jejich výše, specifické pro konkrétní průmysl, ve kterém společnost operuje, a následně je důležité jejich srovnání s trhem.

Jedná se o srovnání uvedené metriky pro cílovou společnost s tím, co je na trhu obvyklé. Výběr správného ukazatele pro porovnání závisí i na velikosti cílové společnosti a dalších specifických faktorech. Tato data je většinou složité, ne-li nereálné získat, ale přitom jsou zásadní k posouzení atraktivity a smysluplnosti investice.

Z toho důvodu je tedy dobré si minimálně ověřit, že nabízené projekty podléhají prověření odborníky na daný trh, na kterém se cílová společnost pohybuje.

A co regulace?

Pokud se tedy budeme bavit o regulaci investičních platforem, můžeme se bavit o snižování hrozeb např. podvodu, provozních nebo jiných bezpečnostních rizik provozovatelů platforem.

Z podstaty věci ale nemůže dojít k eliminaci rizik samotných investic. Neděje se tak ani na úrovni obchodovatelných cenných papírů, které podléhají nejvyšší míře regulace.

Nynější problém představuje spíše způsob komunikace provozovatelů investičních platforem vůči klientům. Neregulované subjekty často opomenou zmínit podstatná rizika, která jsou spojená s investicí do nabízeného projektu.

Nebezpečí slov a komunikace

Výnosy jsou naopak komunikovány ve spojení s výrazy jako garantovaný, jistý, vysoký apod. Jedná se ale spíše o prázdná slova, která v případě investice mohou být zavádějící a
nereálná. Investice s sebou přirozeně nese rizika. Ta jsou ale kompenzována úrokovým výnosem či očekávaným kapitálovým zhodnocením.

Z našeho pohledu pak není problém v tom, že samotná investice se nezdařila (nebyla splacena), toto se ve světě investic může běžně stát.

Problematická je ale skutečnost, že byla vytvořena agresivní komunikací ze strany provozovatele platformy či investičního poradce představa investora o tom, že takové riziko v podstatě neexistuje. To je pak ale v rozporu s nastalou skutečností, že investice nebyla splacena.

Autorem textu je David Musil ze společnosti Upvest.