Skoro nejdelší summit Evropské unie dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii Unie je na světě.
Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů korun), které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích. Ty pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií.
Cílem má být především podpora zelené ekonomiky a digitalizace na základě plánů, které bude schvalovat Evropská komise a všechny země EU.
Kdo ty dluhy umoří?
V relativně daleké budoucnosti se tyto dluhy mají umořit prostřednictvím (zatím) neexistujících daní. Splácet mají i jednotlivé země podle toho, jak se podílejí na ekonomice EU.
Asi tak se dá zatím shrnout výsledný kompromis, který nepochybně vyvolá vlnu nadšení na finančních trzích.
Ať už proto, že se Evropská unie na něčem tak velkém vůbec dokázala dohodnout, nebo proto, že si od nového plánu budou trhy slibovat zlepšení ekonomické perspektivy EU.
VÍCE K TÉMATU:
Hraje se i o osud Evropské unie? Evropskou komisi čeká debata (nejen) o penězích na oživení ekonomik
Nový záchranný fond EU: zažije i Evropa svůj boj Jihu proti Severu?
EU vstupuje do digitální éry. Podpoří umělou inteligenci, ale nastaví i nové regulační mantinely
Optimismus na úkor operativy?
Otázka je, zda tato očekávání nejsou možná až příliš optimistická vzhledem k tomu, že tento program není rozhodně až tak operativní, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Třeba už proto, že musí projít Evropským parlamentem. Nebo proto, že čerpání peněz bude předcházet tvorba a schvalování národních programů a v neposlední řadě i příprava samotných projektů.
Bude to běh na dlouhou trať, takže očekávat od něj, že rozhýbe v současné době rozmrzající evropskou ekonomiku, by bylo příliš optimistické.
Ambice nového programu budou, stejně jako dluhy z něj vzniklé, především dlouhodobé.
Fiskální konsolidace
Protože ďábel je jako vždy ukrytý v detailech, na jednoznačné hodnocení přijatého mechanismu je přece jen brzy. Sice umožní přístup předlužených zemí k relativně levnému financování, avšak přiměje zúčastněné třeba k fiskální konsolidaci?
S ohledem na dlouhodobý vývoj veřejných rozpočtů většiny zemí EU si lze jen těžko představit splácení dluhů jinak než dalšími půjčkami. A tak hlavním výsledkem velkorysého programu mohou být ve finále ještě větší dluhy.
A bude v podstatě jedno, jestli z pohledu věřitele zůstanou v bilanci ECB, nebo z pohledu dlužníka sklouznou na národní úroveň, či zůstanou na evropské úrovni. Jde totiž stále jen o mechanismus, který bude jen tak úspěšný, jak úspěšné a perspektivní budou i jednotlivé projekty, na které se nakonec využije.
V podstatě souhlasím. Ovšem splácení vyžaduje klidné prostředí ve světě! Což ani v blízkém okolí Evropy není a není to pouze uprchlická krize!!! Velké množství uprchlíků s nepřiměřenými nároky na sociální síť bude generovat velké množství sociálních nepokojů a jak víme, nespokojený občan odmítá platit vysoké daně a z toho vyplývají budoucí nepokoje v Evropě, především té západní! Německo se dosud nevyrovnalo s reparacemi po II.světové válce!!! Myslí si snad někdo, že jejich „vyčůranost“ se již nebude opakovat?!?!?! Nakonec vše zaplatí východ Evropy, nebo dokonce se trhne od západní „podrazácké kultury“, se kterou mají všechny státy na východ od Německa neblahé historické zkušenosti!!!!!!!!