David Bystrzycki (ROIER): Naše fintech platforma nabízí bezpečné investice, z nichž klienti dostávají pravidelnou rentu

David Bystrzycki se v oblasti fintechu cítí jako ryba ve vodě. I když začínal v klasickém bankovnictví, po čase se přesunul k technologiím, které oblast financí posouvají mílovými kroky kupředu.

Není divu, že byl u vzniku jednoho z pionýrů na české fintech scéně – P2P platformy Zonky, která se zaměřuje na půjčky „lidí lidem“. Pomáhal také rozjet startup Advanto, který nabízí možnost vyplácení části mzdy za odvedenou práci kdykoliv v měsíci. Prsty má i v odnoži fintechu – insurtechu Mutumutu, jenž nabízí životní pojištění on-line nebo služby Autonaklik umožňující nákup auta. Jeho posledním projektem je platforma ROIER.

„Před pěti lety se mi v hlavě usadil nápad na ROIER, ale samotný projekt, který se zaměřuje na investice do půjček, jsme rozjeli až před rokem a půl,“ říká v rozhovoru pro Peak.cz.

Podle jeho slov pomalu roste zájem o crowdfundingové investice v oblasti nemovitostí, kdy se více lidí složí na větší částku. „Jde o jeden z nejbezpečnějších způsobů investování, jenž je aktuálně podpořen také obavami ze vzrůstající inflace. Investorům pak nabízíme zajištěné investice do nemovitostí formou participací na úvěrových smlouvách nebo i přímé financování,“ dodává Bystrzycki.

ROIER funguje přibližně rok a půl. Jak tento koncept vznikl?

V mé hlavě existuje už asi pět let, ale reálně ROIER funguje necelé dva roky. Kromě svých úplných kariérních začátků se celý život věnuji bankovnictví a specializuji se na půjčky. Zajímala mě ale druhá strana půjčování, a to na investice. Takhle vlastně vznikl i nápad na Zonky, umožňujícího lidem investovat do půjček. Obecně ale spuštění úvěrové P2P platformy vyžaduje velké náklady na marketing, protože potřebujete přilákat lidi, kteří si chtějí půjčit. A najednou soupeříte na trhu s bankami a dalšími spotřebitelskými finančními společnostmi. Teprve ve chvíli, kdy jsem začal investovat individuálně, jsem se spojil s obchodním partnerem Honzou Běhounkem a začal investovat do nemovitostí. S tím přišel i nový koncept, který jsme rozvíjeli.

A jak se ROIER podařilo rozjet, respektive v jakém je stavu po tom roce  půl? 

David Bystrzycki

Posledních 20 let pracuje v oblasti finančnictví. Od roku 2011 do roku 2017 vedl jako generální ředitel a předseda představenstva Home Credit v Česku a na Slovensku. Byl předsedou představenstva Společnosti pro informační databáze SIDu a jednatelem a spoluzakladatelem P2P platformy Zonky. Předtím působil v GE Capital Bank (dnešní Moneta) jako člen boardu zodpovědný za CRM. V posledních letech se jako investor věnuje společnostem v oblasti fintechu, insurtechu a automotive. Loni spoluzaložil projekt ROIER, který umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. Vystudoval MFF Univerzity Karlovy a Katz Business School.

Daří se mu výborně. Vymyslet ho bylo snadné, administrativně vše zvládnout bylo náročné, ale zvládli jsme to. Projekt jako takový funguje a klienti jsou dle ohlasů spokojení. Soustředíme se na sofistikovanější investory, kteří investují vyšší částky, a těch máme takový počet, jaký jsme očekávali. Máme plně funkční IT, web, lidi a funding – tedy zajištěné financování na rozjetí projektu. Spustili jsme menší kampaň on-line a také venku na světelných panelech.

Koncept by se dal rozdělit do investorské a investiční skupiny. Ta investorská vychází z P2P principu, nastavili jste částky, od které má investice smysl. Jak jste ale objevili tu investiční rovinu, tedy družstva a nemovitosti?

Na začátku jsem opravdu investoval vlastní prostředky do úvěrů do družstev. Pak jsem investoval obecně do úvěrů zajištěných nemovitostí, a to ve chvíli, kdy vlastně bankovní financování v tomto směru nefunguje hned nebo nefunguje vůbec.

První investicí, kterou jsem udělal, byl činžovní dům, který vlastnilo několik sourozenců. Jeden z nich prodal svůj podíl a kupec chtěl odkoupit i zbytek. Jenže zbývající sourozenci se nechtěli svých podílů vzdát a potřebovali rychle financování, aby mohli již prodanou část odkoupit zpět, aby celá nemovitost zůstala v rodině. Než by ale sehnali bankovní úvěr, trvalo by to strašně dlouho.

Takže jste do toho vstoupil?

Ano, na mezidobí jsme jim poskytli finance. Šlo o skvělou investici na krátkou dobu a zároveň zajištěnou nemovitostí. Představovali jsme vlastně mezistupeň, než si zajistili klasické financování u banky. V ten moment jsem si uvědomil, že z pohledu investic existuje na trhu díra. Velké hráče totiž takové investice nezajímají, protože jsou pro ně malé, navíc obnášejí hodně práce a administrativy s tím spojené. Oproti tomu my jako malá skupina dokážeme každý případ posoudit, vyhodnotit rizika a přínosy. A tím, že se soustředíme na úvěry zajištěné nemovitostmi – buď před bankovním financováním, nebo jako doplněk bankovního financování –, se kryjeme před případnými problémy. Zároveň ale nabízíme na trhu něco, co není zcela běžné.

Dvě stě milionů profinancováno

Je složité takové případy najít? A jak složité je pak najít investory?

Případy najít složité není. Někdy bývá složitá následná spolupráce, protože každá firma má jinou představu o zajištění a o tom, jak celý proces bude fungovat. Dobrým příkladem jsou rekonstrukce bytů v Praze a ve velkých městech. Existují firmy, které byty kupují a následně je dle nějakého schématu rekonstruují a opět prodávají. Točí se tam relativně dost peněz a není to jednoduché financovat bankami. Tak na tento segment se chceme zaměřit. Jen je potřeba vyjasnit si vzájemné představy i z pohledu cash flow a zajištění.

Začínali jste tedy s jednotlivými případy, nebo jste se k nim dostali přes firmy, které jsou nad nimi?

Začínali jsme s jednotlivými případy a postupně to narostlo. Na druhou stranu toho zase moc nepotřebujeme. Na celé platformě máme zatím profinancováno zhruba 200 milionů korun, přičemž nespravujeme stovky případů, ale desítky, které vždy najdeme. Nesoustředíme se na development, protože to zatím neumíme. Specializujeme se na rekonstrukce, refinancování jiných úvěrů nebo financování dostaveb a oprav.

Přibývá podobných platforem? 

Teď už tolik ne. Na českém trhu funguje zhruba 22 domácích fintechových platforem na investice do půjček a investiční crowdfunding plus zahraniční platformy. Před několika lety nastalo zhruba dvouleté období boomu úvěrových platforem, jako jsou Zonky, Bondster nebo Bankerat, které na trhu působí dodnes. Všechno jsou to ale spotřebitelské úvěry a úvěry do SME (malé a střední firmy, pozn. red.). Pak nastalo období klidu a trh se pročistil. Zvládli to ti, kdo uřídili riziko, marketingové náklady anebo měli zázemí v institucionálních domech. Pak se začali postupně ojediněle objevovat další, třeba platforma NaFirmy. Později začaly vznikat investiční platformy v oblasti nemovitostí. Z pohledu investic P2P platformy do nemovitostí ve světě fungují dávno, což jsem viděl i na nedávných konferencích v Londýně. U nás se objevily až nedávno, kdy v podstatě krátce po sobě vznikly Fingood, Investown, Upvest, Ronda, my a pár dalších. Ale další nové, větší platformy zatím nepřichází. Spolu se zahraničními platformami tady budou etablované asi tři desítky platforem dohromady.

Čím to je, že nepřibývají? Podle odborníků z oblastí M&A, fondů VC i dalších specialistů na tento segment je peněz na trhu stále hodně. Inflace sice vyletěla vysoko, ale díky covidu lidé měli dost naspořeno…

Všechny větší platformy, které na trhu jsou a myslí to vážně, rostou. Myslím, že jedním z důležitých aspektů u těchto platforem je důvěryhodnost, i proto se snažíme být maximálně otevření. Navíc vstup na tento trh není pro nováčky zrovna nejlevnější. Často mají platformy spoluinvestora dokonce i ze strany bank. Než si ale bez velkého partnera vybudujete důvěryhodnost, trvá to.

Segment nemovitostí navíc vyžaduje znalost administrativy, jak třeba zařídit zástavu nemovitostí. V neposlední řadě musíte vynaložit prostředky na právní služby při licenčním řízení u regulátora trhu, čemuž zakrátko budou podléhat téměř všechny P2P platformy. V dubnu se schválil zákon o adopci příslušné crowdfundingové legislativy z EU i u nás. Ten nemusí nutně regulovat všechny P2P platformy, ale myslím, že většinu ano.

Zahraniční expanze se rodí

Za některými platformami, jak jste sám řekl, stojí bankovní domy. Příkladem je Upvest u Komerční banky či Investown u České spořitelny, pro které to byla příležitost rozšířit své portfolio služeb pro klienty. Nejsou na trhu další velcí hráči, kteří by se chtěli podobným směrem také vydat? 

U nás v ROIERu zatím začínáme s debatou o strategické spolupráci. Zatím rozvíjíme platformu sami, ale nebráníme se spolupráci se strategickým investorem. Naší ambicí je expanze s ROIERem do zahraničí, nejspíše v rámci Evropské unie, a v takovém případě bychom se už potřebovali dát dohromady s nějakým strategickým hráčem, který zná prostředí a mohl by nám tak pomoci se v cizí zemi etablovat. To je naše představa i s dalšími partnery, kam ROIER směrovat. Ale chceme nejdříve sami prokázat, že je to funkční a preferovaná varianta, a pak se vydáme do zahraničí a budeme hledat partnera. Z vlastní zkušenosti rozjezdu několika startupů vím, co se děje, když přijde různý typ investora. Do Mutumutu vstoupila banka Société Générale, se kterou pak Mutumutu expandovalo do Francie, takže mám tušení, jak to funguje. U Autonaklik zase máme jednotlivé investory. Zcela jiná dynamika pak je u Advanta, kde fungují klasicky VC fondy (venture capital, pozn. red.).

Zahraniční ambice budete směrovat na Západ, nebo na Východ?

Nemáme v tom ještě úplně jasno. Nějakou dobu jsem žil ve Švýcarsku a ani zde nebo v Německu nemusí být systém P2P a alternativního financování tak rozvinutý, jak by se zdálo. Jedním směrem je tedy hledání příležitostí na západním trhu a pokus přinést tam čerstvý vítr.

Druhým směrem je pohled na méně rozvinuté P2P trhy, jako je Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a další, kde bychom odstartovali tuto službu jako jednu z prvních. Jinak logicky první na ráně je Slovensko, abychom zkusili euro. Pravda ale je, že expanze nakonec stojí
stejnou námahu pro větší i menší zemi, takže z tohoto pohledu je asi dobré si vybrat rovnou něco většího. Je ještě hodně věcí ke zvážení, než rozhodneme kam.

Máte proinvestováno zhruba 200 milionů. Jak vnímáte investiční chování Čechů? 

Osobně mám rád konzervativní investice, které generují nějaký výnos už v průběhu investice samotné. Tedy investice do půjček, participací, dluhopisů a tak podobně. Akcie mám také rád, ale nemám rád jejich výkyvy. Mám menší kapitál, se kterým si hraju na akciovém trhu, ale nedělá mi dobře, když řeším krize, kdy index S&P 500 propadne, aby vzápětí zase vylezl na dvojnásobnou úroveň. Hledám spíše investice, které pravidelně generují výnos, z takových sám žiji. I proto konzervativní investice směruji do nemovitostí nebo úvěrů zajištěných nemovitostmi. Nejsou totiž nijak korelované s akciovým trhem a máte tak svým způsobem „své jisté“.

Většině lidí bohužel leží peníze na běžných a spořicích účtech, kde ztrácí hodnotu. I když teď banky úrokové sazby mírně zvyšují, je to často limitované třeba jen do 200 tisíc korun nebo milionu korun. Pro lidi s více našetřenými penězi to není. Z pohledu zpřístupnění akciových investic se mi ale líbí třeba Fondee nebo Portu, které se rozvíjejí, a z pohledu konzervativních zajištěných investic se mi líbí náš sektor P2P investic v oblasti real estate. Sami jako ROIER nabízíme konzervativní investice, kdy lidem každý měsíc rovnou vyplácíme část z toho, co zainvestovali. Jedinou podmínkou je, že peníze mají u nás uložené na nějakou zvolenou dobu – 6 měsíců, rok, dva, čtyři roky. Klient ale získá konzervativní investici s nadstandardním výnosem.

Získá měsíční výnos i ten, který investuje ve zkušebním provozu? Primárně cílíte na investory se 100 tisíci a víc. Ve zkušebním provozu je to ale 5000 korun, tedy měsíční renta by vynášela pár korun.

Zavedli jsme zkušební investici, aby si lidé celým procesem prošli, ale byl o ni velmi malý zájem. Máme asi jednoho nebo dva takové klienty. Když už někdo investuje, tak desítky tisíc a většina nad 100 tisíc. Většinou k nám přichází už zkušenější investoři, kteří chtějí doplnit své portfolio investic nebo se víc zaměřit na konzervativní investice.

ROIER, Upvest nebo Investown investují do nemovitostí. Pak jsou tady platformy typu Portu nebo Fondee. Není tady cesta nebo díra na trhu pro vznik agregátorů?

Sledovali jsme podobnou platformu v Lotyšsku a líbilo se nám to, ale sami tam nemíříme. Naším klíčovým know-how jsou znalost nemovitostí, princip zajištění a vymáhání pohledávek, P2P marketing a produktová znalost. Na vstup do agregačního on-line projektu bychom potřebovali jiné znalosti a dovednosti. Třeba ale někdo šikovný přijde a my se rádi zapojíme. Zatím ale máme dost práce sami se sebou.

VÍCE K TÉMATU:

Petr Volný (Upvest): Chceme být standardem alternativního financování pro developery i šancí pro drobné investory

Není třeba se ostýchat. Je načase začít s investicemi do obranných technologií

Do čeho nyní investovat? I při vyšší inflaci existují příležitosti ke zhodnocení vašich financí

Z inflace máme respekt

Jak moc vám nahrává či nenahrává současná makroekonomická situace? Inflace letí nahoru a zřejmě ještě kousek poputuje…

Přemýšlím o tom neustále, zda je to dobře, či špatně, má to totiž dvě roviny. Lidé jsou nervózní, protože ceny teď stále rostou, ale nikdo neví, kdy se to zlomí. Ekonomická situace tomu nenahrává. Z mého úhlu pohledu nemá Česká národní banka šanci to krátkodobě moc zkrotit, hlavně růst cen energií, protože se jedná o externí faktor. Jestli přestaneme odebírat ruskou ropu a plyn, ceny poletí ještě výše a nikdo s tím nic nenadělá.

Z vysoké inflace máme tedy respekt. Když vyskočí na dvojciferné číslo, není to pro nás dobře, protože nemůžeme najednou klientům říct, že už nemůžeme půjčovat za osm procent, ale za dvacet. Na druhou stranu se kvůli vysoké inflaci začalo více mluvit o tom, že peníze ztrácí hodnotu. Lidé více přemýšlí, kam uložit peníze, aby jim jen neležely pod polštářem a nehnily. Takže z tohoto pohledu je pro nás dobře, že se o tématu mluví.

V době nízkých sazeb a nižší inflace nebyl na trhu komerční konzervativní prostředek ke zhodnocení peněz a vy jste ho nabízeli…

Tehdy se ale o investování tolik nemluvilo. Lidi měli peníze, které ale ani na běžném účtu neztrácely tolik hodnotu. Nepřemýšleli o zhodnocení. Teď s rostoucí inflací o tom více přemýšlí, takže vidíme příliv investic. Na druhou stranu, kdyby měla inflace růst zásadně, tak bychom se se situací museli vypořádat. ROIER totiž funguje tak, že my nevybíráme peníze, abychom je potom investovali do úvěru. My jako společnost Bedby, která provozuje platformu ROIER, nejprve investujeme do úvěru vlastní peníze, všechno vyřídíme a teprve potom úvěr rozprodáme na participace. To je náš modus operandi. V každé investici, ve které jsou klienti, jsme i my jako Bedby. Sami jsme tedy taky investor, takže i z tohoto titulu z inflace nadšení nejsme (při inflaci má výhodu ten, kdo si půjčku bere za nižší úrok, než je inflace, ne ten, kdo půjčuje).

Spoluzakladatelé ROIERu Jan Běhounek (vlevo) a David Bystrzycki spolu s Ondřejem Drábkem (vpravo), který má na starosti komunikaci. Zdroj: ROIER

V momentě, kdy k vám investor vloží peníze a kvůli nějaké situaci se dostane do problémů a potřeboval by peníze vytáhnout dřív, může?

Toto bohužel nejde. Nabízíme různé doby splatnosti, od šesti měsíců po pět let, a po tu dobu jsou tam peníze vložené. Každý měsíc ale dostává úroky. Do budoucna plánujeme i sekundární trh, kde by šlo podobné situace řešit. Investoři by si mohli navzájem prodávat své participace, ale to je zatím pořád na seznamu toho, co všechno chceme dělat.

Zákon o crowdfundingu

Jak moc je tato budoucnost vzdálená?

Čekáme na zákon o crowdfundingu, pak si musíme udělat licenci a teprve potom můžeme vytvořit sekundární trh. Počítám ale, že za rok by to mohlo být. Jakmile koncept crowdfundingu dostane v EU regulační rámec, což považuji za správné, nastaví se mantinely fungování.

Je zákon o crowdfundingu dobře nastavený?

Co jsem zatím četl, tak ano. Zatím ale nevíme, jaká bude finální podoba, jestli nedojde k nějakým změnám či úpravám. Ale co jsem viděl v Evropské unii, naopak se nastaví pole působnosti. Jako u každé nové regulace to bude bolet při zavádění, ale věřím, že to je správná věc.

Kam se ROIER chystá posunout kromě sekundárního trhu? Do jaké výše investic zvládnete fungovat? 

Naším prvním cílem bylo 200 milionů, abychom jako platforma byli soběstační. Nyní jsme tedy na černé nule a v černé nule chceme pokračovat dál. Budeme investovat do rozvoje platformy. Chceme se stát preferovanou platformou pro investice do úvěru, které jsou zajištěné nemovitostmi tady v Česku. Jsme jasní, transparentní, pro sofistikovanější investory, kteří chtějí uložit větší částky peněz a dostávat pravidelně rentu. Chceme spustit sekundární trh, automatické reinvestice. A nakonec zmíněné zahraničí.

Nedosažitelné bydlení

Zabýváte se trhem nemovitostí. Jak vnímáte současnou situaci na trhu?

Samozřejmě vidíme všichni, že trh se samotným bydlením roste. Na začátku jsme financovali ze 70 procent hodnoty nemovitosti, teď je to zajištění mnohonásobně vyšší. Současná hodnota je někde na 60 procentech. To je pro nás dobře z pohledu zajištění a musíme se se situací vyrovnávat teď, kdy jedeme a dáváme 70 procent LTV (zkratka pro anglické „loan to value“, což je poměr mezi výší hypotečního úvěru a zástavní hodnotou nemovitosti, pozn. red.) a máme 30procentní polštář pro případ, že by došlo ke snížení cen.

A dojde ke snížení cen?

Osobně žádný pokles cen nečekám ani při inflaci, protože reálně v Praze byty pro lidi chybí a nové se nepostaví tak rychle. Jen čekám, kdy trh neporoste tolik. Sám jsem to zažíval, když jsem po revoluci sháněl vlastní bydlení, a teď pro současné mladé lidi je vlastní bydlení v podstatě nedosažitelné. Je to zvláštní situace a mělo by se to řešit – bydlení pro lidi, kteří začínají.

To je specifikum českého trhu. „Skoro všichni“ si dokázali vzít hypotéku a koupit vlastní bydlení a trh s nájemním bydlením je relativně v minoritě. Oproti západním zemím, kde je poměr vlastního a nájemního bydlení vyrovnanější.

Trh s nájemním bydlením se bude rozvíjet, což také vidíme na trhu družstevního bydlení. Staví se nové byty a vykupují se do družstev, kde lidé bydlí. Myslím, že se bude rozvíjet družstevní bydlení, nájemní bydlení a hypotéky se zabrzdí s úrokovými sazbami, ale lidé někde potřebují bydlet.