Administrativní břímě na bedrech podnikatelů, potažmo jejich účetních těžkne stále víc. Co nového si daňová správa připravila pro rok 2017?
Mnoho účetních i daňových poplatníků se již vypořádalo s povinností podávat tzv. kontrolní hlášení, kterou má od počátku loňského roku každý plátce daně z přidané hodnoty (DPH).
Kontrolní hlášení se sice podávají pouze elektronicky, avšak kvůli administrativně náročné agendě se nápor a časový pres související s jejich zhotovením v době účetních závěrek značně znásobil. Tím častěji dochází k prodloužení lhůty podání kontrolního hlášení, což ve výsledku přináší komplikace a přísné pokuty pro plátce DPH, kteří se do dané lhůty nevešli.
K ulehčení administrativní zátěže podnikatelům nepřispělo ani zavedení elektronické evidence tržeb (EET).
První etapu zavedení EET mají již za sebou od prosince minulého roku podnikatelé v segmentu ubytování, stravování a pohostinství. Rozšíření na další podnikatele včetně nesmyslného dopadu na e-shopy se spustilo 1. března 2017.
Nejasné daňové bonusy
Novinkou, o níž se zatím moc nemluví, je dodatečná administrativa a nejasný postup spojený s daňovými bonusy. O co konkrétně se jedná?
Daňový bonus vzniká tehdy, je-li daňové zvýhodnění na dítě vyšší než daňová povinnost. Vzniklý rozdíl mezi nimi je daňovým bonusem. Plátce v takovém případě nejenže neodvede na dani nic, ale ještě je mu finančním úřadem prostřednictvím zaměstnavatele vyplacen tento bonus.
TABULKA: Vývoj zvyšování daňových slev na dítě/děti
Zaměstnanci finančních úřadů po daňových poplatnících nově požadují, aby k žádosti o úhradu daňového bonusu přikládali i další dokumenty, jež prokazují jejich nárok na vyplacení tohoto konkrétního bonusu.
V praxi to znamená, že zaměstnavatel ke každé žádosti o vyplacení daňového bonusu, ať už při ročním, či měsíčním vyúčtování, musí přiložit: A) mzdový list příslušného zaměstnance, kterému je daňový bonus vyplácen, B) vyúčtování mezd, C) výpis z účtu prokazující úhradu mzdy.
Způsob předložení je pak různý. Některé pracovnice akceptují podání přílohy přes datovou schránku, jiné trvají na zaslání e-mailem.
V každém případě se však nejedná o povinnost, která by byla zakotvena v zákoně o daních z příjmů, a dokonce není uvedena ani v daňovém řádu. Jedná se tedy jen o další interní pokyn finanční správy, na jehož základě musí její pracovnice požadovat důkladné prokázání každé takové žádosti automaticky i přes to, že jí tato povinnost není dána zákonem.