Superuvolněná měnová politika a drahé suroviny dál živí růst cen nemovitostí. Ty se tak napříč vyspělým světem stávají čím dál hůř dostupnými. V EU rostly ceny nemovitostí na začátku roku 2021 nejrychleji od roku 2007 (přes 6 procent), a v Česku dokonce dvojciferným tempem.
Mzdy za růstem cen setrvale zaostávají a to vede ke zhoršování cenové dostupnosti nájemního bydlení. Ve Velké Británii tak domácnosti musí dát na novou nemovitost (o průměrné rozloze 70 m2, pozn. red.) v průměru zhruba sedm ročních platů (v Londýně o poznání více). Oproti tomu v Rakousku deset, a v Česku podle poslední studie společnosti Deloitte dokonce více než dvanáct.
GRAF: Vývoj cen nemovitostí
Jde o srovnání meziročních změn od roku 2006 do roku 2020, v procentech.
Zdroj: Patria s použitím dat Eurostatu a ČSÚ
To vše vede na řadě míst v Evropě k většímu příklonu zejména mladých lidí k nájemnímu bydlení.
Podle Financial Times je nájemní bydlení také čím dál větším hitem pro velké investory. Jen ve Velké Británii je v současné chvíli rozestavěno více než 60 tisíc nových bytových jednotek určených k budoucímu pronájmu. A výnos z nájemného se i přes rychle rostoucí ceny nemovitostí stále pohybuje v průměru mezi 3–5 procenty.
Dlouhodobými hráči na tomto trhu začínají být poněkud překvapivě i velké finanční skupiny. Například bankovní skupina Loyds nedávno oznámila, že chce v nadcházející dekádě postavit a pronajímat přes 50 tisíc bytových jednotek.
Méně atraktivní Česko?
V Praze je výnos z nájemného podle posledních dat společnosti Deloitte o něco nižší a pohybuje se spíš mezi 2–3 procenty ročně.
GRAF: Vývoj cen nemovitostí v Česku k nájmu a příjmu domácností |
Od roku 2008 do roku 2020, v procentních bodech
Zdroj: Patria s použitím dat OECD, SPDJ, Euronext, FTSE |
Český trh tedy pro investory do „nájemních projektů“ není na první pohled tak atraktivní. Zvlášť když nájemné poměříte s „bezpečným“ desetiletým vládním dluhopisem, nabízejícím korunový výnos okolo 1,8 procenta.
Je však pravda, že v Česku jsou podle dostupných dat nemovitosti o poznání více nadhodnocené vůči příjmům obyvatel (tři směrodatné odchylky nad dlouhodobým průměrem) než vůči nájmům (dvě směrodatné odchylky od dlouhodobého průměru).
I proto je pravděpodobné, že po konci pandemie přece jen nájmy opět začnou časem růst rychleji.
Nedostupné vlastnické bydlení bude strukturálně podporovat poptávku po bydlení nájemním. A výstavba nových bytů bude minimálně v nejbližších letech zaostávat za poptávkou.
A postupně se s koncem pandemie pravděpodobně začne vracet i poptávka po krátkodobých pronájmech. Atraktivita investic do nájmů tak může v čase růst…