Mohlo by vás také zajímat
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
České zdravotnictví není připraveno na další krize ani na stárnutí populace, ukazuje analýza
Pavlína Zítková 13. září 2024Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a…
Intel chce v Ohiu postavit největší továrnu výroby čipů na světě. Je to v zájmu americké bezpečnosti, tvrdí jeho šéf
František Novák 21. května 2024Globální výrobce čipů se pokouší o americký comeback s masivními výdaji do nové továrny a velkou pomocí od Bidenovy administrativy.…
Jak se krotí pandemie bez velkých ztrát? Řešením je tchajwanská koronavirová lekce pro zbytek světa
Tchaj-wan si vysloužil obdiv ostatních zemí za to, jak rychle a účinně dokázal na šíření nového koronaviru zareagovat. Efektivní zdravotnictví, profesionální komunikace vlády, podpora malých podniků a živnostníků a v neposlední řadě umění nepanikařit – to jsou některé z důvodů, proč země přestála nápor koronaviru mnohem lépe než většina západních států.
V lednu o koronaviru ještě skoro nikdo nevěděl. Totalitní Čína informace zamlčovala (otřesný je například osud čínského lékaře, který na neznámý virus upozornil už v prosinci a byl označen za „nepřítele státu“).
Světová zdravotnická organizace byla informována o vlně pneumonie neznámé příčiny ve Wu-chanu 31. prosince 2019. V ten samý den byli na Tchaj-wanu povoláni v hlavním městě Tchaj-pej první zdravotníci.
O tři a půl měsíce později se ukazuje, že Tchaj-wan přestál nápor koronaviru mnohem lépe než většina západních států. „Lidé tu neměli pocit bezmoci,“ shrnuje postřehy přímo z Tchaj-wanu spisovatelka Radka Denemarková.
Kontroly od Nového roku
Na přelomu roku logicky nemohly být ani testy na neznámý virus. Proto byly podezřelé případy vyšetřeny na celkem 26 virů, včetně SARS a dalších respiračních onemocnění.
Cestujícím přímých letů z Wu-chanu zkontrolovali horečku a případné příznaky respiračních potíží. Již 5. ledna zahájili vyhledávání všech osob, které byly ve Wu-chanu v předchozích 14 dnech a měly horečku nebo příznaky infekce horních cest dýchacích.
Lidé s příznaky byli umístěni do karantény. Zdravotníci je navštěvovali doma. Rozhodovali, zda je nutná nemocniční péče. V následujících týdnech pozorování vyhodnotili.
Náskok před světem
Již 27. ledna padlo rozhodnutí porovnat údaje z Národního systému zdravotního pojištění s údaji imigračních úřadů, registračního rejstříku tchajwanských občanů a registrace cizinců.
Díky tomu prakticky identifikovali všechny, kdo byli v předchozích 14 dnech v rizikových oblastech. NHCC (Národní zdravotnické vedení v krizových situacích) potřebovalo na vytvoření tohoto systému jeden den.
Důkladné plány a včasná reakce umožnila mít situaci pod kontrolou. Již 15. ledna, dva týdny předtím, než WHO prohlásila vypuknutí infekce za globální nouzovou situaci, pozastavil Tchaj-wan vývoz roušek a respirátorů, než doplní vlastní zásoby.
NHCC se stalo koordinačním centrem, jemu je podřízeno i nově vzniklé „Centrální středisko pro epidemie“ (CECC). Tchaj-wan vzápětí prodloužil o dva týdny prázdniny spojené s oslavou čínského nového roku, kdy bylo nebezpečí největší. Statisíce lidí tehdy cestovaly do epicentra nákazy, Číny, a zpět. Rodiny se navštěvovaly po celé zemi.
Ministerstva, odpovědná za chod ekonomiky, okamžitě zavedla stimulační opatření pro zranitelnější průmyslová odvětví, takže ekonomické ztráty jsou v Tchaj-wanu minimální. Stát nezatěžuje byrokracií a podporuje úlevami živnostníky a místní drobné podnikání, které je v takovýchto situacích neocenitelné.
Klid a otevřenost
Tento demokratický stát, který během krize s koronavirem dokonce uspořádal prezidentské volby, úspěšně bojuje proti epidemii a do značné míry zabránil nákaze.
Obyvatelstvo ani odborníci nikdy neoznačili jakékoliv opatření jako alarmující nebo nepřiměřené situaci, a to ani v prvních dnech, kdy byly doporučené roušky, přestože nebyly nalezeny téměř žádné případy nákazy.
Fascinující byla i profesionalita v komunikaci. Byla věcná, uklidňující. Ministr zdravotnictví Čchen Š‘-čchung mluvil hned na začátku otevřeně. Konstatoval, že navzdory všem úspěchům je přenos ve skupině obyvatelstva ve střednědobém horizontu nevyhnutelný.
A výsledek dnes? Na ostrově se zhruba 24 miliony obyvatel bylo do poloviny dubna 393 prokázaných případů nákazy (z toho je 338 importovaných), 6 úmrtí, a někteří pacienti se již zotavili (124 vyléčených pacientů).
Infikován nebyl do poloviny března jediný lékař. Tři infikovaní lidé z řad zdravotnického personálu přišli do kontaktu s pacientem, kterého přivezli s jinou nemocí, tedy bez zjevných symptomů nachlazení, a později zjistili, že byl nakažen.
Velmi účinná zdravotní péče
Na začátku února zvýšil Tchaj-wan výdaje na výzkum očkovací látky proti koronaviru. Ve veřejné dopravě a kdekoli jinde, kde se tísní mnoho lidí, téměř nebylo vidět nikoho bez roušky.
Kromě toho existuje po léta zavedený vysoce účinný systém veřejné hygieny, včetně veřejných toalet v každé stanici metra, které jsou zdarma, udržovány v úzkostné čistotě a kde jsou k dispozici dezinfekční prostředky.
Celkově je Tchaj-wan v první desítce zemí s nejúčinnějším systémem zdravotní péče.
Co kdyby přijel Kubera?
Jako fatální se i proto ukazuje neuskutečněná lednová schůzka českého předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wanu, která mohla být v mnoha směrech důležitá. Kubera totiž před odjezdem zemřel na infarkt.
Byl pod velkým politickým tlakem. Prezidentská kancelář, poradci prezidenta i čínské velvyslanectví v Praze na něho nehorázným způsobem tlačili. Poslali mu dokonce i výhružný dopis, ať na Tchaj-wan nejede.
Tchaj-wan vystihuje i následující postup: když měla země roušek dostatek, v rámci humanitární pomoci poslala jejich zásilky do Číny. Tedy do země, která Tchaj-wanu upírá nárok na existenci a ústy čínského prezidenta hrozí vojenskou invazí.
Tchaj-wan již dříve věnoval zdarma (!) statisíce roušek Austrálii (během požárů) nebo zemím, kde došlo k výbuchu sopky.
Riziková země
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom zemi oficiálně bez ohledu na realitu považuje za vysoce rizikovou oblast.
Jenom kvůli politice a byznysu, protože se s ním zachází jako s Čínou, se všemi důsledky, které to může mít, například s ohledem na cestovní omezení občanů. Zároveň zemi WHO fakticky odepřela přístup k souvisejícím opatřením mezinárodní pomoci (protože všechna tato opatření musí projít totalitním Pekingem).
Ani tak na Tchaj-wanu nebyla nikdy panika, ale ani přehnaný optimismus, prostě nastala doba opatrnosti. A všechna doporučení měla především význam psychologický, lidé neměli pocit bezmoci.
Místní krizový štáb odborníků dbal na to, aby život pokračoval normálně, protože lidský organismus a jeho imunitu oslabuje panika a stres.
Soběstačnost a podpora živnostníků
Ochota veřejnosti dodržovat rychlá vládní nařízení usnadnila tchajwanským úředníkům postup. Většina obyvatel zažila epidemii SARS, mnozí si těžké období pamatují. Nová epidemie probudila v lidech vlídnou solidaritu a pospolitost. O vzájemné a sociální pomoci se mluví daleko víc než o ekonomice.
Tchaj-wan také výrazně investoval do vědeckého výzkumu v oblasti medicíny, v posledních desetiletích existuje nebezpečí ze strany Číny i v jejích biochemických zbraních. Výzkumné týmy okamžitě začaly pracovat na hromadné výrobě diagnostického testu pro nemoc COVID-19. Cílem výzkumu byl rychlý test s výsledkem, který je k dispozici po dvaceti minutách.
Tchaj-wan se snažil předejít zákazu vycházení. I tady v historii (za okupace a „bílého teroru“) docházelo ve jménu „bezpečnosti“ k zneužití moci. I proto tamní lidé vědí, že nelze občana redukovat na „šiřitele viru“, vzít mu lidskou důstojnost, omezit svobody, ochromit instituce, což vede jen k další nejistotě.
Domácí soběstačnost
Globalizace s sebou nese problém, kterému Tchaj-wan předešel. Výrobu nesměřuje jen mimo hranice. Jako děsivá se ukazuje koncentrace určité výroby v jedné zemi.
Proto je Česko závislé na lékařských materiálech a některých lécích pocházejících z Číny nebo Indie, kam byla výroba přesunuta kvůli levné pracovní síle. To jsou slabiny tržního hospodářství.
Oproti tomu se Tchaj-wan naučil být soběstačný. Podporuje drobné, rodinné podnikání, místní zemědělce a pestrost, nikoliv monopoly a monokulturu. Což znamená, že se uživí regionálně.
My si teď naopak klademe otázku, jak „přežijeme“. Jako vyspělý průmyslový národ jsme si zvykli, že v každé sezóně najdeme na regálech supermarketů všechny potraviny ze zahraničí.
Plány dělá virus
Pro případ karantény existují doporučení ze strany tchajwanského krizového štábu, v němž nechybí tým psychologů. Jsou rámcová: odolnost imunitního systému je dána i genetickým vybavením, míra psychické a tělesné zátěže ve stresových situacích je individuální.
Nabízet pomoc a vyměňovat zkušenost s ostatními je tu snazší díky společenství např. buddhistických chrámů. V běžném životě fungují jako komunitní centra (oproti Číně je tu svoboda projevu a náboženství).
Důležité je zachovat strukturu a řád jednotlivých dní. Nezatěžovat mysl plánováním (dnes plánuje virus), nesoustředit se na materiální věci. Kostrou dne je společný čas jídla v určitou hodinu a pravidelný program podle věku rodinných příslušníků.
V případě dětí, které vše citlivě vnímají, je nutné jim naslouchat s empatií, vysvětlovat, vnímat změnu i jako šanci k přeskupení životních hodnot a upevnění rodinných vazeb. Pro starší děti je kotvou škola, případně učení dalšího cizího jazyka (v případě Tchaj-wanu japonština). Pro mladší děti hry a společné vymýšlení příběhů (pohádky si samy průběžně ilustrují).
Psychohygiena a informační detox
V rámci psychohygieny je zdravé zachovat určitý vymezený čas sám pro sebe a střídat se společným časem (tady se doporučuje jóga, meditace).
Pravidelná činnost (rozčleněná na přehledné časové úseky) je důležitá pro mentální hygienu, mysl se zaměří na momentální úkol, nevznikne prostor pro úzkostné přemítání, které může vést k depresím.
Podstatný je detox od zpráv, propojování s přáteli, humor, sociální solidarita, digitalizace (pro školou povinné děti existuje systémová pomoc v případech, kdy domácnost nemá dostatek techniky potřebné k výuce on-line). Strukturu dní pomáhají udržet deníkové záznamy, pozornost se soustředí k přítomnosti.
Na Tchaj-wanu je cítit i japonská tradice citlivého pozorování proměn přírody. Pokud u konfliktních jedinců narůstá frustrace, stres, agrese, je třeba předejít včas domácímu násilí, chránit nejzranitelnější členy domácnosti, tedy děti, obrátit se na odborníky.
Článek, který byl redakčně upraven a jehož autorem je Synopsis, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.