Mohlo by vás také zajímat
Koruna si ke konci roku připisuje zisky. Vydrží dobrá nálada v roce 2025?
Jan Čermák 17. prosince 2024Česká měna v závěru roku atakuje hranici 25 korun za euro. Bezprostředně po amerických prezidentských volbách na tom přitom byla…
Může Česko dohnat vbrzku německé platy? Říše snů, sci-fi či zázrak, shodují se ekonomové
Libor Akrman 25. listopadu 2024Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době (příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Zeptali…
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
- ANALÝZA
Češi opět utrácejí jako před pandemií, brzy ale možná nebudou mít za co
Lidé v Česku se začínají „oklepávat“ z krizových opatření zaváděných proti šíření pandemie koronaviru. Kromě hranic či obchodů začínají poměrně rychle otevírat i svoje peněženky. Otázka je, jak dlouho jim to vydrží, nedávná statistika ČNB udává, že Češi navýšili svoje úspory. A ani data o vývoji mezd nejsou úplně pozitivní, růst z minulých let se zastavuje.
Jak se Češi oklepávají z krizových opatření zaváděných proti šíření pandemie koronaviru?
Na jedné straně květnová analýza České spořitelny udává, že poměrně rychle začnou otevírat i svoje peněženky. Na straně druhé ale dubnové statistiky České národní banky o vývoji úspor uvádějí, že se krize podepsala na jejich nárůstu.
A koronavirová krize se projevuje i na vývoji platů, když se zhoršováním situace na trhu práce zpomalilo tempo růstu mezd. Tato statistika se ale ještě projeví ve zbytku roku, neboť aktuální data Českého statistického úřadu mapují zatím jen první čtvrtletí.
Jaká je tedy realita?
Karty nelžou
U statistiky a dat je vždy důležitá interpretace, takže pojďme nejprve k oživení v utrácení, na kterém je postavena analýza České spořitelny (ČS). Ta se opírá o květnové údaje banky o karetních platebních transakcích a také objemech výběrů hotovosti z bankomatů.
Platební transakce |
Mezi karetní transakce se řadí platby prostřednictvím platebních terminálů, internetové platby a také výběry z bankomatů. |
V meziročním srovnání je patrný nárůst a tedy návrat k době předkoronavirové. Karetní platební transakce byly v polovině května ve dvou po sobě jdoucích týdnech o 9 procent vyšší než ve stejném období loňského roku. V meziročním srovnání tak rostly podobným tempem jako v lednu a únoru.
„Rozšíření koronaviru do Česka během března a následné omezování chodu ekonomiky i volného pohybu lidí se odrazilo dramaticky i do výdajů domácností. Vůbec nejhlubší deprese z tohoto pohledu panovala koncem března, kdy se výdaje prováděné platebními kartami propadly v meziročním srovnání o 24 procent,“ uvádí analýza.
GRAF: Kolik lidé utrácejí
Jde o vývoj meziročních změn objemu karetních transakcí od začátku roku 2020 do konce května (po týdnech), v procentech.
Zdroj: Česká spořitelna
Analýza ČS dokládá, že prostřednictvím útrat domácností peníze rychle putují do reálné ekonomiky a přispívají k jejímu oživování. Dodávání likvidity firmám a domácnostem má téměř okamžitý efekt, potvrzuje i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
„Samozřejmě ještě může přijít sekundární vliv přes korporátní sektor, tedy že rostoucí nezaměstnanost spotřebu opět srazí,“ upozorňuje Navrátil. „Pokud se ale podaří dodávat likviditu prostřednictvím různých programů (COVIDy, kurzarbeit) a podporovat investice, tak by oživení české ekonomiky nemuselo trvat tak dlouho, jak se ještě před pár týdny zdálo.“
Útrata, nebo úspory?
Na jedné straně se tedy nákupní apetit Čechů zřejmě vrací, nicméně právě koronoavirem způsobená nemožnost tolik utrácet se zřejmě v prvním čtvrtletí podepsala na navýšení úspor. Navíc k tomu přispěla i nejistota z vývoje krize, kdy si lidé více odkládali tzv. na horší časy.
PODÍVEJTE SE TAKÉ |
VIDEO: Nová BVP i celá modernizace armády je příležitostí pro český průmysl |
„Není to překvapivé, šetření a tvorba finančních rezerv je logickým průvodním jevem zejména na počátku krize,“ domnívá se analytik České bankovní asociace (ČBA) Miroslav Zámečník.
Během prvních čtyřech měsíců roku 2020 stouply podle bankovní statistiky ČNB zůstatky na depozitních účtech domácností o téměř 55 miliard korun. Stejně tak vzrostly i zůstatky na účtech podniků – o 32 miliard korun. I když v dubnu, kdy již celá řada firem byla v tíživé situaci, činil nárůst „jen“ necelých 5 miliard.
Zámečník také upozornil, že rekordně narostla zásoba hotovosti na účtech vlády. Jen u takzvaných „ústředních vládních institucí“ (jde o ministerstva, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další ústřední úřady, pozn. red.) činil tento růst bezmála 588 miliard korun a vrostl na téměř 650 miliard korun.
„Jde o logickou snahu využít příznivých tržních podmínek a levně získat zdroje na krytí vysokého očekávaného schodku a refinancování letos splatných státních dluhopisů,“ dodal analytik ČBA.
Poznamenaný trh práce
Další vývoj chování domácností (i podniků) ukáže trh práce. Podle statistiků i analytiků totiž protikoronavirová opatření ukazatele pracovního trhu v prvních třech měsících roku ještě moc nepoznamenala. Jak ukazují data ČSÚ, průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34 077 korun.
Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013. „Kvůli nejisté budoucnosti většina zaměstnavatelů přistoupila k zmrazení nebo dokonce snížení mezd,“ podotkla k tomu Jana Mücková, ředitelka P2P investiční platformy Bondster.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jiří Hynek: Vláda musí dotáhnout vojenské zakázky co nejrychleji
Česká pomoc ekonomice: první liga ve slibech, ale okresní přebor v činech
Proč nižší DPH a zpětné uplatnění daňové ztráty? Vládní daňový balíček míří mimo cíl
Jak ale dodává Petr Dufek, analytik ČSOB, nástup krize se zatím na vývoji mezd podepsal „v prvním čtvrtletí jen okrajově“.
Dopad koronakrize se podle ekonomů rozvine hlavně v číslech za druhé čtvrtletí. „Výraznějšímu poklesu reálných mezd by měl zabránit Kurzarbeit a rovněž i postupné ukončování restriktivních opatření, díky kterému opět naskočí některá odvětví,“ připomíná Dufek.
Přesto podle něj nelze očekávat, že by se mzdy vrátily k dřívějšímu růstu. „Velkou neznámou zatím také zůstává i rozsah propouštění, které recese vyvolává.“
Světlé zítřky?
I přes aktuální data se ekonomika pomalu ale jistě zotavuje. Bude však záležet, nakolik podnikům pomohou vládní opatření, která se zatím občas s reálnou pomocí míjejí. Ministryní financí Alenou Schillerovou avizovaný možný až 500miliardový schodek rozpočtu (schválený je zatím 300miliardový, pozn.red.) by snad mohl stačit.
„Po opětovném “zapnutí” nabídky (otevírání obchodů atd.) tak na ekonomiku může dopadnout druhý navazující šok – slabá a nejistá poptávka. I proto v druhé fázi pandemické krize nepůjde tolik o plošnou a masivní pomoc firmám s výpadky likvidity a udržením zaměstnanosti, ale “chytrou” podporu poptávky. V případě malého a otevřeného Česka půjde i o to, aby s podporou poptávky uspěli i naši sousedé v Německu,“ uzavírá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Čeští novináři opět vědí všechno, a zároveň neví nic…Zbytečný článek…
A k čemu je vlastně podobný článek dobrý? Strašit? Nebo jen psát, aby se něco napsalo? Nechte lidi žít, přestaňte stále otravovat s krizemi, pandemiemi, nezaměstnaností apod.
Za co nás bože trestáš? Za co? Když autor kdejakého spisku neumí ani česky. Nadpis znamená, že nebudeme míc co kupovat (ze světa asi zmizí jakékoliv zboží a služby…), ale obsahem článku je, že nebudeme mít CO utrácet. Možná by stálo za to napsat článek o narůstající hlouposti autorů podobných „odborných“ článků.