Mohlo by vás také zajímat
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Dřív kopírovala Čína světové výrobce. Dnes kopírují evropské a japonské automobilky Čínu a EU zavádí cla
Jan Staněk 11. listopadu 2024Od konce října platí v zemích Evropské unie vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
- KOMENTÁŘ
Agrofert a premiérův střet zájmu aneb konec dotací v Česku
Nejen kauza dotací pro holding Agrofert zajímá Brusel. Evropská komise bude prověřovat, jestli v Česku opakovaně dochází ke střetu zájmů. Již minulý týden byl zveřejněn finální verdikt evropských auditorů, který znovu potvrdil, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Nyní se zdá, že by tato kauza mohla narůst do širších finančních problémů.
Český premiér Andrej Babiš (na snímku) je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Konstatuje to závěrečná zpráva z auditu, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert. Zdroj: Vláda ČR
Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací.
| Co je v návrhu europoslanců Evropské lidové strany |
| „Všechny otevřené otázky byly zodpovězeny. Finální a zveřejněné stanovisko Evropské komise je takové, že Andrej Babiš porušuje evropskou i českou legislativu. Tím, že Česko nepředchází střetu zájmů premiéra ČR a nepostihuje ho, porušuje dodržování legislativy EU a podmínky ochrany rozpočtu unie. Aby ochránila rozpočet, měla by Komise nyní tento mechanismus spustit,“ uvedla Monika Hohlmeierová, předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, na stránkách Evropské lidové strany. |
V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.
Po boku Maďarska a Polska
Zatím se dané pravidlo diskutuje ve vztahu hlavně k Maďarsku a Polsku. Hlavy států zemí EU se na summitu v prosinci 2020 dohodly nejen na postupné implementaci a financování projektů v rámci pokrizového plánu obnovy, ale současně též na aplikaci mechanismu, na jehož základě by docházelo k redukci čerpatelných prostředků v případě porušování zásad vlády unijního práva.
O tom, jak bude mechanismus konkrétně nastaven a v jakém rozsahu budou členské státy případně penalizovány, rozhodne Evropská komise. A to až na podkladě příslušného verdiktu Soudního dvora EU, k němuž již Maďarsko a Polsko podaly stížnost. Dvůr zatím verdikt nevydal.
Polsko a Maďarsko se obávají krácení čerpatelných prostředků z evropských fondů. A to nejen těch z fondu obnovy, ale i těch standardně čerpaných v rámci jednotlivých programových období, z nichž další takové sedmileté letos začíná.
Pokud by Soudní dvůr EU stížnosti daných zemí nevyhověl, Evropská komise nastaví sankční vodítka.
VÍCE K TÉMATU
Reálné dopady Babišových kauz? Agrofertu by se mohla zhoršit pozice dlužníka
Česko dotuje Agrofert. Holding také vypadl ze seznamu největších plátců daní
O kolik může Česko přijít?
V případě, že by Česko bylo následně shledáno jako země, která zásady vlády práva nedodržuje, může přijít o část evropských peněz z fondu obnovy a z víceletého finančního rámce.
Vzhledem k celkovému objemu těchto programů vyčleněných pro Česko v souhrnné výši stovek miliard korun lze předpokládat, že by redukce v případě ČR čítala jednotky až spíše nižší desítky miliard korun, v závislosti na závažnosti českého prohřešku.
Jedná se ale zatím jen o návrh Evropské lidové strany. To znamená, že Poláci i Maďaři mají k potenciálnímu krácení stále blíže než Češi.
Na rozdíl od Polska a Maďarska Česko doposud nebylo v evropských institucích tak intenzivně diskutováno coby země, jež porušuje zásady vlády práva, a jíž by tedy zásadně hrozilo krácení čerpatelných prostředků.
To se ale nyní může změnit, jakkoli je požadavek Evropské lidové strany třeba vnímat také politicky, jako gesto zatím jen zdviženého prstu směrem k České republice, aby začala více dbát společných evropských zájmů.
Dejte mu ještě pár let a pak teprve uvidíte, co se dá vyždímat z takové malé ekonomiky. Politicky, jsme podle Putiny „malý štěkající pejsek“, ale ekonomicky utáhneme pár oligarchů, včetně Babiše, Kellnera, atd. 🙁