Mohlo by vás také zajímat
Rozevírající se nůžky mezi USA a Evropou? Zakopaný pes leží v síle kapitálových trhů
Kryštof Míšek 9. prosince 2024Jaké jsou hlavní faktory vývoje ekonomik na opačných březích Atlantického oceánu? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
- ČLÁNEK
Vlády se rozhodly rozhazovat peníze ve velkém. Globální dluh výrazně naroste
Globální zadlužení od finanční krize v roce 2008 výrazně stouplo a pandemie viru na tom nic nezmění. Naopak, mnoho vlád se rozhodlo podpořit ekonomiku dalším výrazným prohloubením schodků veřejných rozpočtů.
Zastavení globální ekonomiky na několik měsíců přijde vlády i firmy draho. I když konečný účet není ani zdaleka ještě vystaven, už nyní je jasné, že vlády a centrální banky napumpují do ekonomiky mnohem více prostředků, než tomu bylo v období po finanční krizi z roku 2008.
Ukazuje se to na největší ekonomice světa, ve Spojených státech. Už nyní dosáhl rozpočtový schodek v tomto finančním roce 3,8 bilionu dolarů, což odpovídá 18,7 procenta amerického HDP. Je to tak nejvyšší zadlužení federálního rozpočtu od roku 1945.
A uvažuje se o dalších miliardách dolarů na podporu ekonomiky. V roce 2009, kdy vrcholila finanční krize, byl rozpočtový deficit „jen“ 9,8 procenta. Americká ekonomika měla v roce 2019 hodnotu 21,2 bilionu dolarů a tvořila 17,5 procenta globální ekonomiky.
GRAF: Vývoj rozpočtových schodků federálního rozpočtu USA
Od roku 2008 do roku 2019, v mld. USD.
Zdroj: tradingeconomics.com
Čínský propad: Největší od zveřejňování dat
Druhá největší ekonomika světa pode výše HDP je Čína. Také ona je silně zasažena pandemií onemocnění covid-19. Za první čtvrtletí čínská ekonomika propadla meziročně o 6,8 procenta.
To jsou nejhorší čísla od roku 1992, kdy začaly úřady oficiálně zveřejňovat čtvrtletní data.
Čeká se na to, jak velký bude ekonomický stimul pekingské vlády. Analytici banky Nomura předpokládají, že půjde o řadu opatření, kterými bude centrální banka finančně odporovat ekonomiku.
„Tentokrát očekáváváme, že většina nových úvěrů bude použita na finanční pomoc podnikům, bankám i domácnostem,“ uvedla japonská banka. Mělo by jít o částku v bilionech čínských jüanů.
Jedním z opatření oživení ekonomiky je i snížení úrokových měr, aby Peking podpořil úvěrování firem. Jedná se už o druhé snížení úroků v tomto roce. Roční primární úvěrová sazba (LPR) se snižuje o 20 bazických bodů na 3,85 procenta.
Japonsko v problémech už před šířením covid-19
Třetí největší ekonomika světa Japonsko plánuje podpořit hospodářství podobně jako USA. Premiér Šinzó Abe oznámil, že uvolní na podporu ekonomiky 20 procent HDP, tedy jeden bilion dolarů.
Problém v tom, že už nyní má Japonsko nejvyšší vládní dluh na světě v poměru k HDP. V roce 2018 dosahoval 237 procent. V nominální hodnotě je druhý největší na světě, více dluží pouze Spojené státy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ve větším dluhu se svět ještě netopil. Náprava je bohužel v nedohlednu
Nestane se bilionová pomoc ekonomice dluhovým břemenem příští generace?
Abe nicméně tvrdí, že současná krize je nejhorší od konce druhé světové války. „Na rozdíl od ostatních stimulačních balíčků se peníze z tohoto programu dostanou poměrně rychle k domácnostem i firmám. Bude to také nezbytné,“ uvedl hlavní ekonom technologické firmy Fujitsu Martin Schulz. Upozornil, že podle zkušeností z ostatních zemí postižených omezením ekonomiky dochází minimálně k třetinovému poklesu spotřeby domácností.
V případě ostrovní země jde také o to, že už před vypuknutím pandemie japonská ekonomika zpomalovala. V posledním čtvrtletí roku 2019 se dokonce meziročně propadla o 0,7 procenta.
GRAF: Vývoj japonského HDP
Za posledních 25 let, v %.
Zdroj: tradingeconomics.com
Globální zadlužování vlád se v posledních dvou dekádách výrazně zvýšilo. Před dvaceti lety to bylo okolo 20 bilionů dolarů, na konci roku 2018 to už bylo 69,3 bilionu dolarů, upozornil web visualcapitalist.com, který se odvolává na statistiky Mezinárodního měnového fondu.
Na globálním dluhu se z největší části podílejí Spojené státy, z 31 procent, druhé je Japonsko se 17 procenty a třetí Čína s 9,8 procenty. U ní ale došlo k navýšení dluhu o dva biliony dolarů za poslední dva roky.
GRAFIKA: Zadlužení před šířením koronaviru
Data o zadlužení zemí (levý graf) jsou ke konci roku 2018, publikovaná v říjnu 2019.
Zdroj dat: MMF, visualcapitalist.com
Virus jako záminka pro obří schodek
Mnoho vlád v různých částech světa, tak sahá k dalšímu výraznému zadlužování. Ukazujete se to i na případě České republiky.
Schodek rozpočtu byl původně plánován na tento rok na 40 miliard korun, v březnu začala ministryně financí Alena Schillerová hovořit o schodku ve výši 100 miliard korun, pak jej navýšila na 200 miliard korun, nyní vláda posvětila 300 miliard.
VÍCE K TÉMATU:
Proč je dobré, že Ministerstvo financí zvyšuje uvažovaný schodek rozpočtu na 300 miliard?
Během měsíce se už jedná o druhou revizi směrem nahoru (přitom šíření viru se podle ministerstva zdravotnictví daří zvládat). Pokud bude přijat schodek v této výši, bude se jednat o český fiskální rekord.
Dosavadní největší schodek byl v krizovém roce 2009 a dosáhl 192 miliard korun, kdy státní kasu spravoval Miroslav Kalousek. O rok dříve činil 19 miliard.
GRAF: Vývoj salda rozpočtu České republiky
Od roku 1993 do roku 2020, v mld. Kč.)
Pozn.: * Zatím jde o uvažovanou výši schodku.
Zdroj: MF ČR
Nezdravé zadlužení firem
V polovině března web CNN už varoval před tím, že také nebezpečně roste zadlužování firem. A proto dochází ke globálnímu zpomalování ekonomiky, jež dále prohloubí pandemie coronaviru.
Rizikové korporátní dluhopisy činily v osmi velkých ekonomikách 19 bilionů dolarů. Jedná se o firmy z Číny, Spojených států, Japonska, Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Španělska.
Částečnou vinu na tom nesou centrální banky, jež svými nízkými úrokovými sazbami motivují firemní sektor, aby zvyšoval své zadlužení.
Na konci roku 2019 tak objem firemních bondů nebankovního sektoru narostl na 75 bilionů dolarů. V roce 2009 to bylo 48 bilionů. Uvedl to americký Institute of International Finance. Ekonom Simon MacAdam z londýnské konzultační společnosti Capital Economics varoval, že vysoké zadlužení obecně zvyšuje systémově rizika v celé ekonomice.
Krize finančního trhu
V současnosti se mnoha vládám a centrálním bankám hodí pumpovat peníze do ekonomiky, aby odvrátily recesi, i když známky zpomalení přicházely už v době před vypuknutím pandemie.
George Saravelos z Deutsche Bank dokonce hodnotí chování amerického Fedu jako konec svobodného finančního trhu, jak jej doposud známe, protože bude kupovat ve velkém množství kromě firemních dluhopisů i akcie, aby se finanční trhy v USA nezhroutily. Podobně aktivistické chování centrální bank hrozí po celém světě, varuje.
Mati Greenspan z izraelské analytické a poradenské společnosti Quantum Economics v souvislosti s vývojem posledních týdnů hovoří o konci kapitalismu, s tím, že se vytváří úplně nový systém fungování finančních trhů.
„Nabídkou odkupu „neomezeného“ množství aktiv z trhu Fed v zásadě říká, že raději znárodní trhy, než aby dopustil pokles cen. To, co začalo jako experiment v měnové politice před deseti lety, se nyní stává přechodem na nový ekonomický systém,“ citoval jeho slova americký web časopisu Forbes.
O manipulaci finančních trhů ze strany centrálních bankéřů hovoří také trader Glen Goodman, který úspěšně obchodoval v době globální finanční krize 2008. Akciové i měnové trhy je podle něj potřeba sledovat s vědomím, že může dojít k velkým manipulacím prostřednictvím centrálních bank, především americké Fed.