Český krizový kurzarbeit pomalu končí, ať žije nový kurzarbeit stoupající k obzoru

Firmy sice z programu Antivirus A a B čerpají stále méně peněz, avšak s nezaměstnaností v Česku to zatím vůbec nic nedělá.

Z přehledu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyplývá, že boom čerpání „dotací“ na mzdy v rámci české obdoby kurzarbeitu již skončil. I když tyto programy mají fungovat ještě další dva měsíce, od dubna se čerpání peněz postupně snižuje.

Z rekordních 7,3 miliardy korun až na červencových 632 milionů korun. Pro úplnost je třeba dodat, že červencová data ještě nemusí být úplná, nicméně žádné velké překvapení se v tomto směru asi čekat nedá.

Zapomenout nelze ani na Antivirus C, v rámci kterého je firmám odpouštěno pojistné. Zveřejněné statistiky – prozatím jen červnové – uvádějí částku 4,1 miliardy korun. Dohromady tedy jde o 21,4 miliardy korun, které stát vyplatil nebo nezískal do veřejných rozpočtů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Globální pandemie „poslala“ ekonomiky Itálie, Řecka a Portugalska do minulého století

Tři argumenty, které by měly zaznít v debatách o snížení daní z příjmů

Místo zkrácení lhůt přinese nový stavební zákon spíše opak, kritizují normu odborníci

Skutečný kurzarbeit

Zatímco Antivir má před sebou ještě dva měsíce, začíná se rýsovat skutečný kurzarbeit, který by měl vypadat diametrálně odlišně.

Hlavním rozdílem je fakt, že tentokrát by peníze získávali za předem daných podmínek přímo zaměstnanci, a nikoliv firmy, a to až po dobu devíti měsíců.

Základním předpokladem však je, aby tito pracovníci pracovali minimálně dva dny v týdnu. (Příspěvek nebude pro lidi s kontem pracovní doby, na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném, pozn. red.)

Pak by mohli postupně dostávat 70 procent (tři měsíce), dále 65 procent (tři měsíce) a nakonec 60 procent svého výdělku (v případě rekvalifikace dokonce 80 procent). Maximálně však 1,5násobek mzdy. (Letos by tato hranice byla na 50 135 Kč, pozn. red.)

Program by mohla odstartovat vláda v případě, že by prudce vzrostla nezaměstnanost, nebo při jiné mimořádné situaci.

O samospásné řešení nejde

Je nepochybně dobré, že se do českého právního rámce dostane standardnější nástroj podpory firem, který má předem jasná pravidla včetně délky trvání. Na druhou stranu je evidentní, že ani takové řešení nemusí v krajních situacích stačit.

Už samotná podmínka odpracovaných dnů pro každého jednotlivého zaměstnance může být v situaci karantény, živelné pohromy nebo kyberútoku docela tvrdá.

Před několika málo měsíci se totiž ukázalo, jak „málo“ stačí, aby celé obory ekonomiky přišly téměř ze dne na den třeba o 90 procent měsíčních tržeb.

Firmy, které budou chtít v takové situaci udržet zaměstnance, jim tak budou muset najít alespoň na dva dny v týdnu nějakou práci a samozřejmě za tuto práci i platit mzdy.

I když jde možná jen o snahu vyhnout se prodlužování agonie neperspektivních firem, nezbývá než doufat, že realita tyto krajní meze neotestuje.