Vyšší firemní daně v USA nemusí investory příliš trápit

Nový obří investiční plán Joea Bidena představuje zásadní filozofický posun v hospodářské politice USA. Po desetiletích, kdy americké vlády obecně umožňovaly trhu alokovat zdroje, rozhodla Bidenova administrativa, že růst a zisky jednotlivých firem nejsou stejně hodnotné.

Vláda chce nyní podporovat průmyslová odvětví, která vytvářejí pracovní místa v USA, povzbuzují americkou výrobu, udržují technologický náskok před Čínou, snižují emise uhlíku a zlepšují životní úroveň znevýhodněných.

Jen další New Deal?

Americká administrativa na to půjde přes řízení vládních zakázek, přes dotace na výzkum a vývoj, přes přímé investice a daňové úlevy. Velká část výdajů bude  zahrnovat investice do modernizace infrastruktury, jako jsou silnice, mosty, systémy hromadné dopravy a vodní cesty.

Není to nic nového, podobné projekty jsou prostředkem k řešení recesí minimálně od třicátých let minulého století, stačí vzpomenout na program New Deal tehdejšího prezidenta Roosevelta.

Výdaje do infrastruktury mohou velmi rychle zvýšit agregátní poptávku, tedy poptávku všech ekonomických subjektů (domácností, úřadů i firem…), a vytvořit domácí pracovní místa odolná vůči outsourcingu.

V dlouhodobějším horizontu pak může tato modernizace zvýšit produktivitu. Například díky efektivnější dopravě, novým technologiím i komunikačním možnostem. Bidenův plán výdajů totiž rovněž vyžaduje investice do výzkumu a vývoje polovodičů, baterií a širokopásmových komunikačních technologií. Tedy do oblastí, ve kterých USA čelí tvrdé konkurenci z Číny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Přízrak ztracené dekády se znovu objevuje jako investiční hrozba pro akcie

Místo voleb losování občanů. Iniciativa v USA reaguje na znechucení politikou

Investoři a akcionáři, pozor. Horší než Bermudský může být investiční rizikový trojúhelník Tesla–bitcoin–Ark

Kde vzít peníze?

Biden zároveň zveřejnil, že tento ambiciózní plán chce financovat zvýšením korporátních daní ze současných 21 procent na cílových 28 procent se zaměřením na velké technologické společnosti.

GRAF: Vývoj sazby americké korporátní daně
Za posledních 50 let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Akciové trhy toto již očekávaly, proto gigantické firmy jako Apple nebo Amazon z pohledu vývoje jejich akciových kurzů od srpna minulého roku víceméně přešlapují na místě.

Dobře to ilustruje například porovnání s firmami s nízkým stupněm tržní kapitalizace, jako jsou například společnosti zastoupené v indexu Russell 2000, který monitoruje vývoj dvou tisíc amerických „menších“ společností.

Obrázek níže srovnává vývoj právě tohoto akciového indexu (červená) s Amazonem (oranžová) a Applem (modrá). Vidíme, že Russell 2000 vzrostl o 40 procent, ale Apple a Amazon nepředvedly takřka nic.

GRAF: Vývoj indexu Russell 2000
Za posledních devět měsíců, v bodech

Zdroj: Broker Trust

Uvažování investorů je logické. Když vláda zvýší firmám daně, dojde ke snížení jejich zisků.

Účinky tohoto kroku bychom ale neměli přeceňovat. Navrhované zvýšení daňové sazby bude jen částečně korigovat předchozí daňové uvolnění Trumpovy administrativy. Ta právnickým osobám snížila daně z 35 procent na současných 21 procent (viz první graf). Oproti předchozím letům budou daně stále relativně nízké.

Pokud nynější vláda zůstane skutečně jen u zvýšení daně na 28 procent a nebude firmy zatěžovat dalšími opatřeními, dojde podle propočtů ke snížení výnosnosti investovaného kapitálu (ROIC) po zdanění ze 4,9 procenta na 4,4 procenta. A výnosnost vlastního kapitálu v USA poklesne pouze z 2,1 procenta na 1,9 procenta.

Z investic budou těžit i technologické firmy

Klíčové je, že při současných úrokových sazbách, které jsou stále nízké (viz graf v boxu), ROIC pohodlně překročí skutečné výpůjční náklady, které od března 2020 poklesly o více než 100 bazických bodů.

A výnosnost vlastního kapitálu bude i nadále vypadat atraktivně ve srovnání se skutečnými výnosy z ostatních aktiv.

Jinými slovy, díky nízkým úrokovým sazbám jsou úvěry všeobecně levné. Tudíž firmy zaplatí méně na úrocích, a tím se jim zvyšuje výnosnost investovaného, ale i vlastního kapitálu.

Oproti tomu například desetileté americké státní dluhopisy přinášejí výnos 1,6 procenta, což je méně oproti ROIC, respektive výnosnosti vlastního kapitálu.

Investoři jsou v posledních měsících negativně naladěni na technologie, respektive největší technologické společnosti. Vůči trhu jako celku totiž buď nepředvádějí nic, nebo jsou přes krátkodobé výkyvy dokonce mírně v záporu.

Neměli bychom však zapomenout, že v případě pokračování uvolněné měnové a fiskální politiky v USA bude docházet k růstu americké ekonomiky. A tím pádem i k růstu  největších firem jako Apple nebo Amazon.

Tudíž zatracovat tyto firmy nebo je odsouvat z hledáčku investorů a také jejich portfolií může být v dlouhodobém horizontu nevýhodné.