Mohlo by vás také zajímat
Bitcoin prolomil hranici 100 tisíc dolarů; Babiš zrušil svěřenský fond a královnou Spotify je Taylor Swift aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 6. prosince 2024MPO zadotuje 700 miliony projekty s AI; průměrná mzda vzrostla; ČEZ koupil elektromontážní EL-ENG; Juchelka bude dál v čele KB;…
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Bublina kolem AI? Může to zajít ještě mnohem dál
Dmytro Spilka 27. listopadu 2024Americké akciové trhy žene vzhůru z velké části nadšení z potenciálu umělé inteligence. Po uvedení ChatGPT od OpenAI, kterou pomohl…
- ČLÁNEK
Přetahovaná mocností o nadvládu nad algoritmy. Nejvýkonnější superpočítač mají nyní Japonci
Superpočítač, který vyvinula japonská společnost Fujitsu a japonský výzkumný ústav Riken, byl v nezávislém průzkumu označen za nejvýkonnější počítač na světě. Prestižní hon za nejvýkonnějším superpočítačem planety v mnohém připomínal rusko-americké závody, kdo první doletí k Měsíci, i když u počítačů soupeřily v posledních letech USA s Čínou. Dá se tedy čekat, že tyto dvě země, které vlastní nejvíc superpočítačů, budou chtít Japonsko o prvenství připravit.
Zatímco internet je výsledkem mezinárodní spolupráce a všudypřítomným projevem současné globalizace, rozvoj výpočetních technologií ve formě superpočítačů zůstává v rukou jednotlivých zemí, které mezi sebou soupeří.
Poprvé v roce 1993 dokázali němečtí a američtí vědci pracující pod hlavičkou organizace TOP500 kvantifikovat a poměřovat výkon těchto strojů po celém světě. Organizace od té doby sestavuje dvakrát do roka žebříček pěti set nejvýkonnějších superpočítačů.
Po celá devadesátá léta i v začátku nového tisíciletí se na vítězných příčkách této stupnice umísťovala zařízení z USA. Občas se do první pětice podařilo protlačit i japonským či německým strojům a na vrchol začala útočit i Čína.
Závody v algoritmech
V té době však byla bitva o prvenství mezi počítači podobná závodům ve zbrojení a dobývání vesmíru v období studené války. Oproti předchozímu mocenskému poměřování svalů mezi USA a SSSR se však soupeření u superpočítačů přeneslo do roviny ekonomické a industriální.
V tomto ohledu hraje velkou roli postupný a stabilní rozmach čínské ekonomiky. Čína se v popředí seznamu TOP500 poprvé vyskytla v červnu roku 2010, kdy byl její superpočítač Nebulae vyhodnocen jako druhý nejrychlejší na světě. Systém Nebulae měl tehdy výkon 1,271 petaflopu za vteřinu (1,271 biliardy operací za vteřinu) a používal se kupříkladu k sekvencování genomů.
Vzhledem k tomu, že několik nejvýkonnějších superpočítačů má mimo jiné také armádní využití, berou nejen USA a Čína toto poměřování extrémně vážně.
Nejvýkonnější superpočítač mají Japonci
Do čela letošního žebříčku se dostal japonský superpočítač Fugaku, který vyvinul výzkumný ústav Riken a společnost Fujitsu. Japonci podle listu Financial Times vnímají poměřování sil v této oblasti mnohem více osobně. A není to poprvé, co „stojí na bedně“. Naposledy tomu bylo před devíti lety se superpočítačem pojmenovaným jednoduše „K“. Jen pro srovnání: předchůdce Fugaku měl výkon více než deset biliard výpočtů za sekundu, samotný Fugaku jich zvládne přes 415 biliard (PFLop/s, pozn. red.).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Vladimír Špička (Forcepoint): Film Minority Report se v kybernetické bezpečnosti stane realitou
Další oběť rozmachu chytrých telefonů. Japonský Olympus končí s fotoaparáty
Co si vzít z nové předpovědi MMF? Že faktor pandemie do ekonomických modelů nezapadá
Rozdíl ale není jen ve výkonu stroje, ale také v přístupu Japonců při jeho vývoji, podotýkají Financial Times. „Zrození Káčka“ bylo do jisté míry důsledkem politiky. Práce na tomto superpočítači byly zahájeny v roce 2009, tedy v době, kdy se celý svět vzpamatovával z následků finanční krize a úsporná opatření se nevyhnula ani Japonsku.
(Ne)promarněný potenciál
Tehdejší vycházející politická hvězda a pozdější ministryně pro reformy Renho Murataová si vybrala kritiku finanční podpory pro vývoj superpočítače jako jedno z politických témat.
„Nestačilo by nám být na druhém místě?“ opakovaně pronášela do médií v domnění, že se veřejnost přikloní na její stranu. To se však nestalo a vývoj „Káčka“ byl dále štědře podporován. V červnu roku 2011 pak stanulo na vrcholu nejvýkonnějších strojů. V jeho případě šlo podle Financial Times jen o umělý supervýkon, který neměl jasné použití, a tudíž nikdy nevyužil svůj potenciál.
„Počítač K byl postaven, aby se stal číslem jedna, oproti tomu bude mít Fugaku praktické využití,“ uvedl v reakci na nejnovější výsledky závodu „superstrojů“ Satoši Matsuoka, který je vedoucím architektem týmu Fugaku.
Nový superpočítač, který je instalován v centru pro počítačové vědy Riken ve městě Kóbe, svůj plný provoz zahájí v příštím roce. Bude pomáhat při výzkumu v různých oblastech, od vývoje léků až po předpověď počasí, a pomůže formovat politická rozhodnutí.
Současný lídr mezi superpočítači už s prací začal, když dokázal vytvořit simulaci, jak se může virus covid-19 šířit v uzavřených prostorách. Díky těmto znalostem se pak lidstvo může efektivněji bránit nákaze. Kromě toho vědci doufají, že supervýkonný stroj najde své využití i při hledání vakcíny.
Momentálně na Fukagu běží pět projektů a všechny se vztahují k aktuální koronavirové nákaze. Vedle již zmíněné simulace a práce na vakcíně proti covidu-19 nová verze japonského superhrdiny analyzuje také ekonomické dopady pandemie.
Fugaku z vrcholu sesadil americký Summit
Fugaku byl postaven za pomoci technologie společnosti Arm, kterou vlastní japonská SoftBank Group. Má v sobě více než 150 tisíc procesorů ARM a disponuje 2,8krát vyšším výkonem než druhý nejrychlejší počítač světa – americký Summit. Třetí příčku obsadily také Spojené státy a pětici nejvýkonnějších počítačů světa uzavírají počítače z Číny.
Zajímavostí nejnovějšího žebříčku je superpočítač Selene, který se umístil na sedmé příčce. Jde totiž o privátně vlastněný a provozovaný superpočítač patřící Nvidii.
„Selene využívá nové generace akcelerátorů Nvidia A100 a je to skoro nejvýkonnější ‚domácí‘ superpočítač patřící nějaké firmě,“ uvádí server CNews.cz.
POSLECHNĚTE SI NEJNOVĚJŠÍ PODCAST:
Je třeba podotknout, že svého (jediného) zástupce má v hodnocení i Česko. Na 423. místě aktuálního srovnání je superpočítač Salomon, který běží na Technické univerzitě Ostrava, která je součástí Vysoké školy báňské (VŠB).
Salomon, jehož výroba a instalace stály bez DPH téměř 275 milionů korun, byl do plného provozu uveden v roce 2015, tehdy byl svým výkonem na 40. místě. Slouží hlavně k vědeckým oborům a pomáhá při návrzích léčiv, simulaci laserů nebo výpočtech 3D map.
Každopádně můžeme čekat, že vývoj dalších superpočítačů bude pokračovat a bude probíhat v „klubu vyvolených“. V žebříčku 500 nejvýkonnějších strojů má kromě tří výše zmíněných zemí své superpočítače jen dalších 22 zemí, přičemž zhruba dvě třetiny jich je v Číně či USA. Jak už v minulosti uvedl magazín Wired, prestižní hon na nejvýkonnější superpočítač planety v mnohém připomíná rusko-americké závody, kdo první doletí k Měsíci. Donedávna „bipolární“ souboj USA s Čínou však nyní narušili Japonci.