Další oběť rozmachu chytrých telefonů. Japonský Olympus končí s fotoaparáty

Japonská společnost Olympus se rozhodla prodat výrobu fotoaparátů. Jeden z největších výrobců na světě tak po 84 letech opustí tuto část svého podnikání. Firma sdělila, že se dohodla na prodeji divize zobrazovací techniky soukromé investiční společnosti Japan Industrial Partners (JIP). Cenu neuvedla.

Olympus se nyní bude soustředit na výrobu zdravotnických zařízení. Firma vyrábí mikroskopy a svoji optickou technologii využívá k výrobě vědeckého a zdravotnického vybavení, jako jsou například endoskopy.

Odchod z byznysu s fotoaparáty je největší strategický krok, který firma pod vedením Yasua Takeuchiho v čele nového představenstva udělala. Navazuje na změny z roku 2017, které započal americký aktivistický fond ValueAct, jež se tehdy stal partnerem společnosti.

Tvrdé podmínky

Olympus oznámil, že navzdory všem snahám se mu nedařilo už delší dobu udržet výrobu fotoaparátů v zisku. Firma poslední tři roky vykazovala ztrátu. „Podmínky na trhu jsou mimořádně tvrdé, jedním z důvodů je příchod chytrých telefonů, kvůli čemuž se výrazně zmenšil trh se samostatnými fotoaparáty,“ uvedl zpravodajský server BBC.

Obdobnou reformou prošla i další japonská a kdysi ikonická značka fotoaparátů Canon. I na ní dolehl pokles poptávky po fotoaparátech kvůli příchodu chytrých telefonů s vyspělými fotoaparáty. Firma tak mimo jiné také expandovala do oblasti zdravotnictví. Vyrábí například rentgenové přístroje a přístroje pro vyšetření očí.

Před třemi lety posílil Canon svoji zdravotnickou divizi koupí společnosti Toshiba Medical, z japonského konglomerátu Toshiba. Divize patřila mezi největší světové výrobce přístrojů pro CT vyšetření. Dnes vyrábí také rentgenové přístroje, ultrazvukové systémy a zařízení pro vyšetření magnetickou rezonancí.

PŘEČTETE SI TAKÉ: 

Berlín staví nové domy pro uprchlíky. První budou hotové už za rok

Jiří Rynt (Ericsson): Díky 5G nás čeká více virtuální reality a samořiditelných aut

Miliardové problémy japonské Toshiby nemají konce

Století Olympusu

Olympus vyrobil svůj první fotoaparát v roce 1936, což rozšířilo jeho portfolio výrobků od dosavadní výroby mikroskopů. Firma, která loni oslavila 100leté výročí od svého založení, začínala kromě mikroskopů také s výrobou teploměrů.

Fotoaparát Semi-Olympus I se skládal jako akordeon a v Japonsku stál více, než byla měsíční mzda. V dalších desetiletích firma pokračovala v rozvoji výroby fotoaparátů a podle podílu na trhu se stala největším výrobcem.

Vrcholným obdobím byla pro výrobce fotoaparátů 70. léta minulého století. Podle šéfredaktora časopisu Amateur Photographer Nigela Athertona byly tehdejší fotoaparáty Olympus revoluční – byly malé, velmi lehké, s hezkým designem a s kvalitními objektivy. Firmě se navíc včas podařilo zachytit nástup digitálních fotoaparátů.

Firma se navíc při tomto technologickém „skoku“ soustředila na běžného spotřebitele. Svoji produkci digiaparátů zaměřila na kompaktní fotoaparáty pro střední část trhu. Zatímco např. Canon posunul do digitálního prostředí zrcadlovky určené již zkušeným fotografům, tak Olympus nabídl kompromis.

„Olympus nabízel fotoaparáty lidem, kteří nebyli profesionálními fotografy, nechtěli digitální zrcadlovky, ale chtěli něco lepšího než obyčejné kompaktní fotoaparáty,“ cituje Athertona BBC. Trh s fotoaparáty však převálcoval nástup chytrých telefonů, jejichž výrobci fotografické možnosti mobilů neustále zdokonalují.

GRAF: Jak chytré mobily „vymazaly“ trh s foťáky
Vývoj prodejů fotoaparátů podle údajů asociace CIPA od roku 1951 do roku 2018, v mil. prodaných kusů.

Zdroj: Statista/CIPA

Podle odhadů asociace CIPA trh se samostatnými fotoaparáty mezi lety 2010 a 2018 klesl o 84 procent.

Finanční skandál přinesl změny

Přestože většina veřejnosti si Olympus spojuje s foťáky, firma od výroby fotoaparátů pomalu ustupovala. V posledních letech tvořilo podle Financial Times 80 procent obratu prodej zdravotnických výrobků, především diagnostických endoskopů, kde má firma na globálním trhu více než 70procentní podíl.

Navíc firma v posledních letech musela bojovat o znovuzískání důvěry investorů, kterou podryl rozsáhlý finanční skandál v roce 2011. Ten se týkal podvodů vedoucích pracovníků, kteří zatajovali ztráty z investic. Firma od roku 2000 do roku 2011 falšovala účetní výkazy, aby skryla ztrátu z investic v objemu až 1,7 miliardy dolarů.

Na skandál upozornil britský manažer Michael Woodford, který se v říjnu 2011 jako vůbec první cizinec stal výkonným ředitelem japonské společnosti Olympus. Woodford byl během aféry velice vstřícný vůči médiím: a hlavně z toho důvodu byl dva týdny po svém jmenování zase odvolán.

Společnost se po vypuknutí skandálu propadla do ztráty a její akcie klesly až o téměř 80 procent. Nicméně postupně se dokázala očistit a prosadit na trhu.

GRAF: Vývoj akcií společnosti Olympus
Od roku 2000 do současnosti, v jenech.

Zdroj: tradingeconommics.com

Stagnující hospodářské výkony však vedly společnost k dalším změnám. I proto v rámci změn přikročila po tlaku ValueAct ke kroku, k němuž sahají i další japonské firmy. Do vedení Olympusu byli jmenováni tři zahraniční ředitelé, což je od dob Woodforda před devíti roky poprvé.

Správný krok

Nyní tedy přichází další radikální změna – konec s fotoaparáty. „Myslíme si, že je to správný krok k zachování dědictví této značky,“ uvedl Olympus v prohlášení. Tomuto kroku podle FT pomohla i koronakrize, která se dotkla i prodejů zdravotnického materiálu, které Olympus vyrábí. Prodeje totiž v důsledku pozastavení běžných operací, kdy přednost dostávali pacienti s diagnózou covid-19.

Předběžná dohoda na prodeji s JIP také zahrnuje, aby se jeho značky, jako jsou například čočky Zuiko, mohly používat v dalších produktech. Konečná dohoda má být do konce září a prodej by měl být dokončen ještě v letošním roce.

Pro JIP nejde o nový byznys, v roce 2012 koupila telekomunikační aktivity Olympusu a v roce 2014 od společnosti Sony i výrobu počítačů Vaio. Zda bude nový majitel ve vývoji a výrobě fotoaparátů pokračovat a v jaké podobě, zatím není jasné.

Globální trh s digitálními fotoaparáty sice v posledních letech poklesl, nicméně stále je jeho objem nezanedbatelný. Podle serveru Statista si největší tržby připisuje Čína, kde by tržby i přes koronakrizi měly letos přesáhnout 5,6 miliard dolarů, na dalších místech pak jsou USA, Indie, Brazílie a Japonsko s odhadovanými tržbami přes miliardu dolarů.

GRAFIKA: Odhad tržeb z prodeje digitálních fotoaparátů podle regionů
Za rok 2020, podle jednotlivýh zemích, v mil. USD.

Zdroj: Statista

Každopádně logo Olympus bude i nadále k vidění, ale už jen na diktafonech a zvukových rekordérech (kde se nicméně nabízí otázka, kdy i tyto přístroje převálcují smartphony a jejich aplikace, pozn. red.) a zdravotnickém vybavení, případně speciálních výrobcích vědeckých pracovišť a v průmyslu.