Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
- ANALÝZA
Co by přineslo rozdělení ČEZu na státní a soukromou část?
Vláda Petra Fialy (ODS) oživila nápad na rozdělení polostátního energetického gigantu ČEZ na státní a soukromou část. Stát jako stoprocentní vlastník části ČEZu vyrábějící elektřinu by díky tomu měl páky na regulaci cen energií. Nejde však jen o výrobu elektřiny z jádra a uhlí. Pokud by se ČEZ skutečně dělil, vedl by se nepochybně velký boj o to, zda by do „státního ČEZu“ měly spadnout i zdroje, jako jsou vodní elektrárny a zelená energetika.
Nejen Elon Musk umí pár větami vypuštěnými do veřejného prostoru zajímavě zahýbat cenami akcií. V průběhu května se to podařilo i českému premiérovi Petru Fialovi. To když v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že „vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ“. Tedy o rozdělení na stoprocentně státní a soukromou část. Zda a případně kdy se to stane, je ale nejisté asi jako… ceny elektřiny.
Skupině ČEZ se dlouhodobě dobře daří. Čistý zisk skupiny ČEZ v letošním prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Za celý rok by mohl zisk vystoupat k padesáti miliardám. Oproti loňsku, kdy byl čistý zisk 22,3 miliardy, je to pěkný nárůst.
Jen od začátku května akcie polostátní energetické firmy povyskočily skoro o 13 procent, žádnému jinému titulu pražské burzy se tak skvěle nevede.
GRAF: Vývoj ceny akcií společnosti ČEZ
Za posledních pět let, v Kč (sloupcový graf dole ukazuje obchodovaný objem akcií, v mil. ks)
Zdroj: InFront
Vládou vykreslený, či spíše v lehkých konturách naznačený scénář rozdělení ČEZu tomu samozřejmě pomohl.
Radost pro drobné akcionáře?
Nejde přitom o žádnou novinku. O možnosti rozdělení se mluví už minimálně pět let, zejména v souvislosti s plánovanou stavbou nových jaderných bloků – drahých a časově náročných.
Varianty má rozpracované sám ČEZ a není pochyb o tom, že tato idea by se náramně zamlouvala hlavně menšinovým akcionářům. Ty by stát musel vyplatit a dá se očekávat, že akcie zbylé nestátní části (co přesně by zahrnovaly, není zcela jasné, ale mluví se o distribuci, prodeji a o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů) by jen letěly dále vzhůru.
Ve hře byla před pěti lety i možnost, že by stavbu nového bloku Dukovan zajistila k tomu vytvořená dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto společnost odkoupil stát.
Sám ČEZ představil celkem šest možných variant rozdělení. S tím, že nejlepší by bylo, kdyby stát plně získal jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Ze všech nápadů ale sešlo poté, co se stal premiérem Andrej Babiš, který ČEZ ostře kritizoval a označoval za pilíř českého „politického Palerma“.
Zdražovat se musí
ČEZ navíc musí jednat s péčí řádného hospodáře a nepoškozovat žádného z akcionářů, a tak jsou vysoké ceny elektřiny v jeho zájmu. Firma už také ostatně oznámila, že bude citelně zdražovat.
Například u „Elektřiny na dva roky“ bude stát od 1. července 2022 megawatthodina silové elektřiny (bez poplatků za distribuci a další služby) v základní sazbě D02d bezmála sedm tisíc korun. To odpovídá navýšení ceny o 59 procent.
Podle ČEZu se ale skokový růst bude týkat jen malé části klientů, těch, kterým vyprší do konce roku nynější fixované smlouvy. Ceny podobně zvyšují – s ohledem na dramatický růst nákladů – i ostatní obchodníci s elektřinou.
Vstřícným krokem ČEZu směrem k vládě, která řeší, jak ulevit lidem ohroženým energetickou chudobou, je možnost nastavení sociálních tarifů se zastropovanou cenou – kdy ovšem rozdíl stejně doplatí stát.
Konkrétní návrh úsporného energetického tarifu by měla vláda doručit do parlamentu do konce června. O podmínkách se ještě diskutuje. Náklady na úsporný energetický tarif pro ceny elektřiny a plynu ministr průmyslu Jozef Síkela odhadl na částku mezi 16 až 24 miliardami korun.
VÍCE K TÉMATU:
Úsporný režim na energie hodnotí odborníci smíšeně. Nabízí se i jiná řešení, jak lidem pomoci
Deputinovat se a decentralizovat zdroje, to jsou hlavní úkoly české energetiky
Cyril Zapletal: Pokud má u nás dojít k renesanci těžby uhlí, musí přípravy začít hned
Dividendy jako zdroj
A jak to zaplatit? Nabízí se využití dividend. V takovém případě by tedy stát ČEZu de facto poslal zpět část z toho, co od něj dostane.
Pokud jde o dividendy, sama firma uvádí, že během své existence odvedla svým akcionářům 343 miliard korun: „Z toho českému státu více než 230 miliard korun a další desítky miliard korun na srážkové dani z dividend.“
GRAF: Vývoj výše dividendy skupiny ČEZ
Za posledních deset let, v Kč
Zdroj: ČEZ/Peak.cz
Jak napsal Seznam Zprávy, ministerstvo průmyslu připravuje i založení státního obchodníka s energiemi, který by uzavíral napřímo kontrakty na nákup plynu a elektřiny u výrobců.
Tím by odpadly nákupy na burze a české firmy a domácnosti by měly předvídatelnější a zřejmě levnější ceny energií. Roli tohoto obchodníka by mohl převzít právě zestátněný ČEZ.
Vždy v partě s politiky
V ČEZu stát vlastní bezmála 70 procent akcií, a má tedy rozhodující slovo.
Polostátní firma a její vedení mají ovšem k politice blízko a mají možnosti, jak uplatňovat svůj vliv. Ne nadarmo se používá slovní hříčka „ČEZská republika“.
Například někdejší dlouholetý šéf ČEZu Martin Roman byl považován za šedou eminenci, vlivného zákulisního hráče a hybatele politického dění.
Jak už před lety napsal ekonomický novinář Miroslav Motejlek, šlo i o prvního tuzemského zaměstnance, který se během svého působení ve firmě (díky akciovému opčnímu programu) stal miliardářem.
Benešova jedenáctiletka
Současný šéf Daniel Beneš působí v čele firmy už dlouhých 11 let, mnohem déle než jeho předchůdce. Ve funkci tedy přežil premiéry Nečase, Rusnoka, Sobotku, Babiše a zůstává i za Fialy.
Přeložit se to dá tak, že se strategií, směřováním a výkonem ČEZu byly a jsou všechny dosavadní vlády spokojeny. Svou roli nepochybně hraje ale i to, že Beneš se vztahům s politiky rozhodně nevyhýbá.
Je navíc blízkým spojencem současného prezidenta Miloše Zemana, dobré kontakty má ale i ve všech parlamentních stranách. V minulosti byl členem ČSSD.
O Benešovi se dokonce spekulovalo jako o možném premiérovi úřednické vlády, kterou si jako jednu z variant povolebního uspořádání představoval právě Miloš Zeman (dodejme, že Hrad tehdy spekulace vehementně popíral).
Nezkrotná firma
Snahy politiků o „zkrocení“ ČEZu nikdy moc nevyšly. A to ani tehdy, když premiér Andrej Babiš vyslal do dozorčí rady mimo jiné „vlčáka“ – zkušeného auditora Lukáše Wagenknechta. Současný senátor za Piráty, s nímž byl tehdy ještě zadobře, dnes patří k nejhlasitějším kritikům Babiše.
Dozorčí rada sice v prosinci 2016 učinila nesmělý pokus Daniela Beneše odvolat, avšak nenašlo se dost hlasů. Podobný výpad se od té doby již nekonal. V listopadu 2020 dozorčí rada naopak schválila prodloužení Benešova mandátu až do konce roku 2025.
Byznysová cesta ČEZu přitom zdaleka není bez poskvrny. Zejména zahraniční akvizice a investice v Albánii a Rumunsku příliš nevyšly.
Skandály a „zločiny za bílého dne“
Podivné byly některé dřívější obchody v Česku, konkrétně prodej úspěšné a ziskové společnosti I&C Energy v roce 2008.
Například zástupce minoritních akcionářů Michal Šnobr označuje za zločin za bílého dne prodej uhelné elektrárny Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi (s argumentem, že šlo o ideální lokalitu pro stavbu nové paroplynové elektrárny).
Skandálem se ztrátou bezmála tři miliardy byla na přelomu let 2015 a 2016 zpackaná kontrola svarů v jaderné elektrárně Dukovany. Výsledek? Dva její bloky musely být neplánovaně odstaveny. Minoritní akcionáři ze šlendriánu viní management firmy, ta ale náhradu škody požaduje po Škodě JS, jež kontroly zajišťovala.
Jak ale již dříve napsal HlídacíPes.org, vše může skončit tím, že ČEZ v rámci vyrovnání firmu ovládne a převezme.
Kdo s kým může zahýbat?
Jak vykresluje i byznysová pavučina, společnosti skupiny ČEZ vyrábějí a distribuují elektřinu a teplo – provozují jaderné, uhelné, plynové, vodní, fotovoltaické, větrné a bioplynové zdroje. K tomu obchodují s elektřinou i plynem, těží a prodávají uhlí.
INFOGRAFIKA: Pavučina byznysu skupiny ČEZ
Zdroj: HlídacíPes.org
Výhledově – po roce 2040 – chce skupina vsázet i na moderní malé modulární jaderné elektrárny.
V energetice působí i v Německu, Francii, Polsku, na Slovensku a v Turecku. Patří mezi jednu z deseti největších energetik v Evropě. V Česku je největším výrobcem elektřiny, který pokrývá zhruba tři čtvrtiny celkové domácí produkce.
Je tedy zjevné, že v tuzemské energetice to bez ČEZu nejde a nepůjde. Rozhodně je ale lepší, když premiér hýbe cenou akcií ČEZu (a silou 70procentní majority třeba rozhodne o výši dividendy pro stát), než když ČEZ hýbe premiérem.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.