Mohlo by vás také zajímat
Bitcoin prolomil hranici 100 tisíc dolarů; Babiš zrušil svěřenský fond a královnou Spotify je Taylor Swift aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 6. prosince 2024MPO zadotuje 700 miliony projekty s AI; průměrná mzda vzrostla; ČEZ koupil elektromontážní EL-ENG; Juchelka bude dál v čele KB;…
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
- ČLÁNEK
Jaderní a solární baroni, spojte se!
Vládní výbor pro jadernou energetiku má na programu mimo jiné jednání o takzvaném bezemisním zákonu, který má zajistit rámec financování stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. Co tento zákon přináší, rozebírá v komentáři expert na jadernou energetiku Radek Škoda.
Nejdříve pár otazníků na úvod. Proč se celý loňský rok na českých ministerstvech mluvilo o neexistujících „malých modulárních reaktorech“? Proč se rozhodnutý jaderný tendr z „mokrého“ Temelína přesunul do nerozhodnutých „suchých“ Dukovan? A proč se rozdávají miliony na „jaderné“ studie, které byly již udělány před dvaceti lety?
Uprostřed pozornosti všech v rámci informačního šumu kolem covidu-19 přišla od vlády jasná odpověď. I když trochu skrytá a hlavně rychlá, ale energetický sektor ji zaregistroval. Přichází další nesystémová daň na účtech za elektřinu!
Bezemisní zákon
Hlavně rychle |
Takzvaný bezemisní zákon, který je v připomínkovém řízení, projednává vládní výbor pro jadernou energetiku 26. května 2020. Ministerstvo průmyslu a obchodu požádalo Legislativní radu vlády o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních dvaceti. Rada požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu také požádalo, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila sněmovna s návrhem už v prvním čtení. |
Zjednodušeně řečeno jde o tzv. bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany.
O co v reálu jde? Stát má vykupovat od ČEZu elektřinu z nového jaderného zdroje za LIBOVOLNOU CENU (snad známou do roku 2024). Tentýž stát pak bude muset tuto elektřinu prodávat za TRŽNÍ (tedy neznámou) cenu.
Bude-li tedy výkupní cena elektřiny z nových Dukovan vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů.
Stát si tak myje ruce s tržním rizikem, že když by měl stát tratit, zaplatí občan. Tedy každý z nás, přesně jako dnes „podporujeme“ solární elektrárny na polích. Socializace ztrát (platí občané) a kapitalizace zisků (získávají majitelé elektráren) v přímém přenosu.
Nesystémová platba jako u solárů
Stát tedy vypisuje ve prospěch ČEZu opci (pro finančníky je tu inovace: jde o opci s neznámým strikem). Tuto opci nechá platit občany v další nesystémové platbě za elektřinu.
Nesystémové proto, že má být v sazbě „za jistič“, když jaderný zdroj je zdroj základního zatížení (tedy logicky by tato „daň“ měla být spíše za odběr, pokud už přijmeme koncept další daně). Ano, je to velmi podobné a nesystémové, jako že přes deset let podporujeme solární barony při hrazení našich účtů za elektřinu.
Soláry jsou neřiditelný zdroj, u nich by dávala snad smysl daň za „zálohu“, tedy „za jistič“ (opět pokud podlehneme touze stále něco danit). Ale místo toho platíme solárním baronům dle odběru MWh (jako by šlo o zdroj základního zatížení).
Nemluvě o tom, že z fiskálního pohledu daňaře je to zcela zmatené – v extrému už bychom mohli rovnou podporovat solární barony daněmi třeba dle počtu prkének na záchodě a „jaderníky“ třeba podle počtu klik u dveří. Vyšlo by to nastejno.
Cesta je (M/c)íl
Skupina, která s nápadem bezemisního zákona přišla, rozhodně kolem roku 2040 nebude stříhat pásky nových elektráren. Má smlouvy na pár let a ty je třeba využít. Pro autory tohoto návrhu je třeba čerpat finance „na výběr“ do roku 2022 (to už tu snad budou jiní ministři a jiní zmocněnci).
Skupina zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla elegantně „využila“ stavu legislativní nouze, zákony se nebudou probírat ve výborech sněmovny (viz box výše). Jasný cíl je, aby zákon prošel na jedno čtení.
Ostatně je to velmi podobné akci „solární tunel 2009“, přičemž asi nikoho nepřekvapí, že u toho stejní lidé (tedy zmocněnec Míl vlastnící přes firmu Augustin IDC Holding Sluneční elektrárnu Číčenice, kterou i vedl).
Stejně tak nikoho nepřekvapí, že důsledek bude obdobný jako před jedenácti lety. Způsobí to stejné pokřivení trhu jako tehdejší podpora solárních baronů (za fotovoltaický tunel platíme složenkami za elektřinu přes 29 miliard Kč ročně). Není divu. Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Další problémy
Celé garantování ceny má mimo nesystémových daní několik dalších úskalí:
Nekonečné Mochovce |
První dva bloky JE Mochovce byly uvedeny do provozu v letech 1998 a 1999. Výstavba třetího a čtvrtého bloku (celkový výkon cca 1 000 MW) v Mochovcích začala v roce 1987, původní termín dostavby byl rok 2012. Kvůli nedostatku peněz však byly práce v devadesátých letech pozastaveny. Obnoveny byly v roce 2008, ale termín spuštění není znám. Účet se z původních 2,8 mld. eur (cca 70 mld. Kč) více než zdvojnásobil na odhadovaných 5,8 mld. eur
|
- Bianco šek pro stavitele, neboť náklady na výstavbu se přenesou na obyvatele. Vidina hlídání nákladů na výstavbu investorem tedy mizí a jdeme cestou slovenských Mochovců – nikoho netrápí, když se bude stavět například dvakrát déle a dvakrát dráž, vše nakonec zaplatí občan.
Je tu riziko, že dopadneme jako na Slovensku, kde se dva nové reaktory v Mochovcích stavějí už přes dvacet let, přičemž cena vyšplhala (zatím) na více než dvojnásobek (viz box vpravo). - Podpora daněmi půjde do polostátní firny – ČEZ není stoprocentně státní, podpora státu této firmě zvýhodní akcionáře oproti jiným firmám. Pokud se to snad bude líbit EU, Rakousku a Německu jistě méně. Ano, budou další právní spory a pro rozdavače ze státních fondů je tu šance zaplatit další spřátelené právníky.
Problémy Škody JS |
Plzeňská Škoda JS, dříve Jaderné strojírenství, je stavitel Mochovců a potenciální stavitel Dukovan. Firma se také podílí na modernizaci systému kontroly a řízení čtyř reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Prostřednictvím ruské strojírenské skupiny OMZ firmu kontroluje ruská Gazprombank, i když se několik let již mluví o jejím prodeji. |
Ovšem to ještě není konec tohoto jaderného seriálu o vybírání. Jistě jste zaregistrovali, že ČEZ začal požadovat po Škodě JS pokutu za svarovou blamáž z roku 2015. Byť Škoda JS nebyla přímým viníkem, jako po správci údržby a servisu v Dukovanech se s ní ČEZ od února soudí o zaplacení 2,8 miliardy korun místo původních 611 milionů.
Hlavně že je to v běhu
Už se začíná řešit, kdo jeden drahý dukovanský (reálně minimálně 150 miliard Kč, dva temelínské jsme mohli mít v roce 2013 dohromady za 250 miliard Kč) dostaví. Inu, nudit se nebudeme.
Dotovaná fotovoltaická elektrárna vedle dotovaného pole s řepkou u Strpského rybníka v jižních Čechách již stojí, vedle tak chybí jen dotovaný jaderný zdroj…
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, ve kterých autor působí či se kterými spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU), ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.
Vše pokazili solárníci – jejich daň za MW.h je paskvil – protože ke každé solární elektrárně musí někde stát na noc/tmu stejný záložní zdroj/výkon. Tento záložní výkon nezávisí na objemu odběru ale maximu odběru (tedy velikosti jističe). My ale 10 let solární barony platíme podle odběru, ne podle jističe. A protože Míl je solární baron per-excellance, nechtěl pod stejnou MW.h sazbu ukrýt i jádro. (Kdyby tato sazba nebo dostavba padla, ohrozilo by to jeho solární elektrárnu). Tak vymysleli pro jádro sazbu za jistič, jenže jádro jede pořád na 100% v základním zatížení, ať slunce svítí nebo ne. Nepotřebuje zálohu. Na velikosti jističe nezávisí. Takže na první paskvil od solárnícho barona přijde druhý paskvil teď už od jaderněsolárního barona. Jenže ten slouží řepkovému baronovi, takže mu to asi projde 🙁
Solarni barón som ja, ma kazdy premier zna!
Ta fotka Milovy solarni cicenicke elekrarny u rybnika na konci je prikladna:
je videt, ze pod solary travu nesekaji, ale strikaji Roundupem, ten tece do rybnika a tam pak chcipaji ryby. Herbicid je levnejsi nez sekacka…..
A u repky je pekne videt vyschly hnedy flek uprostred. Osevne plany normalniho zemedelce by plodiny stridaly a necpali tam porad Andrejovu repku. Zase na to musi chemii a ta zase tece do rybnika. Proste s Babisem + Milem = ceske krajina vzkveta!
Za vysoké solární platby může především politika, protože dopustila, že výkupní ceny byly v ČR sedm let vyšší, než v SRN. V roce 2010 o více než 60% v případě malých střešních systémů. U velkých FVE byl rozdíl ještě větší. Šlo to napravit jednoduchou změnou zákona (např. podle německého zákona EEG, kde je klauzule mutatis mutandis – je-li nezbytná změna).
Jak to, že JE nepotřebuje zálohu, když má u nás kapacitní faktor 82% a asi polovina odstávek je neplánovaná. Co hydro elektrárna u Dukovan?
To není plnohodnotná záloha, maximálně tak výpomoc při blackoutu.
Ten dotacni system na jistic (nakonec stazen) je kazdopadne paskvil, ale je to srovnatelne? Beru to ze dvou rovin:
1) V EU neexistuje nic jako ferovy trh s elektrinou. Umele jsou zvyhodnovane a dotovane ruzne formy OZE. Zijeme v silne regulovanem prostredi a vystavba a provoz JE je dlouhodoba zalezitost. Pokud do toho ma investovat soukroma firma (coz CEZ proste je – a ac mam sam nejake jeho akcie, tak napisu BOHUZEL je), tak dava smysl na tak jiz nyni neferovem a do budoucna regulacne nejistem prostredi vytvorit pro investora nejake zaruky a podporu.
2) Neoveroval jsem to, ale podle Havlicka pujde maximalne o nizsi jednotky miliard rocne (pokud cena elektriny pujde v budoucnu vyrazne dolu – coz se nezda, ze by se melo stat). To me prijde jako prijatelne, je to o rad nize nez solarni tunel. A narozdil od solarniho tunelu ma stat sanci na te opci i vydelat.
Z vyse uvedenych duvodu me neprijde uplne fer to srovnavat. Ale klidne se necham presvedcit o opaku, jsem jen laik.