Postavíme nové Dukovany a vyděláme na tom všichni. Počítejte s námi

Před pár dny vláda vypustila do světa návrh zákona o způsobu podpory nízkouhlíkové výroby elektřiny. Tento zákon „o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice…“ je bohužel jen účelovým zákonem. Řeší totiž něco, co z nějakých důvodů není řešeno jinak. Jde o právní úpravu podpory jaderných zdrojů.

Klíčová výkupní cena

Zákon ukotvuje právo státu, zastoupeného ministerstvem průmyslu (MPO) – jako příslušnou organizační složkou státu – uzavřít s oprávněným investorem smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny uzavřenou za účelem výstavby a provozu nových jaderných zdrojů v Česku.

Zjednodušeně řečeno – hlavním principem zákona jsou garantované výkupní ceny pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za elektřinu všem jejím odběratelům

Ve smlouvě bude přesně stanovena výkupní cena elektřiny (tzv. strike price). Její výše bude stručně řečeno reflektovat náklady výstavby. Investor tedy bude získávat zdroje na splácení investice a na státu pak bude vyrovnat se s variabilitou cen elektřiny na trhu.

To zajistí prostřednictvím principu tzv. Contract for Difference (CfD), kdy bude doplácet, resp. jak tvrdí ministr průmyslu Karel Havlíček profitovat z rozdílu mezi strike price a aktuální tržní cenou.

V případě doplácení si stát stáhne peníze od odběratelů elektřiny, v případě profitu jim ale cenu elektřiny sníží.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Horko kolem Dukovan: politická síla plánuje utratit desítky miliard, i když třeba ČEZ nic nepostaví

Dukovany, Dukovany, kdeže jste aneb malý jaderný výhled do roku 2037

Vládní příspěvek k suchému Česku? Dostavba jaderných Dukovan

Komplikované převody peněz

Položka, přes kterou se to bude dít, jsou síťové poplatky – distribuční a přenosový (laskavý čtenář si je vyhledá na své faktuře za elektřinu). A díky tomu se rozbíhá neuvěřitelný řetěz převodů peněz.

Dotčenými subjekty v tomto procesu jsou zákazník (koncový spotřebitel elektřiny), Energetický regulační úřad (ERÚ), obchodník (desítky dodavatelů elektřiny zákazníkovi, který inkasuje celou platbu za elektřinu), dceřiná společnost ČEZu Elektrárna Dukovany II (EDU II  – nízkouhlíková výrobna), státní subjekt vykupující elektřinu od EDU II (říkejme mu KANEL – kasička na elektřinu), ČEPS a.s., ČEZ Distribuce, a.s., PREdistribuce, a.s. a E.ON Distribuce, a.s.

Základním principem tohoto „CfD“ principu je:

1. buď v případě tržní ceny nižší než výkupní povinnost státu (KANELu) zaplatit nízkouhlíkové výrobně (EDU II) strike price. Rozdíl mezi cenami přitom přenese na zákazníka, nebo povinnost kladný rozdíl vyplatit odběratelům.
   Tedy – pokud bude cena na trhu nižší než výkupní cena, KANEL rozdíl zaplatí ve prospěch EDU II a přenese ho s pomocí cenového rozhodnutí ERÚ do zvýšení distribučních a přenosových poplatků hrazených zákazníky – odběrateli elektřiny.
2. Pokud bude aktuální tržní cena vyšší, inkasovaný rozdíl mezi inkasem z prodeje na trhu a úhradou strike price ve prospěch EDU II bude distribuován zákazníkům – odběratelům elektřiny.

Konkrétní výpočty

A nyní se podívejme, jak to bude s převody peněz v obou případech vypadat. Jako příklad uveďme výkupní cenu (strike price) ve výši 55 eur za megawatthodinu (MWh).

a) cena na trhu je 45 eur/MWh, zákazník platí rozdíl 10 eur/MWh

ERÚ rozpočte výši výroby v novém bloku (ten by měl vyrábět zhruba desetinu české elektřiny, přičemž loni se u nás vyrobilo bezmála 86 TWh, pozn. red.) – tedy v EDU II, tj. 9 TWh x 10 eur = 90 milionů eur (zhruba 2 475 miliardy Kč) na celkovou spotřebu v Česku (v roce 2019 se v Česku spotřebovalo 73,9 TWh, pozn. red.).

To představuje navýšení ceny jedné MWh o 1,22 eur (při současném kurzu cca 26,50 korun za euro jde o zhruba 32,50 Kč/MWh), tedy 3,25 haléře za kilowatthodinu (kWh).

Velmi důležité!!! Při průměrné roční spotřebě domácnosti cca 3,3 MWh/rok to činí 107,25 korun za rok (tedy přibližně  0,7 procenta roční platby za elektřinu). Jen pro srovnání nyní na obnovitelné zdroje – fotovoltaiku – platíme 495 korun za MWh, tedy 14,5krát více.

ERÚ rozpočítá navýšení (výše uvedené 32,50 Kč/MWh) do jednotlivých poplatků pro všechny tři v Česku působící distribuční společnosti a ČEPS. Změny se dotknou všech tarifů maloodběru i tarifů pro velkoodběratele a odběratele ze sítí vysokého napětí (VN) – někdy se jedná o specifické nestandardní smlouvy.

Bude muset být vytvořen zvláštní model pro „ostrovní provozy“, což jsou hlavně samozásobitelé (s vlastní fotovoltaikou), kteří někdy dodávají své přebytky do sítě, někdy z ní elektřinu odebírají.

Z hlediska toku peněz úhrady za dodávku elektřiny inkasuje od spotřebitele obchodník (dodavatel silové elektřiny). Ten dále distribuuje různé složky ceny oprávněným subjektů – jako je stát (prostřednictvím DPH), ČEPS a distributor (síťové poplatky za přenos a distribuci), stát jako převodce podpory OZE apod.

V případě navýšení síťových poplatků bude muset obchodník určenou část síťových poplatků odesílat KANELu. A ten je přepošle EDU II (jako dorovnání do výše strike price oproti ceně tržní).

b) cena na trhu je 65 eur/MWh, zákazník získává rozdíl 10 eur/MWh

ERÚ rozpočte profit prodejce (KANELu), vzniklý prodejem za vyšší tržní cenu než strike price, na každého zákazníka – opět 32,0 Kč/MWh. Tuto hodnotu propočte do jednotlivých tarifů všech tří distributorů a rovněž ČEPSu. Přičemž ti o tuto hodnotu sníží všechny příslušné tarify a poplatky (návazně na cenové rozhodnutí ERÚ).

Jak to bude s „ostrovními provozy“ a specifickými smlouvami, si nedovedu představit.

Z hlediska toku peněz KANEL po prodeji elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na trhu za cenu vyšší než výkupní uhradí EDU II tuto výkupní cenu. Je otázka, co udělá se zbytkem. Buď ho odešle všem (několika desítkám) obchodníkům s elektřinou, nebo „jenom“ těm třem distributorům a ČEPSu (kteří jsou v celém systému CfD zcela nevinně).

Snížení ceny síťových poplatků tyto tři + jeden subjekt provedou podle výpočtu ERÚ. Peníze od KANELu (zřejmě získané prostřednictvím obchodníka) si ponechají, čímž vykompenzují snížení poplatků a tarifů (protože v tom jsou nevinně).

Participace obchodníka (resp. tedy několika desítek obchodníků) s elektřinou v řetězci převodů peněz je zřejmě nevyhnutelná, protože jedině obchodník má s odběratelem uzavřenou smlouvu a účtuje za odběr elektřiny na základě údajů z elektroměru.

Řešení na dosah

Celý navrhovaný systém je z mého hlediska velmi komplikovaný. Přitom se nabízí elegantní řešení – pokud by úhrady či vratky byly vázány jen na přenosový poplatek ČEPSu (který je jeden, je pro všechny stejný a nezahrnuje žádné tarify apod.). Vše by pak bylo mnohem jednodušší a srozumitelnější.

Pokud vám při čtení tohoto příspěvku z toho „nejeblo,“ tak z toho asi „jebne“ někomu dalšímu a určitě evropským úředníkům při notifikaci.