Hlasy pro brzký růst sazeb v Česku sílí. Otázka je, jak rychle

Týden před zasedáním bankovní rady ČNB začíná být téměř jisté, že hlasy pro červnové zvýšení úrokových sazeb nebude vůbec těžké najít.

Už čtyři centrální bankéři se vyjádřili ve smyslu brzkého zvýšení sazeb a pouze jeden pro vyčkávání. Jednání tak zřejmě bude do poslední chvíle napínavé a výsledek nejistý. Na to, který proud tentokrát zvítězí, si budeme muset ještě týden počkat.

Rychlé, nebo pozvolné utahování?

Nicméně jestli ČNB zvýší sazby už na konci června, nebo na začátku srpna (kdy je další měnové zasedání, pozn. red.), nemusí být až tak důležité. Podstatnější bude, zda tímto krokem zahájí cyklus rychlého utahování měnových podmínek (jak naznačuje prognóza ČNB), nebo zda následný přístup bude spíše pozvolný. S ohledem na přetrvávající nejistoty.

Vybraný postup totiž bude nakonec ovlivňovat nastavení úrokových a výnosových křivek, od kterých se odvíjí cena peněz v celé ekonomice.

Středobodem zájmu centrální banky bude dosažení inflačního cíle na horizontu měnové politiky. To se v tuto chvíli zdá velmi pravděpodobné, přesto nelze úplně přehlížet vzlínající inflační tlaky ve výrobě.

Ty jsou totiž převážně nákladového charakteru a z pohledu měnové politiky jen těžko ovlivnitelné. Ceny v průmyslu v květnu poskočily o 5,1 procenta, což bylo počtvrté v řadě. Reagují tak na zdražující komodity (od ropy přes chemické produkty až po kovy a dřevo), vysoké ceny energií a drahé emisní povolenky.

Tuto novou realitu letošního roku, kdy se mimochodem tuzemský průmysl už dostal dokonce na předcovidovou úroveň, navíc provázejí další komplikace. Tou hlavní jsou ne zcela funkční dodavatelské sítě a problémy s již tak drahou námořní dopravou.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Maláčová odmítá ekonomickou realitu. Tlak na růst minimální mzdy uškodí podnikatelům, firmám i obcím

Schillerová naplánovala další prohlubování zadlužení státu. Kdo to bude platit, se dál neřeší

Očima investora: Kam povede devastující mix dluhů, vytištěných peněz a inflace

Jaký je charakter inflačních tlaků?

Centrální banky včetně té naší si proto musí klást otázku, zda nyní převažují krátkodobé inflační tlaky v důsledku nedávného postcovidového restartu, nebo zda jsou příčiny inflace spíše trvalejšího (strukturálního) charakteru.

Zda bude ještě nějaký čas přetrvávat inflace nákladového charakteru, nebo jestli se k ní brzy nepřidá i ta poptávková.

V neposlední řadě pak, jestli se aktuálně vyšší inflace nezačne odrážet i ve vyšších inflačních očekáváních. Na rozdíl od velkých centrálních bank ČNB nezatížená žádným kvantitativním uvolňováním v této situaci reagovat evidentně chce a už příští týden vyjasní, kdy nový cyklus spustí.

A pak zůstanou na stole jen dvě základní otázky, a sice jak rychle bude postupovat a co na to bude „říkat“ koruna.