Když se objevilo jméno nového guvernéra ČNB Aleše Michla v médiích projevilo se to v oslabení české měny nad úroveň 25 korun za euro. V tomto gardu vytrvala i po potvrzení jmenování prezidentem Zemanem. Česká národní banka (ČNB) o den později oznámila intervence ve prospěch koruny a snaží se korunu zatlačit pod tuto úroveň.
Nejde ani tolik o to, že je nový guvernér více holubičí. Aleš Michl do bankovní rady vstupoval jako jestřáb a až v průběhu pandemie COVID se z něj stala holubice.
Nikde také není psáno, že do budoucna své názory nezmění – doživotních jestřábů nebo holubic je v měnové politice jako šafránu.
Příčiny znepokojení
V postojích a výrocích nového guvernéra jsou však pro trhy jiné znepokojující momenty. Aleš Michl v komentářích po svém jmenování apriori vylučoval potřebu dalšího růstu sazeb.
Jak může nový guvernér vědět dnes, jak by měla bankovní rada rozhodnout o sazbách skoro za čtvrt roku?
Navíc bez znalosti toho, jak dopadne červnové zasedání ČNB, a v ostrém protikladu k doporučením nejnovější prognózy ČNB. Z té naopak vyplývá potřeba dalšího výrazného růstu úrokových sazeb.
VÍCE K TÉMATU:
Velká „holubičí“ rotace v ČNB? Aleš Michl míří nahradit Jiřího Rusnoka
ČNB překvapuje s jestřábí prognózou, kromě další razance v růstu sazeb
Po dvou dekádách stability čelíme inflačním šokům. Jak moc hrozí světu inflační rakovina?
Odtrženost nové rady
Právě z odtrženosti „nové bankovní rady“ od svého odborného aparátu mají trhy největší strach. Měnová politika by se pak jednoduše stávala méně čitelnou a výrazně méně kredibilní.
To vše v situaci, kdy inflace zdaleka není za svým vrcholem a střednědobá inflační očekávání podniků atakují historická maxima (necelých 6 procent). Není tedy divu, že trhy mají strach a koruna slábne.
GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru
Za poslední tři měsíce.
Zdroj: tradingeconomics.com
Naštěstí se ČNB může stále spolehnout na masivní devizové rezervy, a rozhodla se proto relativně svižně (den po jmenování nového guvernéra) obnovit intervence na podporu koruny. Opět platí, že nebude zveřejňovat detaily operací.
Ze statistiky devizových obchodů však vyplývá, že při startu ruské invaze v březnu tohoto roku nemusela ČNB prodat na trzích výrazné objemy rezerv (navíc přerušila odprodej výnosů z rezerv).
Při pohledu do březnové platební bilance je jasné, že pokles zahraničních pozic v ostatních (zejména krátkodobých) investicích byl ze značné části vykompenzován pokračujícím přílivem zahraničních peněz do českých dluhopisů. Na konci března tak stále platilo, že ČNB měla v rezervách více než 160 miliard eur (přes 60 procent HDP).
Pokud tedy nejistota spojená s obměnou bankovní rady povede k vlnám odlivu krátkodobého kapitálu, má je ČNB zatím rozhodně čím vykrývat….