Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
- ANALÝZA
Blíží se tendr na nové Dukovany. Jak moc máme dbát na bezpečnost, tedy na úkor Ruska a Číny
Energetická firma ČEZ plánuje podle svého generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba šest miliard eur (asi 158 miliard korun) letos v prosinci. Otázka je, zda bezpečnostní aspekty jako součást tendru nepovedou k vyřazení ruské a čínské firmy z chystaného výběrového řízení, což žádají odborníci opozice.
Kolem stamiliardového tendru na nový blok jaderné elektrárny Dukovany je v posledních dnech hodně dusno. Souvisí s ním nedávný tlak Hradu na ředitele BIS nebo marné žádosti opozice o podklady k tendru. A také tvrdé vyjádření expertů tajných služeb i ministerstva vnitra a zahraničí o tom, že aspekt bezpečnosti zůstává v této věci až příliš stranou.
Vyřadit či nevyřadit Čínu a Rusko z tendru na dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech?
O tom mělo být jednání Bezpečnostní rady státu původně plánované na minulý týden. Jsou to ale právě prohlubující se politické spory kolem uchazečů, co podle dostupných informací nakonec vedlo k odkladu zasedání.
Tři varianty
To nic nemění na tom, že ve hře jsou v zásadě tři možnosti: pokračování v otevřeném tendru, odložení celého procesu ve snaze zajistit podporu i od opozice, ale i případné vyloučení rizikových uchazečů.
„Bylo by lepší problémům předcházet. Nerozhodujeme se ve vakuu, musíme sledovat mezinárodně-politický kontext a jaké máme vztahy se zeměmi, z nichž pocházejí uchazeči. Rusko a Čína jsou země, kde stát firmy de facto přímo ovládá. U ostatních je motivace firem jednoznačně komerční a nehrozí povaha rizik v takové míře jako v případě Ruska a Číny,“ říká Martin Jirušek, specialista na energetickou bezpečnost z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
S tím souhlasí i další experti. „Ruská federace používá energetiku jako nástroj vydírání a prosazování svých politických zájmů. Ukázalo se to třeba v roce 2008, kdy bezprecedentně Kreml zastavil dodávku plynu do Evropy přes Ukrajinu,“ připomíná Jan Paďourek, specialista na zpravodajské služby a bývalý náměstek rozvědky ÚZSI, nyní vyučující na CEVRO Institutu.
Štvanice na BIS
Kriticky hodnotí i, jak říká, „štvanici na BIS“ a na ředitele kontrarozvědky Michala Koudelku. „Nejde jen o samotné útoky na ředitele, a BIS, ale na bezpečnostní podstatu celé země. Pro mne je to potvrzení, že jde do tuhého, že roste nervozita,“ říká a doplňuje: „Je to nevídané, nechutné a ubohé, ale je to realita.“
Dřívější výroky premiéra Andreje Babiše, či ministra průmyslu Karla Havlíčka napovídají vůli žádné uchazeče předem nevyřazovat. Na druhé straně hlasy z ministerstva zahraničí i vnitra naznačují, že vláda v tom jednotná není.
Zastánci co nejširšího tendru argumentují snahou získat co možná nejlepší finanční nabídku, odpůrci rizikových kandidátů z Číny a Ruska zase bezpečnostními zájmy Česka.
Zadavatel tendru, kterým bude polostátní skupina ČEZ má poměrně jasno. „V zájmu ČEZu je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit. Tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZu, aby kohokoliv vyřazoval,“ nechal se už dříve slyšet generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Energetika jako ruská politika
Hlavní slovo v tomto rozhodnutí ale nemá ČEZ, nýbrž právě politici, vláda. Ideálně pak v souladu s opozicí – s ohledem na fakt, že tendr bude dokončovat až některá z příštích vlád. Opoziční strany si ale stěžují, že od vlády žádné informace nedostávají.
Zástupcům tajných služeb, ministerstva vnitra a zahraničí vadí, že zadávací dokumentace k tendru dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Bezpečnostní informační služba ve své poslední veřejné výroční zprávě zmiňuje, že by „mohlo dojít zejména ke zneužití přístupu k velkému objemu citlivých informací či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky“.
„Energetika hraje v Rusku ve vztahu k třetím zemím zásadní roli. Je to součástí komplexního přístupu, spolu s dalšími nástroji státní moci, kam spadají vlivové a zpravodajské operace, politická subverze a strategická korupce,“ vypočítává Jan Šír, specialista na Ruskou federaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Rosatom mimo politický kontext?
„V případě, že rizikoví aktéři budou osloveni, aby se účastnili tendru, tak tento typ aktivit v Česku drasticky naroste. Ty aktivity tu už samozřejmě probíhají,“ dodává. Upozorňuje například na nedávný rozhovor s ředitelem společnosti Rosatom Central Europe Zdeňkem Šímou, který vyšel na serveru Seznam Zprávy. „Rosatom je mezinárodní společnost, která pracuje mimo politický kontext,“ řekl v něm mimo jiné Šíma.
Kdo je také ve vedení Rosatomu |
Ve vedení Rosatomu sedí například i ruský ministr energetiky Alexander Novak, který je na sankčním seznamu USA, Jurij Ušakov – poradce pro zahraniční politiku Vladimira Putina (a známý poradce Miloše Zemana Martina Nejedlého) či Sergej Korolev z tajné služby FSB. |
„Když šéf Rosatomu tvrdí, že firma pracuje mimo politický kontext, není to pravda. Je to ruská státní korporace, není to komerční firma. Stačí se podívat na složení managementu,“ namítá Šír.
Šéfem dozorčí rady Rosatomu je Sergej Kirijenko, který figuruje na sankčním seznamu EU kvůli použití chemické látky novičok při pokusu o vraždu Alexeje Navalného.
„Má seniorní postavení v Kremlu. A tyto sankce, kde je i on, schválila jednomyslně EU včetně České republiky. Zajímalo by mne, zda vůbec existuje nějaká právní analýza, co to pro Česko ve vztahu k tendru může znamenat,“ ptá se specialista na Rusko Jan Šír.
Nač ten spěch?
Zmíněná zpráva expertů z ministerstev zahraničí a vnitra i tajných služeb vládě doporučuje z tendru vynechat autoritářské země.
Ve svém vyjádření, které jako první získali reportéři Českého rozhlasu, vládní bezpečnostní experti píší: „Na posouzení celé dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času. Několik jednotlivých týdnů k posouzení tisíců stran dokumentace v anglickém jazyce k projektu, který má nejvyšší strategický význam, je zcela nedostatečné,“ stojí v připomínkách.
Podle expertů je třeba počítat s tím, že v dokumentu mohou být „skryté problémy ovlivňující bezpečnost, které nebylo možné v takto krátkém čase identifikovat.“
„Vláda velice spěchá, je to evidentní ze zkracování všemožných termínů projednávání. Celá bezpečnostní komunita konstatuje, že na posouzení zadávací dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času. Proces je zcela netransparentní a vláda neposkytuje informace ani zákonodárcům, kteří na ně mají ze zákona právo a nárok,“ upozorňuje Jakub Janda, ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které průběh tendru dlouhodobě sleduje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Kdo skutečně zaplatí nové jaderné reaktory v Dukovanech?
Dukovany, Dukovany, kdeže jste aneb malý jaderný výhled do roku 2037
Kde jsou klíčové dokumenty?
Tendr má probíhat na základě bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Jenže navzdory bezpečnostní výjimce zůstává aspekt bezpečnosti, jak se zdá, zatím daleko za ekonomickou rozvahou.
Poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se při projednávání zákona o přechodu na nízkouhlíkovou energetiku pokusili neúspěšně prosadit to, aby se tendru na dostavbu jaderné elektrárny nemohly s ohledem na bezpečnostní aspekty účastnit čínské a ruské státní firmy.
„Vláda poslancům a senátorům odmítla podat klíčové dokumenty. Dokumentace připravovaná ČEZem nedostatečně zohledňuje bezpečnostní požadavky. V aktuální situaci proto považuji za vhodné projednávání zákona odložit a to do momentu, než jej důkladně projedná sněmovní bezpečnostní výbor,“ argumentoval poslanec Pirátů Jan Lipavský.
Další riziko obří arbitráže
Finální rozhodnutí o hlavním dodavateli by mělo přijít zhruba v zimě 2022. To by byla také poslední šance na odmítnutí rizikového dodavatele. Ministr průmyslu Havlíček opakuje, že vláda může na konci tendru jakéhokoli uchazeče vyškrtnout.
Jenže to by mohl být podle expertů velký problém. Tou dobou budou na stranách zadavatele i uchazečů proinvestované stovky milionů až miliardy korun a vyloučení z tendru v této fázi by mohlo vést kupříkladu k mezinárodním arbitrážím.
„Vyloučením v průběhu tendru, kdy uchazeč hodně investoval, stát riskuje, že bude čelit arbitrážím, žalobám. Měnit podmínky v průběhu tendru je velice problematické a stát by poskytoval velice snadný terč,“ upozorňuje Martin Jirušek, specialista na energetickou bezpečnost z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Aktivity z Východu porostou
Tendr na nové bloky má ČEZ vypsat už v řádu týdnů, podle plánu do konce letošního roku. Mezi uchazeči jsou ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP).
„Očekávat se dá zvýšení ruských i čínských vlivových aktivit v České republice, například i najímání bývalých českých politiků, kteří pro ně budou pracovat, i lobbistických firem. Terčem tlaku bude jak investor, tedy ČEZ, tak i konkrétní politici, kteří o tom rozhodují nyní a mohou o tom rozhodovat v příští vládě,“ odhaduje Jakub Janda.
K vyloučení Rosatomu a čínské společnosti CGN vyzval už v červnu senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. V říjnu se stejným požadavkem přišla skupina 31 opozičních poslanců a senátorů. Nyní v listopadu pak znovu senátní bezpečnostní výbor.
Řešením podle kritiků není ani to, že by se čínská či ruská firma na stavbě podílela jen v rámci konsorcia či jako subdodavatel. Tento scénář do jisté míry naznačuje „tajná“ schůzka Andreje Babiše a Karla Havlíčka s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti Électricité de France (EDF), Jeanem-Bernardem Lévym. EDF totiž spolupracuje s Rosatomem na projektu maďarské jaderné elektrárny Paks.
„Účast jakéhokoli rizikového partnera znamená možnost vydírat Česko, blokovat a vetovat jednotlivé fáze procesu. Pokud by pak vláda subdodavatele vyloučila až v nějaké části probíhajícího procesu, bude to znamenat zastavení celého projektu,“ říká Janda.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.
Mně by se týká líbilo zadat to Francouzům nebo Korejcům, ale xkrát je v článku zmíněno vydírání. Jak by to melo vypadat? A stalo se to někdy v souvislosti s jadernými zařízeními?
Jinak zmínit ukrajinskou krizi jako prostředek energetického vydírání je dost mimo. Cestou přes Ukrajinu se plyn ztrácel ve velkém, není divu, že se to Rusům nelíbilo.
Mně by se také líbilo zadat to Francouzům nebo Korejcům, ale xkrát je v článku zmíněno vydírání. Jak by to melo vypadat? A stalo se to někdy v souvislosti s jadernými zařízeními?
Jinak zmínit ukrajinskou krizi jako prostředek energetického vydírání je dost mimo. Cestou přes Ukrajinu se plyn ztrácel ve velkém, není divu, že se to Rusům nelíbilo.