Uhelné zdroje jsou kvůli Putinovi zpět. Aktivisté chtějí omezit i používání aut

Uhlí se stalo v rámci boje se skleníkovými emisemi v posledních letech největším strašákem v elektroenergetice. Řada států už oznámila, že uhlí nebudou ve svých energetických mixech využívat. Situace se nyní kvůli válce na Ukrajině zásadně mění.

Plány na opětovné zapojování uhelných zdrojů děsí zejména zástupce ekologických organizací.

Změna britských plánů

Změnu přístupu k uhlí ukazuje příklad britské elektrárny West Burton A v severní Anglii. Měla být odstavena letos v srpnu, což již před rokem oznámila francouzská společnost EdF, která ji provozuje. Je jedním z posledních tří uhelných zdrojů, jež měly podle původních plánů v „kolébce průmyslové revoluce“ skončit v roce 2024.

Nyní je vše jinak, protože se Spojené království zavázalo, že nebude nakupovat ruský plyn ani ropu. Podle deníku The Times se na provozovatele obrátili britští úředníci, aby zjistili, zda může elektrárna fungovat déle.

Ministerstvo obchodu a energetiky potvrdilo, že zkoumá různé možnosti, jak by v následujících měsících zajistilo bezpečné dodávky energií. Včetně varianty prodloužení životnosti uhelných zdrojů.

Zatím ale nebyla podána oficiální žádost, aby elektrárna běžela déle, uvedl web britské mutace časopisu Wired.

Uhlí se v Česku bude spalovat déle

K uhlí jako poslední záchraně v případě komplikací dodávek z Ruska se upínají i další státy, včetně Česka. Tradiční fosilní zdroj by mělo Česko používat v české energetice i po roce 2030.

Zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška tvrdí, že uhlí nelze z energetického mixu vyřadit dříve, než se najde dostatek alternativních zdrojů.

Rumunsko rovněž oznámilo, že loučení s černým zlatem bude pozvolnější, než si vláda v Bukurešti původně představovala. „Musíme znovu zapnout uhelné elektrárny,“ oznámila ministryně pro životní prostředí  Barna Tánczosová. V minulém roce odstavená elektrárna Mintia tak zřejmě opět spustí provoz.

Co na to Německo?

Ostře sledovaný je postoj Německa. Němci se chtěli před konfliktem s Ruskem co nejrychleji zbavit jaderných i uhelných zdrojů, což fakticky znamenalo zvýšení závislosti na ruském plynu.

Po napadení Ukrajiny Ruskem německý ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck, jenž je zároveň šéfem německých Zelených, uvedl, že pragmatismus musí zvítězit nad ideologií.

To bylo mnoha německými komentátory pochopeno jako znamení, že se může prodloužit životnost německých jaderných bloků (mimochodem, takto zareagovala Belgie a prodloužila životnost dvou reaktorů o deset let do roku 2035).

Nicméně jako pravděpodobnější varianta se zdá, že budou déle využívány uhelné elektrárny. Jejich opětovné spuštění je jednodušší než u jaderných zdrojů.

Minimalizace závislosti na Rusku

Minimalizace závislosti na ruských energetických komoditách je pro některé státy obtížnější než pro jiné. Británie dováží jen minimum plynu z Ruska, naopak Německo je na Rusku závislé z více než 50 procent.

Evropská komise ale slíbila, že už letos závislost na plynu „od Putina“ sníží o dvě třetiny. Bude to ale obtížné, z Ruska se loni dovezlo do Unie 155 miliard kubických metrů zemního plynu. To znamená, že je třeba zajistit okolo sta miliard kubíků plynu jinde.

Patnáct miliard navíc slíbily Spojené státy, další dodávky zkapalněného LNG z Kataru a Spojených arabských emirátů vyjednává Německo. A dalších dvacet miliard mohou podle Komise nahradit nové větrné a solární projekty.

Na trhu ale tolik nového plynu není. Jednou z možností je, že dodávky pro jiné odběratele Brusel přeplatí. Druhou a zřejmě pravděpodobnější je, že využije ve větší míře uhlí.

Nezávislá energetika – nezávislá politika

Nezávislost na ruských energiích je přitom podle Georga Zachmanna z ekonomického think tanku Bruegel zásadní. Hlavně proto, aby Evropa mohla činit zahraničněpolitická rozhodnutí.

„To znamená nebýt závislý na ruských fosilních palivech a tím být vystaven energetickému vydírání,“ říká. Rusko už několikrát vyhrožovalo, že při uvalení sankcí omezí dodávky plynu, například plynovodem Nord Stream.

Místopředseda Evropské komise a velký příznivec Green Dealu Frans Timmermans opakuje, že mezeru po ruském plynu lze zaplnit obnovitelnými zdroji. A dodává k tomu, že jsou „čisté, levné, spolehlivé a naše“.

Nicméně zvýšení „zelených kapacit“ bude až za několik let, nejdříve okolo roku 2030. Odborníci na energetický trh tvrdí, že bez zvýšení spotřeby fosilních paliv to nebude v příštích letech možné.

Ukazují to údaje německého výzkumného Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy. V prvním březnovém týdnu spálily elektrárny v Evropě o 51 procent uhlí více, než tomu bylo o rok dříve.

GRAF: Výroba elektřiny v zemích Evropské unie
V devátém týdnu (první březnový) 2022, v GWh

Zdroj: EnergyCharts.info

Největší soukromý producent uhlí ze St. Louis Peabody Energy pak za únor hlásil rekordní hospodářské výsledky. Jen za poslední kvartál roku 2021 vykázal čistý zisk 513 milionů dolarů. O rok dříve byl ve ztrátě 129 milionů dolarů.

I to dokládá, že uhlí se v energetice vrací na scénu.

Poptávka po uhlí rostla už loni

Vysoké ceny plynu v loňském roce kvůli napětí mezi Ruskem a Ukrajinou vedly k tomu, že se v Evropě začalo spalovat více uhlí a vyrobilo se z něj více elektřiny. Jednalo se o první nárůst od roku 2012, uvedla norská firma Rystad Energy.

Meziročně se loni vyrobilo z uhlí 579 terawatthodin elektrické energie, což je oproti roku 2020 nárůst o 18 procent. Výroba elektřiny z plynu a vodních i větných elektráren klesla, upozornili analytici. Tlak na využívání uhlí (a také jádra) naopak rostl.

V případě konfliktu na Ukrajině se zvýší poptávka po uhlí na evropském trhu o dalších 11 procent, konstatovala zpráva těsně před začátkem invaze.

GRAF: Meziroční srovnání zdrojů výroby elektřiny v Evropě
Srovnání za roky 2020 a 2021, v TWh

Zdroj: Rystad Energy

„Uhlí zůstává zásadní složkou energetického mixu, zvláště když je zpochybňována spolehlivost jiných zdrojů energie. Je nepravděpodobné, že se to v nejbližší budoucnosti změní,“ uvedl Carlos Torres Diaz, vedoucí výzkumu trhu s plynem a energiemi ve společnosti Rystad Energy.

Krátkodobě nejjednodušší

Zachmann ale varoval, že zvýšení závislosti na uhlí je pouze krátkodobým řešením, jak využít stávající energetickou infrastrukturu.

„Výhoda (spalování více uhlí) spočívá v tom, že máme stávající uhelné elektrárny, které to umí a nevyžadují nové investice,“ přiznal, že v napjaté době Západu s Ruskem se jedná o nejjednodušší řešení. Navyšování emisí by ale mohlo být zmírněno tím, že se bude zároveň navyšovat instalovaný výkon obnovitelných zdrojů.

Přerušení vazeb na Kreml a na dodávky ruského plynu nicméně stojí za to, aby se krátkodobě spalovalo více fosilních zdrojů, jež budou k dispozici, konstatoval Michael Bradshaw z britské University of Warwick, jenž se specializuje na energetiku na globální úrovni.

Plán Bruselu: 1000 GW zelené energie

V rámci EU se debatuje o tom, v jakém časovém horizontu by mohly obnovitelné zdroje reálně nahradit kromě uhlí i ruský plyn.

„Evropská komise hovoří o tisíci gigawattů instalovaného výkonu do roku 2030, což je zhruba trojnásobek toho, co je dnes instalováno,“ vysvětlil šéf výzkumu Richard Howard z poradenské společnosti Aurora Energy.

Podle něj je ale těžko uvěřitelné, že by bylo možné takový plán zrealizovat. Nicméně podporuje, aby obnovitelné zdroje hrály v energetickém mixu stále větší roli.

GRAF: Obnovitelná energie v EU
V roce 2020, podíl v % na hrubé konečné spotřebě energie

Zdroj: Eurostat

Neziskový sektor se bouří

Myšlenku, že se bude – byť krátkodobě – spalovat více uhlí, kritizuje část neziskových organizací, které se zaměřují na ochranu klimatu.

„Nemůžeme si to dovolit, ani jako dočasné řešení,“ zlobí se ředitelka Climate Action Network Europe Chiara Martinelliová. Závislost na fosilních zdrojích prý musí co nejdříve skončit. Krátkodobě je nutné se zaměřit na snižování poptávky po energiích, tvrdí.

Jedním z „receptů“, jak se vymanit ze závislosti na ruském plynu, byl i návrh šéfa respektované Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola. Apeloval na Evropany, aby během následující zimy vytápěli své byty a domy na nižší teplotu.

Každý stupeň hraje významnou roli v tom, kolik peněz bude nakonec inkasovat kremelský režim. Snížení teploty o jeden stupeň Celsia znamená celkovou roční úsporu ve spotřebě ve výši deseti miliard kubických metrů plynu.

Greenpeace: Zakažme auta v neděli

Organizace Greenpeace v Německu také přišla s návrhem, že je třeba snižovat spotřebu energií. Například tím, že se v neděli zakážou jízdy autem a tím se sníží spotřeba pohonných hmot, jež se vyrábějí z ropy.

Lidé by také měli méně topit, a pokud je to možné, pořídit si tepelná čerpadla. Na dálnicích by měl být zaveden rychlostní limit sto kilometrů v hodině a ve městech jen třicet, aby se omezila spotřeba „válečné“ ropy z Ruska.

„Zavedení omezení rychlosti na sto kilometrů v hodině jen na dálnicích by snížilo spotřebu paliva o dva miliony tun ročně,“ uvedla skupina.

Odborník na klima a energetiku v Greenpeace Germany Karsten Smid nicméně přiznal, že odstřihnutí od ruských importů energetických surovin znamená, že bude nutné krátkodobě využívat uhlí.

„Neexistuje čistá ropa ani čisté uhlí, ale v tuto chvíli je všechno lepší než financovat Putinovu válku na Ukrajině,“ vysvětlil k protiruské kampani, jež má Němce přimět ke změně životního stylu.