Michaela Horáková (enovation): Dotace ve zdravotnictví nejsou záležitostí jednoho formuláře

Nové dotační období přeje i zdravotnictví, kam by měly v následujících letech putovat miliardy korun. Jen z Národního plánu obnovy (NPO) by do této oblasti mělo putovat bezmála 12,5 miliardy korun.

Jak ale říká projektová manažerka a specialistka na dotace Michaelou Horákovou ze společnosti enovation, aby se k nim zdravotnické zařízení dostalo, tak musí urazit kus cesty. „Získání dotace i samotná realizace dotačního projektu nejsou jednoduché,“ říká v rozhovoru. Problémy podle ní může dělat i jen samotné vyplnění dotační žádosti.

Jaké dotační výzvy už běží a jakých projektů se budou týkat? Kterých oborů se budou týkat? Dosáhnou na ně jen velké, nebo i malé subjekty? A jaké chyby dělají žadatelé o dotaci nejčastěji?

Dotační miliardy putují do zdravotnictví z různých zdrojů. Které hlavní stránky a instituce by měly ordinace, polikliniky a další zdravotnická zařízení sledovat?

Konkrétně pro sektor zdravotnictví doporučuji od začátku sledovat stránky ministerstva zdravotnictví, kde se vyhlašují výzvy pro zpravidla následující kalendářní rok v rámci národního financování. Najdete tam ale i stránku pro evropské fondy, kde například informují i o Národním plánu obnovy (NPO) a dalších příležitostech.

Zajímavý je také program EU4Health, což je program komunitární – to znamená, že bývá vyhlašován nějakým orgánem Evropské komise, bývají to většinou konsorciální projekty s přesahem za hranice, beneficientem by tak neměla být pouze česká společnost. Zpravidla se objevuje podmínka, že se na nich musí podílet více organizací z více členských států jako třeba v rámci komplexního výzkumu a vývoje v oblasti onkologie. Ve sledování webů je ale jedna záludnost.

Jaká?

Když se výzva vyhlásí, má sice dané parametry, ale čas zpracování je docela limitující, pokud nějaký dostačující vůbec je. Neexistuje ani jedna stránka, kde byste se dozvěděli o všech možnostech. I proto jsme zavedli službu monitoringu, kdy se snažíme na základě zadání nemocnice vše mapovat. Zjišťujeme, kde by si mohli o finance požádat, na co peníze potřebují a mohou je využít a mnoho dalších záležitostí. Je to hodně komplexní.

Strategické obory

Když jsem se dívala na charakteristiku, kdo může ve zdravotnictví o dotace žádat, narazila jsem spíše na větší subjekty, jako jsou nemocnice, polikliniky apod. Mohou o dotace požádat i menší ordinace?

Mohou, není to jen pro velké hráče, požádat mohou i menší ordinace. Vždy je ale důležité, jakou péči ordinace poskytuje a zároveň jakou má formu. V případě, že jde o soukromou ordinaci – tedy podnik –, se otevírá možnost v dotačních výzvách typických pro podnikatele.

Jestliže jde o veřejný subjekt, je dobré se zaměřit například na Integrovaný regionální operační program (IROP) nebo výzvy určené pro veřejné subjekty. Příspěvkové organizace a instituce zřízené státem sledují také stránky ministerstva zdravotnictví nebo jsou v přímém kontaktu s patřičnými odbory. Pro dotační výzvy je navíc typické, že se rozdělují v oborech zdravotní péče, který má být podpořen. Některé výzvy se např. specializovaly jen na infekční lékařství, některé na psychiatrickou péči nebo paliativní péči. Záleží, co je zrovna prioritou, co je strategické.

Které obory jsou tedy nyní prioritní a je tím tedy pro ně lehčí získat dotaci?

Je zajímavé, že v Národní plánu obnovy (NPO) jdou větší částky do onkologie. Je ale rozdělený do dvou takových větví – reformy a investice. A v rámci investic se budou vyhlašovat soutěže a dotační výzvy.

Můžete blíže specifikovat tyto dotační výzvy v rámci investic?

NPO má pilíře podle toho, kam se bude investovat. Od digitální transformace přes vývoj, výzkum, inovace až po šestý pilíř, což je zdraví a odolnost. A v rámci tohoto šestého pilíře jsou ještě další jednotlivé komponenty a podkomponenty. Ministerstvo zdravotnictví má na starost dvě komponenty – zvýšení odolnosti systému zdravotní péče a Národní plán na posílení onkologické prevence a péče. Tyto kompetence se pak ještě dělí na podkomponenty.

A když byste měla být konkrétnější?

Je to trochu komplikovanější, ale podle definice NPO by měly být otevřené dotační výzvy konkrétně Rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech a Rozvoj vysoce specializované hematoonkologické péče. A tyto dvě výzvy jsou považovány za investice. Pro následnou péči se uvažovalo o podpoře nákupu přístrojové techniky, u onkologické péče jak o nákupu techniky, tak o rekonstrukci prostor.

Ministerstvo zdravotnictví se pak jako garant podílí na dalších dvou komponentách v rámci dalších pilířů. Jsou to služby elektronického zdravotnictví v rámci pilíře digitální transformace. A také budování systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví a kybernetická bezpečnost. To už se týká eGovernmentu a kybernetické bezpečnosti.

Elektronizace zdravotnictví je velké téma, které se má rozvíjet do roku 2026. Které z dotačních programů jsou nejoblíbenější?

Nemohu mluvit za všechny subjekty, ale v rámci mých konzultací se opakují potřeby investice, tam je náročnější koncept finančně a ekonomicky uchopit. Oblíbená je ale i přístrojová technika, stavby a obměna techniky. Obecně technologie je v některých nemocnicích zastaralá a jiné nemocnice potřebují rekonstruovat například osvětlení nebo vyměnit okna. Další zase potřebují rozšířit své prostory nebo jiné potřebují modernizovat přístroje. Zrovna ve zdravotnictví je potřeba držet krok s trendy a zajišťovat náročné technické a jiné standardy. Nemocnice a další zdravotnická zařízení tak hledají formy financování, včetně těch dotačních. Abych odpověděla na otázku, shrnula bych to, že oblíbené jsou hlavně investiční programy.

Potřeba mapovat prostředí

Co by podle vás měly firmy a zdravotnická zařízení řešit především? V současné době je velkým tématem kyberbezpečnost či zelená politika. Tlačí se dotace více i tímto směrem?

Co pálí nemocnice obecně a co by mohlo být v nejbližší době nejdostupnější, je například kyberbezpečnost. Patří sem typicky obměna a/nebo nákup nových IT technologií, hardware a software, aby nemocnice byly do větší míry digitalizované a mohly pracovat se všemi daty a bezpečně. Digitalizace samotná má ulehčit práci pracovníkům v zařízeních. Proto sem patří také například informační a rezervační systémy. Všechny tyto záležitosti mohou být dostupné v rámci digitální transformace podniků směrované na soukromé subjekty a pravděpodobně výzvy kybernetické bezpečnosti. V obou zmíněných příkladech sledujeme jak NPO, tak také IROP.

Co byste ještě doporučila v rámci hledání a přípravy?

Pokud už organizace ví, že je potenciálním způsobilým žadatelem, a plánuje investovat nejen do technologií, měla by si začít mapovat, co přesně potřebuje. A připravovat se na to. Třeba u stavebních projektů když se vyhlásí výzva, je na zpracování dotační žádosti opravdu málo času. Není to tak, že by se podal jeden formulář a stačilo by to, ale zpracovává se konkrétní studie proveditelnosti, projektový záměr, textové povídání, co se bude dít, jaký má projekt cíl, jaké má aktivity. Potřebujete sestavit rozpočet a předložit další přílohy – u staveb stavební a územní povolení –, a to do nějakého termínu. Není to úplně jednoduché.

Půl roku připrav

Jak dlouho před spuštěním dotačního programu doporučujete začít s touto přípravou?

Když to vezmu průměrem a jako příklad použiji nejtěžší variantu, což je stavba nebo zavedení nové technologie, tak alespoň půl roku. Jenom komunikace se stavebním úřadem, například pro vydání stavebního povolení, pokud se jedná o rozsáhlejší rekonstrukci, přístavbu nebo novostavbu, trvá mnohdy i déle než šest měsíců. V případě pořízení přístrojové techniky, nových technologií nebo při obměně zastaralé je potřeba počítat třeba s tím, že v rámci minulých výzev poskytovatel dotace vyžadoval například kladné stanovisko přístrojové komise u technologie s pořizovací cenou nad pět milionů korun bez DPH. Konkrétně v programu IROP budou výzvy vyhlášeny podle posledních informací bez zveřejnění avíz, tedy je vhodné začít s přípravou již nyní. S tím můžeme potenciálním žadatelům pomoci, konkrétní projektové záměry bezplatně konzultujeme.

Jak se liší dotační programy dle velikosti?

Konkrétní dotační výzva má finanční alokaci, tedy určí se, o jak velký objem financí se soutěží a o jak velkou sumu peněz může daný žadatel požádat. Když vezmu příklad Digitálního podniku, měly by být dvě výzvy, kde by měly být k dispozici celkem zhruba tři miliardy korun. Dotace se pohybuje od půl milionu korun do 30 milionů korun na jeden projekt a zároveň je vždy nastavená míra podpory. To znamená konkrétní procento z celkových způsobilých výdajů projektu. U zdravotnických výzev z loňského roku činila míra u REACT-EU dokonce až 100 procent v případě podpory urgentních příjmů. U výzev, které cílí na soukromé subjekty, bývá míra podpory nižší. Výzva Digitální podnik by měla povolit maximálně dotaci do 60 procent celkových nákladů  projektu v případě malého podniku do 50 zaměstnanců.

Sleduje se také propojenost podniků, to znamená, pokud má někdo v ordinaci nebo soukromé nemocnici podíl, přičítají se zaměstnanci a další kritéria také z těchto firem nebo organizací. U větších ordinací již nad 250 zaměstnanců to může být i jen 20 procent podle regionu. Podnikatelé bývají navíc omezeni v některých programech, typicky IROPu, například povinností získat pověřovací akt k výkonu SOHZ (Služby obecného hospodářského zájmu, pozn. red.).

Proč?

Z veřejného rozpočtu se podporují ty subjekty, které by si nebyly schopny z vlastních zdrojů typicky investice zafinancovat. Pokud máte větší soukromý zdravotnický subjekt provozující podnikatelskou činnost, panuje předpoklad, že v případě vyšší ziskovosti si investice může pokrýt z vlastních zdrojů. Dokazuje to i program IROP, který se připravuje. Pokud o finance z něj žádá soukromá nemocnice, musí doložit zmíněný pověřovací akt k výkonu SOHZ, to znamená, že vykonává službu obecného hospodářského zájmu a žádá o prostředky z veřejných rozpočtů například právě proto, že si je samostatně nedokáže vlastními příjmy, vlastní ziskovostí, zajistit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Inovace v době drahých energií: vzduchová baterie nebo solární mrakodrap

Investice do technologií lákají stále více. Andělští investoři „přisypou“ další rizikový kapitál

Pfizer vládne největší operaci v dějinách zdravotnictví, očkování na covid. Ohrozit ho může Johnson & Johnson

Časová náročnost

Větší nemocnice mají obvykle na zpracování dotačních žádostí firmu. Jak náročné je získat dotaci pro menší subjekt?

Stejně jako pro ty větší, protože podmínky soutěže jsou stejné a rovné pro všechny. Spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní výzvu. Typicky krajská výzva není tak náročná, stačí dodat pár příloh – například výpis z obchodního rejstříku, doklad o bezdlužnosti. Více materiálů už je potřeba u větších programů, jako jsou REACT-EU nebo IROP. Potřebujete studii proveditelnosti, stavební dokumentaci, u přístrojové techniky nad pět milionů korun potřebujete získat stanovisko přístrojové komise. Takže podle toho je časová příprava náročnější a celkově žádost o dotaci komplexnější.

Jaké dělají firmy a žadatelé největší chyby v žádostech o dotace?

Na tohle vám nejsem schopná přesně odpovědět, protože nejsem na straně hodnotitele žádostí, ale na straně zpracovatele, který potřebuje připravit žádost bezchybně a ideálně úspěšně. Když ale v rámci týmu žádosti zpracováváme, potřebujeme mít potřebné podklady ke zpracování včas a správně.

Získáním dotace nic nekončí

Po získání dotace proces nekončí. Co je potřeba si hlídat potom?

Jsou to nejen typické legislativní podmínky, které vyplývají ze zákona, ale také specifické konkrétní podmínky, které jsou nastavené tou danou výzvou. Například termín realizace, do kterého musí být projekt ukončen. Musí se dodržet termíny pro předložení zprávy o realizaci a žádosti o platbu dotace.

Projekt získáním financí rozhodně nekončí. U investičních soutěží je také doba udržitelnosti třeba tři roky, během kterých se podává monitorovací zpráva. Nebo může přijít kontrola. V některých případech, třeba v programu REACT-EU, je dost striktní podmínka, že žadatel musí po celou dobu disponovat platným pověřovacím aktem k výkonu SOHZ, a to po dobu nejdéle odepisovatelné investice. U staveb to mohou být až desítky let. Pokud by ta nemocnice přestala z nějakého důvodu fungovat nebo by pověření za nějaké období nezískala, dotace se může krátit o takzvanou zůstatkovou hodnotu.

Striktnější podmínky také bývají pro výběr dodavatele. Například dotační výzva může mít limitaci, že na jednu dodávku nad 400 tisíc korun by měl být dodavatel vybírán v rámci veřejného tendru. Proto se někdy nestačí řídit jen podle zákona, ale i metodickými pokyny poskytovatele dotace.

Získání dotace není tedy moc jednoduchá záležitost…

Ano, získání dotace i samotná realizace dotačního projektu nejsou jednoduché. Zpravidla je potřebné si nastavit nové procesy nebo upravit stávající. Je potřeba si vyhradit časovou kapacitu, hlídat řadu podmínek. Je potřeba si vše dobře zvážit a velmi dobře se připravit. Třeba si vyhradit dostatek času na prvotní posouzení záměru, který postupnými kroky může nebo nemusí přejít k realizovanému projektu. Tedy vyhodnotit si rizika a na základě těch se rozhodnout. A neusnout na vavřínech.

Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru Naše zdravotnictví.