Mohlo by vás také zajímat
Pod drobnohledem: Čtyři Trumpovy kroky, které ovlivní ekonomiku USA i globální trhy
Kristina Hooper 20. prosince 2024Již 20. ledna nastoupí Donald Trump podruhé do úřadu amerického prezidenta. Analytici společnosti Invesco se blíže podívali na to, jaká…
Bitcoin prolomil hranici 100 tisíc dolarů; Babiš zrušil svěřenský fond a královnou Spotify je Taylor Swift aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 6. prosince 2024MPO zadotuje 700 miliony projekty s AI; průměrná mzda vzrostla; ČEZ koupil elektromontážní EL-ENG; Juchelka bude dál v čele KB;…
Může Česko dohnat vbrzku německé platy? Říše snů, sci-fi či zázrak, shodují se ekonomové
Libor Akrman 25. listopadu 2024Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době (příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Zeptali…
- KOMENTÁŘ
Zrušení superhrubé mzdy: zbytečně drahý krok s celou řadou zádrhelů
Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Tato opatření ale nejsou příliš promyšlený krok. Nad tím, co naopak mohlo mít větší přínos, se zamýšlí ekonom Jan Bureš.
Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Zdroj: vlada.cz
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení nové daňové sazby 15 procent (ponechána bude sazba 23 procent pro příjmy nad 139 tisíc korun) povedou ke značnému snížení daňové zátěže prakticky pro všechny zaměstnance.
Je to však relativně málo promyšlený krok, který má řadu zádrhelů. V tuto chvíli by vláda mohla peníze použít rozumněji.
Příliš velká díra v rozpočtu
Roční výpadek v rozpočtu bude tak velký, že podniky a domácnosti jednoduše nebudou věřit, že stát nakonec nebude lepit díru v lodi novými daněmi.
Celkové náklady mohou dosáhnout ročně až 90 miliard korun. To možná není hodně optikou masivního rozpočtového deficitu roku 2020. V normálnějších časech však bude taková „díra“ v rozpočtu těžko udržitelná.
Pokud podobného názoru budou i domácnosti a podniky, mohou „dočasný dárek“ raději uspořit na horší časy.
Pozdní stimul
Jestliže nižší daně dokážou vybudit vyšší poptávku, plánovaná stimulace přichází relativně pozdě (až v roce 2021).
Ekonomika však potřebuje chytré (jednorázové) stimuly na podporu poptávky především dnes. V Německu (které samozřejmě nemusí být ve všem vzorem) stimulují spotřebu nižšími daněmi v roce 2020, zatímco v roce 2021 daně opět plánují zvýšit.
V neposlední řadě pravděpodobně existují efektivnější způsoby, jak poptávku stimulovat.
VÍCE K TÉMATU:
Konec superhrubé mzdy a „stresovné“ pro důchodce jsou další zaseklou „sekerou“ do rozpočtu
Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy je dobrý, přesto k němu mají odborníci výhrady
Žádné papírování je hlavní lákadlo paušální daně. Otázka je, na koho zabere
Dárek pro bohaté
Plánovaná daňová změna přidá prakticky všem. Nejvíce peněz ale paradoxně pošle příjmovým skupinám s nadprůměrnými příjmy.
Lidem s příjmem okolo 30 tisíc korun přijde na účet navíc „jen“ zhruba 1 500 korun. Oproti tomu lidem s příjmy 100 tisíc korun přibude okolo pěti tisíc korun.
Značná část daňového stimulu tak skončí v kapsách bohatších domácností, které mají nižší sklon ke spotřebě, a hospodářství tak v těžké chvíli příliš nepomohou (viz graf níže).
GRAF: Srovnání různých příjmových skupin s efektem daňových změn a sklonu ke spotřebě
Zdroj: ČSÚ, Patria
A to ponecháváme stranou, že by bylo výhodnější podpořit ekonomiku více skrze investice, které jejím „krevním oběhem“ jen tak neprotečou, ale může po nich zůstat zaděláno na vyšší hospodářský růst v budoucnu.
Vyplatilo by se například urychlit státem financovanou výstavbu dopravní infrastruktury nebo oživit systém investičních pobídek tak, aby podniky zbytečně neodkládaly perspektivní investice, které chtěly realizovat v tomto roce.
Taková opatření by ve finále mohla přinést za méně peněz více muziky.