Lze těžko odhadnout, jak se bude lišit skutečný vliv aktivit skupiny PPF B.V. na českou ekonomiku od vlivu, který by tyto aktivity do budoucna měly v případě, že by Petr Kellner nadále stál v jejím čele.
Procento HDP
Bylo by jistě zajímavé mít představu třeba aspoň o podílu Petra Kellnera, jeho spoluvlastníků a jejich zaměstnanců na českém hrubém domácím produktu (HDP).
Odhad je ztížen tím, že jednotlivé v Česku působící firmy v rámci skupiny PPF B.V. (která je vrcholem vlastnické struktury Kellnerova impéria) jsou vlastněny bez českého holdingového „mezipatra“. To by totiž reportovalo hospodářské výsledky za aktivity jen v samotném Česku.
Ale můžeme to zkusit alespoň částečně, pokud například sečteme dvě základní složky přidané hodnoty, tedy osobní náklady a zisk před zdaněním. Z výročních zpráv za rok 2019 čtyř firem, které působí dominantně jen v Česku (O2, CETIN, PPF Banka, Air Bank), tímto výpočtem dostaneme cca sedm desetin procenta tehdejší přidané hodnoty české ekonomiky.
Kellner měl tedy celkově pod vlastnickou kontrolou řádově možná kolem jednoho procenta výkonu české ekonomiky.
HDP není HNP
Z hlediska makro čísel ještě můžeme dodat, že Kellner byl jedním z mnoha českých podnikatelů, jejichž aktivity mohou dlouhodobě přispívat k rozklížení dat mezi:
(A) HDP (což je výše zmíněná přidaná hodnota plus nevelká položka týkající se daní) coby objemem hodnoty vytvořené v Česku;
(B) hrubým národním důchodem (HND) coby objemem hodnoty získané obyvateli Česka.
Ohledně srovnání HDP a HND patří Česko v rámci Evropy mezi země s největším rozdílem (tj. vytvoří se toho tady výrazně víc, než kolik prostřednictvím zisků a mezd získají obyvatelé Česka). Jak ukazuje graf, zastiňují nás jen Irsko a Lucembursko coby dvě země s mnoha statistickými, účetními a daňovými zvláštnostmi.
GRAF: Rozdíl mezi HDP a HNP ve státech EU
Za rok 2020, rozdíl mezi HDP a HNP v procentech HDP
Zdroj: AMECO
Nizozemské sídlo
Kellnerovo impérium totiž sídlí v Nizozemsku, takže z pohledu inkasovaného zisku byla tato skupina zahraničním subjektem (tj. její příjmy z aktivit v Česku byly součástí odcházejících dividend).
Samotná firma PPF B.V. tuto skutečnost nijak nezastírá a na svých stránkách vcelku bez obalu uvádí: „Důvodem registrace holdingových společností skupiny PPF v Nizozemsku je tamní stabilní legislativní prostředí, na nějž nemají politické výkyvy a výsledky voleb zásadní vliv. Dalším důvodem registrace v Nizozemsku jsou precizní dohody o ochraně investic s co největším počtem zemí celého světa, což je, vzhledem ke globálním investičním aktivitám Skupiny, pro PPF zcela zásadní věc. Česká republika bohužel zatím takovou kontinuitu právního rámce a robustní ochranu investic v globálním měřítku nenabízí. Stejně jako PPF jsou v Nizozemsku registrovány i další české společnosti s globálním přesahem: například AVAST, Linet, výrobce lihovin Rudolf Jelínek a řada dalších.“
VÍCE K TÉMATU:
Český byznys přišel o klíčového hráče. Zahynul Petr Kellner
Dále PPF naznačuje, že v Nizozemsku sídlí nikoli z daňových důvodů: „A co se týče daní: v Nizozemsku je daň z dividendy totožná se sazbou daně, kterou uplatňuje Česká republika (15 %).“
Možnost, že daňová povinnost PPF je v Nizozemsku přece jen menší, než by byla v ČR, ovšem i tak zůstává otevřená. Díky různým odpočtům a výjimkám totiž může být PPF schopna v Nizozemsku dosáhnout nižšího daňového základu, ze kterého pak svou daňovou povinnost onou stejnou sazbou počítá.
Bez znalosti detailů je to ale samozřejmě pouhá spekulace.
Kompenzované ochuzení Česka
Peníze, které z Česka v minulých letech odcházely na účty „cizozemské“ PPF B.V. do Nizozemska, snižovaly český hrubý národní důchod (a tím statisticky „ochuzovaly“ obyvatele Česka).
Následně ovšem kompenzovaly toto snížení ve chvíli, kdy se vracely z Nizozemska jako osobní příjem Petra Kellnera a dalších českých spoluvlastníků akcií firem v rámci PPF B.V.
Tedy v míře, ve které se takto skutečně vracely a ve které se českým statistikům (v tomto případě na půdě ČNB) podařilo toto vracení zachytit – ve statistice prvotních důchodů v rámci platební bilance.