Evropská města mají plné zuby turistů

Jak se díváte na turistický ruch ve městě? Máte za to, že turisté pomáhají rozvoji města, jsou zdrojem příjmů pro místní podnikatele a přispívají k šíření národního kulturního dědictví? Nebo si spíše myslíte, že návštěvníků a cizinců je ve městech moc, a tudíž by jejich počet měl být regulován jako třeba u starých památek?

Doposud u většiny měst po celém světě převládal ekonomický aspekt, kvůli němuž se řada radnic různými prostředky snaží lovit zahraniční turisty.

V poslední době se ale čím dál častěji objevuje přesně opačný trend, kdy některá města se snaží turistů zbavit. Řeč je třeba o italských Benátkách, portugalském Lisabonu či naposledy španělské Barceloně.

Tamní starostka Ada Colauová již nechala vypracovat strategický plán, kterým chce do roku 2020 vrátit místní obyvatele z okraje do centra. Nebo minimálně zdražit nabízené služby cizincům.

Městská válka s turisty

Jak podotýkají některá média, válka Barcelony s turisty nabírá na obrátkách i přes to, že podle serveru Fastcoexist.com činí přes 14 procent celkových příjmů města.

Panoráma Barcelony, v pozadí se tyčí slavná Gaudího katedrála Sagrada Família, jejíž dostavba stále ještě probíhá. Zdroj: Pixabay.com

V metropoli Katalánska žije 1,6 milionu obyvatel, ročně ji pak navštíví mnohonásobně více lidí. Loni to bylo zhruba deset milionů turistů. Negativní důsledky této masy však vyvolaly velké protesty, na které se město rozhodlo reagovat.

Turistický průmysl totiž vytlačil z centra města místní malé obchody, jejich místa zabraly bary, restaurace a další „pasti“ na návštěvníky. Z většiny bytů v centru se stala místa pro krátkodobé pronájmy, jež poskytuje třeba známá služba Airbnb. Ta je navíc trnem v oku i hoteliérům, kteří zde působí řadu let a podobné pronájmy je připravují o zisky.

Od února proto radní v čele se starostkou Colauovou zakázali v centru města výstavbu nových hotelů. Dalším opatřením je zvýšení daně z nemovitosti, jež slouží k pronájmům. Barcelonská radnice zároveň vyhlásila stop stav pro udělování licencí, které jsou pro provozování nájemního ubytování nezbytné.

Městská rada podle deníku El País usiluje také o to, aby mohla regulovat pronájmy pokojů v „nehotelových druzích ubytování“. Na to však potřebuje souhlas katalánské vlády, stejně jako na povolení pro úředníky, aby určovali, kolik pokojů k pronájmu může být na jednom patře bytových domů a za kolik mohou být pronajímány.

V testovacím režimu už došlo například ke zvýšení cen parkovného pro autobusy s turisty zastavující na kopci Montjuic u Magické fontány, což je jeden z hlavních turistických magnetů města. Cena za hodinu parkování by měla stoupnout z 4,50 eura na 36 eur, což ale v konečném důsledku dopadne na pasažéry autobusů.

Další opatření částečně dopadají i na místní rezidenty. Město sice plánuje omezit provoz segwayů a elektrických skútrů ve většině atraktivních částí města, ale právě skútry řada místních lidí využívá jako dopravní prostředek.

Jiná města?

Barcelona není jediné město, které má problémy s návaly turistů. Třeba italské magnety Řím a Benátky by také mohly vyprávět. Zatímco však bydlení v Římě bylo kvůli turistům drahé i před nástupem Airbnb a na předražené restaurace si tamní obyvatelé tak nějak zvykli, Benátky po očku sledují, jak se situace v katalánské metropoli vyvine.

GRAF: Nejnavštěvovanější města světa v roce 2016
Jde o žebříček společnosti MasterCard, který analyzuje cestovní ruch jednotlivých metropolí z hlediska počtu přenocování zahraničních návštěvníků a jejich útrat.

Zdroj: MasterCard

Potkat ve městě rodilého Benátčana, který by tam i bydlel, je pomalu rarita, napsal nedávno britský deník The Guardian. Tamní vedení města ale zatím žádná velká opatření nechystá. Navzdory tomu, že podle britského deníku každý den do Benátek přijede 60 tisíc návštěvníků, ale přes noc zde nezůstane ani polovina. Ročně se do města na laguně podívá podle statistiky přes 22 milionů lidí.

Počet místních obyvatel se neustále zmenšuje, odhady hovoří jen o pouhých 55 tisících. Podle některých odborníků by dokonce původní obyvatelé mohli do roku 2030 z Benátek zcela zmizet.

Jednou z příčin, proč je v Benátkách mnoho turistů, jsou i velké parníky, které před pár lety získaly povolení zajíždět do benátského přístavu. Zdroj: Pixabay.com

Možná že se ale i zde blýská na lepší časy, jak uvedl koncem listopadu list La Stampa. Radní prý uvažují o opatřeních, která by přece jen příliv turistů zmenšila. Otázka je, zda budou fungovat a jak hodně se dotknou peněženek návštěvníků.

S turisty začíná bojovat i Lisabon, jenž v posledních letech získal řadu turistických ocenění. Negativním důsledkem této slávy byl zájem návštěvníků, jejž ale úzké uličky lisabonského centra nezvládají. I zde to znamenalo růst cen bydlení v centru a stejný osud pro místní jako jinde – nucený odchod za levnějším.

Ekonomický přínos vs. negativa

Jedním ze společných rysů sporu města versus turisté jsou, jak už bylo zmíněno, ceny za bydlení, které je pro místní nedosažitelné.

Ve Španělsku je to ještě umocněno tamní ekonomickou situací, kdy míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let dosahuje vysokých 43 procent.

O moc lepší není ani ekonomická situace v Portugalsku či v Itálii. Turismus je pro všechny tyto země důležitý a přináší do ekonomiky nemalé příjmy.

GRAF: Města, kde turisté nejvíce utráceli
Žebříček MasterCard srovnává celkovou útratu zahraničních turistů v jednotlivých městech za rok 2016, údaje jsou v milionech dolarů.

Zdroj: MasterCard

Uvidíme tedy, zda Barcelona, Benátky, Lisabon či třeba řecký ostrov Santorini, který vyhlásil turistům válku, uspějí.

Taková Praha, jež je nejnavštěvovanějším místem v Česku, si se sedmi miliony turistů za rok zatím nemusí lámat hlavu. Segwaye v centru už ale také zakázala, ceny bydlení jdou rovněž nahoru a tzv. sdílené bydlení má i tady vzestupnou tendenci. Je tedy možné, že boj s turisty zažije i česká metropole.