Martina Petrová (Klimatická zeleň): Českou „střechu Evropy“ čeká boj o vodu

Vaše organizace se zapojila do pilotního přeshraničního evropského projektu Interreg Klimagrün / Klimatická zeleň. Jak tato spolupráce vznikla?

Náš spolek Přírodní zahrada buduje již od roku 2009 síť ukázkových přírodních zahrad, které má veřejnost možnost navštívit. Může se také inspirovat pro své vlastní zahradničení bez chemie, umělých hnojiv a rašeliny. Jednou z těchto ukázkových zahrad, se kterými jsme v pravidelném kontaktu, je například Salaš Travičná v Tvarožné Lhotě u Strážnice v Jihomoravském kraji. Právě její zástupce Vít Hrdoušek, předseda krajské sítě MAS Jihomoravského kraje a autor ovocnářsko-krajinářské iniciativy Milion stromů, nás oslovil, abychom se do projektu Klimagreen zapojili.

Co je cílem společného projektu devíti partnerů z jižních Čech, jižní Moravy a Dolního Rakouska?

Projekt navázal na spolupráci některých partnerů v minulosti na projektu Sondar, týkajícího se ochrany půdy. Cílem bylo v průběhu tří let vytvořit na základě spolupráce řadu aktivit, které pomohou odborníkům, a především zástupcům krajů, měst a obcí vysazovat a pečovat o trvalou zeleň. Jejím účelem pak bude plnit funkci zelené infrastruktury a omezovat nepříjemné projevy klimatické změny v sídlech i krajině.

Jaká byla spolupráce s rakouskou stranou?

Projekt je stále ještě v realizaci, byl totiž prodloužen do října 2020 (původně měl skončit k dubnu 2020, pozn. red.), takže můžeme hovořit v čase přítomném. Probíhající spolupráce s rakouskou stranou je ale rozhodně velmi inspirující. Můžeme čerpat z jejich zkušeností v oblasti opatření na ochranu půdy. Například již několik desítek let úspěšně realizují ve velké míře víceúčelové živé ploty v rovinatém Weinviertelu, kde je obdobný terén jako u nás v Jihomoravském kraji. Příkladnou praxí jsou i zelené infrastruktury venkovských obcí a městeček.

Nakolik se projekt dotýká krajiny a nakolik sídelní zeleně?

Projekt je koncipován na celé území našich „přehřívajících se“ regionů. Jak studie, tak i modelové výsadby probíhaly jak v zemědělské, tak sídelní krajině. Většinou se jednalo o obecní pozemky, aby byla zajištěna možnost komunitní péče, sledování a dalších výzkumů.

Zelená infrastruktura v krajině

Co během těch tří let spolupráce na projektu přinesla?

Realizovali jsme desítky vzdělávacích akcí pro obce, zástupce krajů a odbornou i širokou veřejnost na témata v souvislosti s péčí o zeleň jak v soukromých, tak především na veřejných plochách.

Odborníci z obou stran hranice si pak navzájem mohli vyměnit aktuální vědomosti, zkušenosti a formulovat společné postupy a opatření na dvou odborných konferencích projektu. Závěrečná konference s prezentací výstupů a výsledků projektu musela být kvůli pandemii koronaviru i prodloužení projektu přesunuta na podzim letošního roku.

Edukovali jsme touto cestou stovky účastníků akcí, kteří lépe chápou jedinečnou klimatickou funkci zeleně a jsou schopni lépe zakládat a pečovat o zeleň ve svých sídlech a v regionu. V rámci projektu se odborníci rovněž zabývali aktuálními problémy zeleně v sídlech a krajině.

Čím konkrétně?

Například tím, jaké formy výsadby a jaký druhový sortiment dřevin používat a jak pečovat o dřeviny v době klimatické změny. Třeba český krajinář Jaroslav Šíma a ekolog Vít Hrdoušek prosazují nutnost zaměřit se na zelenou infrastrukturu v zemědělské krajině, která mikroklima našich krajů pravděpodobně ovlivňuje ve větší míře než tepelné ostrovy měst a obcí.

V Jihomoravském a Jihočeském kraji pak probíhala za účasti dobrovolníků a zástupců obcí modelová komunitní výsadba a údržba tisíců převážně ovocných stromů a keřů, a to jak v intravilánu, tak v zemědělské krajině. Následně probíhá sledování těchto výsadeb ve vztahu ke změně klimatu. V rámci informační kampaně projektu vznikla také řada společných publikací, například publikace Klimatický strom a v přípravě je publikace Klimatická zeleň. Více informací je na www.milionstromu.cz.

Jaká byla výše investic, kterou jste během projektu použili?

Rozpočet projektu, na kterém se podíleli čtyři partneři (Krajská síť Národní sítě MAS Jihočeského kraje, Krajská síť Národní sítě MAS Jihomoravského kraje, Mikroregion Horňácko a Niederösterreichische Agrarbezirksbehörde, pozn. red.), činil celkem přes jeden milion eur, na modelové výsadby a péči o zeleň šly finance ve výši 0,3 milionu eur.

Poškozené zadržování vody

Jaký vliv má celosvětová změna klimatu na Evropu, především na střední Evropu? Co nás v tomto ohledu čeká?

Určitě se projevuje oteplení, které přináší více teplých dní, více extrémních výkyvů teplot, nepravidelné a často extrémní srážky. Čeká nás boj o vodu, a to obzvláště nás jako Českou republiku, takzvanou střechu Evropy. Musíme si uvědomit, že především vzrostlé stromy dovedou s vodou dobře hospodařit a v sídlech a krajině přívalovou vodu v půdě zadržují. Zároveň ochlazují a zvlhčují mikroklima.

Jak se dopady projevují v přírodě a jaký je dopad na člověka?

U nás je velmi poškozené přirozené zadržování vody v půdě: lesní, zemědělské, říční (mokřady, nivy), o osídlení ani nemluvě. Co jsme mohli, jsme odvodnili, zmeliorovali – pole, lesy, řeky, sídla. Poškozená a oslabená půda je čím dál více obnažená a bez zeleně vysychá. Půda je přitom tisíckrát větší rezervoár vody než naše vodní nádrže, a když postupně nedotéká voda z půdy do pramenů, potoků a řek, vysychá celá krajina a klesá hladina i podzemních vod. Stromy i jiné rostliny, na které jsme byli zvyklí, usychají a mění se složení rostlinných společenstev – lesů, sadů, zahrad.

Zároveň to přináší i možnosti využití nových druhů dřevin, ale i dalších rostlin. Ovšem pouze těch, které zároveň snesou sucho, horko, ale i nižší teploty od podzimu do jara. Všeobecně lze říci, že budeme zkrátka muset změnit myšlení a vodu zadržovat a hospodařit s ní v místě, kde naprší. Tak aby nám rychle nezmizela, ale aby se jednou či dvakrát použila a pak teprve odtekla či se odpařila přes stromy a ochladila a zvlhčila vzduch.

To je poslání našeho projektu: naučit lidi myslet tak, že každý může pro lepší život něco udělat doma, ve své práci i po práci ve své domovské komunitě – v obci či ve městě. A dobře vysazené a udržované stromy jsou nejlevnějším a nejkomplexnějším řešením.

Rozvojový program

Jak bude se závěry projektu dále nakládáno?

Aktuálně zpracované a uzavřené výstupy projektu jsou k dispozici v iBOXu programu Interreg pod názvem projektu Klimatická zeleň a na webových stránkách partnerů projektu. Prezentovány budou i při závěrečné konferenci projektu na podzim 2020 a prostřednictvím informačních kanálů všech partnerů je budeme šířit směrem k veřejnosti.

Partnery projektu jsou rovněž samosprávy Jihočeského a Jihomoravského kraje a Země Dolní Rakousko, které mohou výsledky ihned po dokončení začít aplikovat do svých exekutivních i finančních nástrojů. Součástí aktivit Země Dolní Rakousko jsou i osnovy a akční programy pro úředníky úřadů a obcí. Oba naše kraje rozšířily dotační politiku v boji proti suchu a zavedly projekty na spolupráci obcí v mikroregionu nebo přímo dotace na výsadby a údržby zeleně.

Věřím, že výsledky by se daly rozšířit i na další kraje a vládu například přes Asociaci krajů ČR. Rozhodně plánujeme s partnery prověřit další dotační možnosti, v projektu pokračovat a jeho výsledky dále šířit a rozvíjet v nových projektech.

Jak vidíte v kontextu Klimagreen naše životní prostředí, i to městské, za deset dvacet let?

Nejen v našem projektu Klimatická zeleň, ale i v dalších projektech se hodně lidí aktuálně zabývá oteplováním a jeho příčinami. Zároveň hledají řešení této situace a zkoumají, jak výsadba zeleně může podpořit zmírnění dalších změn klimatu, jak může pomoci jejich předcházení, či dokonce jejich zvrácení. I celý náš projekt ukazuje, od rozměru soukromé zahrady až po kulturní krajinu regionu, jak plánovat, vysazovat a udržovat trvalou zeleň tak, aby přinášela většinu ekosystémových funkcí včetně zvyšování biodiverzity.

Myšlenka projektu Přírodní zahrada, kterým se zabývá náš spolek, je ukázat všem vlastníkům pozemků a půdy, že jejich zahrada, sad, louka mohou být krásné, duhově pestré a přitom klimaticky příznivé. I mnohé obce se již snaží nastavit priority tak, aby co nejdříve udělaly pozemkové úpravy, zrealizovaly tvorbu prvků systému ekologické stability (síť funkční krajinné zeleně) podle územního plánu. Tím vytvořily svou obec klimaticky příznivou, kde bude radost bydlet.

Na druhé straně určitě zatím vázne v mnoha místech spolupráce velkozemědělců a obecních úřadů. Často i státní organizace jako Povodí ČR či Lesy ČR zatím nemají postupy, včetně legislativy, na rychlejší změny pro účinnější zadržování vody v krajině, které by zvyšovaly ekologickou stabilitu lesů a povodí. Věřím, že v horizontu deseti let by se mohlo podařit situaci stabilizovat, že péče o kvalitní životní prostředí bude prioritou a v následujících letech by se mohla začít zlepšovat.

Podklady k rozhovoru vznikly s přispěním odborného týmu projektu Klimagreen.