Mohlo by vás také zajímat
Google bude bez Chromu?; ve VW se čekají bouře a EDF se odvolává u ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 22. listopadu 2024Pozor na AI, varuje ECB; MMR dostalo pokutu za zpackanou digitalizaci; EDF podala rozklad u ÚOHS; prezidentu Pavlovi e nezdá…
Kam se vypařil růst německé ekonomiky?
Jan Bureš 22. října 2024Německý ekonomický model již nějakou dobu prochází mizérií. Jde o důsledek rozhodování v oblasti energetické politiky, investic do infrastruktury a…
Kurzy sázkových kanceláří již preferují Trumpa. Tuší, kudy běží zajíc?
Jan Čermák 10. října 2024Za necelý měsíc by měl být znám nový prezident nebo prezidentka Spojených států amerických. Již to nebude Joe Biden, který…
- KOMENTÁŘ
Koronaekonomika: na obzoru záchranných kruhů se objevují koronabondy. Proč je vydávat?
Je jasné, že v krizi obvyklá pravidla neplatí. V rámci boje s jedním z nejvýznamnějších ekonomických šoků moderní historie se Německo rozloučilo se svou „Schwarze Null“. Evropská komise zase pozastavila platnost rozpočtových pravidel a Evropská centrální banka významně uvolnila bankovní a finanční předpisy. Nyní se začíná uvažovat o tzv. koronabondech.
Zpočátku byla odezva ze strany Evropské unie (EU) příliš pomalá a nevýrazná, ale tento týden by mohl být rozhodující. Mohl by ukázat, že v EU nejde jen o suchopárné finanční transakce, ale také o demonstraci solidarity s ostatními evropskými zeměmi v neveselých časech.
A zrodily se koronabondy
Dluhová krize v eurozóně vedla v roce 2012 k zavedení takzvané bankovní unie. Pandemie koronaviru v roce 2020 by mohla EU postrčit ještě dál.
Konkrétně by mohly být zavedeny eurobondy, nebo chcete-li „koronabondy“, které by přinesly sdílení rizika napříč zeměmi EU. Vydávání společných evropských dluhopisů jako způsob řešení krize a omezení růstu výnosového rozpětí jihoevropských dluhopisů prosazovaly některé evropské země už v roce 2012.
V té době ale tuto myšlenku rozhodně odmítlo Německo. Nyní budou eurobondy patrně nevyhnutelným politickým nástrojem. Ten může pomoci zemím EU financovat výdaje na zdravotnictví a ekonomické záchranné programy.
Větší prostor i pro pomoc ČNB |
Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o České národní bance, kterou na mimořádném jednání schválila vláda. |
V posledních dnech se ozývá volání po „koronabondech“ ze Španělska a Itálie. Evropská komise jim spolu s Německem a Nizozemím otevírá dveře pod podmínkou, že budou správně strukturované. Podporu společným dluhopisům EU vydávaným prostřednictvím ESM už vyjádřil také François Villeroy z Evropské centrální banky (ECB).
Preferovaná varianta?
Základní myšlenkou je umožnit členům EU půjčovat si za rozumných podmínek i v mimořádných situacích. Pro země, jako jsou Francie nebo Německo, které si mohou půjčovat za zápornou reálnou úrokovou sazbu, to není žádná převratná novinka.
Oproti tomu pro Itálii a další jihoevropské země může být pohyb na trhu s dluhopisy v tomto krizovém období poněkud problematický.
Jak ukazuje graf, výnosové rozpětí desetiletých vládních dluhopisů mezi Itálií a Německem se od vypuknutí pandemie COVID-19 téměř zdvojnásobilo.
GRAF: Vývoj spreadu mezi italskými a německými desetiletými bondy
Za poslední dva roky, v procentech
Zdroj: Saxo Bank
Existují v podstatě dvě možnosti, jak současnou napjatou situaci na trhu řešit. Tou první je sáhnout k nákupům aktiv ze strany ECB.
Prudký nárůst objemu nově vydávaných německých dluhopisů o cca 350 miliard eur v letošním roce sice vykompenzoval nedostatečné kvantitativní uvolňování, pokud ale nedojde ke změně kapitálového klíče, o níž se v tomto okamžiku ani neuvažuje, musela by ECB nakoupit více německých dluhopisů, než ve skutečnosti potřebuje.
Teprve pak bude moci začít nakupovat ty italské a španělské. To rozhodně není nejefektivnější způsob, jak zajistit prostředky pro země v nouzi.
Druhou možností je vsadit na nějakou formu mutualizace dluhu. To by znamenalo začít vydávat společné obligace eurozóny nebo též „koronabondy“. Tím by mohlo dojít k rozdělení nových prostředků získaných tímto způsobem za nízké sazby odpovídajícím způsobem. Tuto možnost teď upřednostňuje stále větší počet zemí EU.
Předpoklady pro vznik koronabondů
Široká politická podpora, zejména ze strany Německa a Nizozemí, vyžaduje, aby bylo společné vydávání dluhopisů EU dobře strukturované a nedošlo k zavlečení subjektivního rizika.
Zatím jsme identifikovali nejméně tři nezbytné předpoklady.
- Řízení ze strany ESM: Vydávání obligací je primárně tržní operace a musí být zahájena a řízena fondem ESM a jeho kvalifikovaným personálem.
- Dočasný mimořádný nástroj: Fond bude vydávat běžné dluhopisy jen v tomto roce, případně do konce současné zdravotní krize.
- Selektivita: K úvěrovým prostředkům fondu budou mít přístup pouze ty země, které by si jinak musely půjčovat za vysoké sazby.
Čekání na rozhodnutí
Stále existuje mnoho nezodpovězených otázek ohledně toho, zda mají mít země v nouzi k novým prostředkům neomezený přístup, či zda má platit nějaké pravidlo kapitálového klíče a co za to bude ESM chtít.
Oznámení může přijít už tento týden; 24. března v 18.30 středoevropského času se prostřednictvím videokonference sejde euroskupina a může dojít mimo jiné i na diskusi o technických aspektech „koronabondů“.
Tuto myšlenku však mohou prosadit pouze vůdci EU, a tak bude možná rozhodující videokonferenční summit naplánovaný na 26. března.
VÍCE K TÉMATU:
Panika, nepanika. O české státní dluhopisy je v cizině stále zájem. Jak dlouho ještě?
Perfektní černá labuť: finanční svět bojuje s důsledky koronaviru
Algoritmy vs. bacily. Jak umělá inteligence pomáhá v boji proti koronaviru?
Není cesty zpátky
Z předchozí krize plyne poučení, že když se poruší pravidla, není cesty zpátky. COVID-19 je lidská a ekonomická tragédie, ale my si musíme udělat celkový obrázek a mít na paměti i pozitivní změny, které může toto problematické období nakonec přinést.
Evropa se k zemím v zoufalé situaci konečně chová solidárně a přestává ortodoxně vyznávat rozpočtová pravidla (což se týká zejména Německa) i neúčinné pravidlo tříprocentního deficitu.
Až bude tato krize zažehnána, bude nezbytné zahájit v rámci EU všeobecnou diskusi o úrovni veřejného dluhu. Bude třeba také zajistit, aby mimořádné dluhy způsobené potřebou bojovat s koronavirem nezatěžovaly národní účty navěky.
A rovněž bude nutné zamyslet se nad možností začít vydávat speciální eurobondy pro investice do infrastruktury, případně pro financování řešení klimatické změny.