Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
- ČLÁNEK
Na změnu klimatu musí reagovat i Pentagon, i když ji Trump zesměšňuje
Společnost ve Spojených státech je rozdělena v názoru na to, zda je změna klimatu hrozbou pro společnost a ekonomiku. Případně jak velký vliv na globální změnu má lidská činnost. Prezident Donald Trump je znám svými výroky, ve kterých zlehčuje varování vědců i environmentalistů. Naopak americká armáda musí v posledních letech na dopady změny klimatu reagovat a počítá s nimi i do budoucna.
Mnozí klimatologové a další vědci varují před tím, že lidstvu už mnoho času nezbývá, aby zastavilo nebo udrželo nárůst globální teploty Země pod dvěma stupni Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí.
Zejména v Americe je společnost rozdělena i podle toho, zda fandí současné republikánské administrativě Donalda Trumpa, nebo dávají přednost spíše demokratickým politikům a prezidentským kandidátům, kteří o změně klimatu hovoří jako o hrozbě.
Oteplování si vymyslela Čína, aby poškodila Ameriku
Sám Donald Trump se v minulosti nelichotivě vyjadřoval o tématu globálního oteplování. V jednom ze svých tweetů jej dokonce označil za hoax, který si vymyslela Čína, aby mohla poškodit obchodní zájmy Spojených států.
Na posledním jednání Světového ekonomického fóra v Davosu kritizoval „proroky zkázy“ zejména s poukazem na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, jež také na fóru vystoupila.
Pentagon bere změnu klimatu vážně
Nicméně americké ministerstvo obrany a ozbrojené síly USA, jejichž vrchním velitelem je americký prezident, již nyní musí brát změny klimatu velmi vážně.
Přístup Pentagonu může nabídnout řešení, jak se prakticky stavět ke změnám, ke kterým již dochází. I bez toho, aby vojáci lpěli na tom, zda k oteplování přispívá lidská činnost, nebo ne.
Na tento aspekt poukázal Michael Klare ve své knize All Hell Breaking Loose: The Pentagon’s Perspective on Climate Change.
Klare je odborník na vojenské a bezpečnostní otázky, který tvrdí, že americké ministerstvo obrany a ozbrojené složky reagují na globální klimatické výzvy bez ideologické předpojatosti.
Vysocí důstojníci americké armády si podle něj již dlouhá léta uvědomují rizika, jež plynou z oteplování a z častějšího výskytu extrémního počasí. Globální oteplování, respektive změna klimatu, představuje pro americkou národní bezpečnost vážnou hrozbu.
Sami armádní činitelé pak také poukazují na to, že změny klimatu vyvolávají chaos v zahraničí a ohrožují také některé vojenské základy u pobřeží na území Spojených států. Tím podkopávají vojenskou připravenost země, která vynakládá v absolutních částkách nejvíce prostředků na obranu na světě.
GRAF: Státy, které vydávají nejvíce peněz na obranu
Za rok 2019, v mld. USD
Zdroj: International Institute for Strategic Studies / wikimedia.org
Jak minimalizovat škody
Již nyní se armádní činitelé zaměřují na podniknutí praktických kroků, jak škody související se změnou klimatu, co nejvíce zpomalit a minimalizovat.
Michael Klare zdůraznil, že vedoucí úředníci a důstojníci na ministerstvu obrany jsou dobře obeznámeni s odbornou literaturou ohledně tématu klimatické změny. Mnoho z nich také sloužilo v oblastech, kde se změna klimatu projevuje.
Například v severní Africe, na Středním východě nebo na ostrovech v Tichém oceánu. Vojáci na zahraničních misích podle něj stále častěji zažívají dlouhotrvající sucha, silné vlny veder i zničující tropické bouře. Projevy extrémního počasí často vedly k humanitárním krizím a ke konfliktům o zdroje.
„Měnící se projevy počasí, stoupající teploty a dramatické změny ve srážkových úhrnech přispívají k suchu, hladomorům, migraci a boji o přírodní zdroje,“ prohlásil před rokem v americkém Senátu generál Thomas David Waldhauser, který byl velitelem americké armády pro působení v Africe.
Zničené vojenské základny
Problémy má ale americká armáda i na vlastním území. Hurikány Florence a Michael v roce 2018 a silné povodně na jaře roku 2019 způsobily škody vojákům ve výši deset miliard dolarů na základnách námořní pěchoty v Severní Karolíně a na leteckých základnách na Floridě a v Nebrasce.
Výskyt ničivějších a častějších hurikánů a záplav přitom souvisí podle klimatologů se změnou klimatu.
Další základny na pobřeží, jako je námořní přístav v Norfolku ve Virginii, čekají problémy při zvyšování hladiny moře. To znamená častější bouře a záplavy.
Problémy na Aljašce i v Kalifornii
Růst teplot zase znamená problémy pro vojenská zařízení umístěná na Aljašce, protože věčně zmrzlá půda taje. Základny v Kalifornii ohrožují rok od roku ničivější požáry. Extrémní vedro způsobuje těžkosti i při výcviku vojáků. Působí také technické komplikace pro provoz vrtulníků a další techniky.
„Změna klimatu je naléhavou a rostoucí hrozbou pro naši národní bezpečnost,“ uvedl Pentagon ve zprávě pro Kongres už v roce 2015, dva roky předtím, než se Donald Trump stal 45. prezidentem Spojených států.
„K těmto dopadům už dochází a předpokládá se, že se jejich rozsah bude postupem času zvětšovat,“ předvídalo ministerstvo obrany.
VÍCE K TÉMATU:
Závislosti na fosilních palivech se jen tak nezbavíme. Lze vydělat na klimatickém šílenství?
Změna klimatu svět vytrestá ztrátou bilionů dolarů. Nejvíce postihne Indii
Hlavní heslo: přizpůsobit se
Armáda tak neřeší, kdo za změnu klimatu může, ale činí konkrétní opatření, aby se přizpůsobila novým klimatickým výzvám.
Například na letecké základně Langley u přístavu Norfolk postavili protipovodňové stěny, na pobřežních základnách přemisťují citlivá elektronická zařízení do vyšších pater.
Ministerstvo rovněž investuje do obnovitelných zdrojů energie. Do konce roku 2020 chtějí ozbrojené síly vyrábět 18 procent spotřebované elektřiny na svých základnách z udržitelných zdrojů. V roce 2010 to bylo necelých deset procent.
Vyšší pravděpodobnost konfliktů
Armáda také počítá s vyšší pravděpodobností ozbrojených konfliktů kvůli klimatické změně v následujících letech, v některých regionech může nastat kolaps celých států.
Vojenský pragmatický přístup ke změně klimatu by mohl podle Klareho pomoci překlenout rozpory mezi těmi, kteří nevěří v oteplování planety, a těmi, kdo naopak varují před globální katastrofou.
Pokud argumenty a praktické kroky uslyší běžní Američané od respektovaných generálů a admirálů, mohou pochopit, že v sázce je bezpečnost celé Ameriky, respektive celého světa. Právě ve Virginii už místní úřady spolupracují s armádou na opatřeních, jak se bránit následkům bouří a povodním, zdůraznil Klare, který působí jako emeritní profesor pro bezpečnostní studia na univerzitě Hampshire College.