Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
- ČLÁNEK
Němci bojují s plynovou krizí. Budou spalovat více uhlí a začnou šetřit
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck oznámil plány, jak se vyrovnat s nedostatkem plynu, jež dodává Rusko. Bude se spalovat více uhlí pro výrobu elektřiny a spotřebitele včetně průmyslu chce donutit šetřit. Další využívání jádra odmítá.
Zemní plyn se měl stát pomyslným mostem, přes který přejde německá ekonomika od jádra a uhlí k obnovitelným zdrojům. Kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím jsou ale dodávky Gazpromu, který ovládá Kreml, značně nejisté.
V posledních dnech klesl v plynovodu Nord Stream 1 tok fosilního zdroje až o 60 procent. (A Nord Stream 2 stojí zcela, jako trest za ruskou invazi na Ukrajinu.)
I proto musel přijít německý vicekancléř a ministr průmyslu a energetiky Robert Habeck ze Zelených s řešením, jak přežít i bez ruského plynu.
Ve zkratce nabídl dva recepty: bude se s energiemi šetřit a začne se více spalovat uhlí. Jádro německý kabinet jako celek i nadále odmítá, i když neprodukuje žádné skleníkové plyny.
Příprava na zimu
Má se také podpořit zvýšení kapacity pro skladování zemního plynu, aby jej bylo pro zimní měsíce dostatek. Prostřednictvím státní banky KfW na budování skladovacích kapacit vláda vyčlení další peníze, jedná se o 15 miliard eur (cca 370 miliard korun) do konce roku 2025.
Navíc během léta spustí systém aukcí prodeje zemního plynu pro průmysl, který bude podniky motivovat k úsporám. A v záloze mají být rovněž uhelné elektrárny, se kterými se před ruskou invazí na Ukrajinu už nepočítalo pro výrobu elektřiny.
I když se Kreml zaklíná tím, že propad dodávek způsobily technické problémy (údajně má Gazprom v opravě zařízení od firmy Siemens v Kanadě), Habeck tvrdí, že se jedná o politický nátlak. V důsledku poklesu dodávek však výrazně vzrostly ceny zemního plynu pro evropský trh. Před rokem stál plyn zhruba sedmkrát méně.
GRAF: Vývoj ceny zemního plynu v nizozemském obchodním uzlu TTF
Za poslední rok, v eurech za MWh.
Zdroj: tradingeconomics.com
Plní se, ale za vysoké ceny
„Množství, které se ztratilo, lze nahradit a zásobníky plynu se plní, i když za vysoké ceny,“ připustil komplikace Habeck. Dodal ale, že bezpečnost dodávek je stále zaručena, i když je situace vážná.
Podle něj se bude muset snížit spotřeba zemního plynu v energetice i průmyslu, aby se do topné sezóny zásobníky naplnily na sto procent. „Je to smutné, ale v této situaci je nutné snížit spotřebu plynu téměř na nulu,“ přiznal s tím, že zásobníky zemního plynu musí být do podzimu plné.
Navíc má německé ministerstvo financí poskytnout německým provozovatelům plynovodů další úvěr, aby mohli nakupovat plyn i za vyšší ceny na trhu. Nyní jsou německé zásobníky plynu podle Spolkové agentury pro sítě naplněny na 57 procent.
VÍCE K TÉMATU:
Vyhlídky na příští zimu ovlivňují zásoby plynu. Česko patří k nejzranitelnějším v Evropě
Německu dochází „obnovitelný dech“. Výstavba nových zdrojů navzdory velkým plánům drhne
Rusko zavíráním plynových kohoutků do Evropy eskaluje energetickou krizi
A co jádro?
I proto se stále častěji hovoří také o využití jádra, které na rozdíl od uhelných elektráren během provozu neprodukuje skleníkové plyny.
Takové řešení připouští šéf liberální FDP a ministr financí Christian Lindner a využití jaderných elektráren (v provozu jsou v Německu do konce roku poslední tři bloky) žádají i politici z CDU i bavorské CSU.
Zelený vicekancléř však reagoval na požadavek části průmyslu i opozice, aby se opět začaly používat již odstavené uhelné elektrárny, odmítavě.
Ministerstvo hospodářství i ministerstvo životního prostředí, jež ovládají zelení ministři, tvrdí, že další provoz reaktorů je z technických i legislativních důvodů už neproveditelný.
Uhlí jen do roku 2030
Německá vláda i parlament v současnosti připravují změnu legislativy, aby se mohlo spalovat více uhlí pro výrobu elektřiny. Výjimka má platit až do března 2024. V současnosti tyto elektrárny slouží většinou jako záložní zdroje. Habeck doufá, že se do léta 2024 sníží podíl ruského plynu na německé spotřebě na pouhých deset procent. Nyní to je až 35 procent.
K přechodu na spalování uhlí vyzval už dříve bývalý ministr zdravotnictví z CDU Jens Spahn a také prezident Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Zemní plyn se v loňském roce podílel v Německu na výrobě elektřiny z 15 procent.
Využití uhlí chválí poslanci vládní SPD. „Je správné, že si ministr hospodářství Habeck nechává v záloze uhelnou elektřinu pro bezpečnost dodávek energie, protože prodloužení životnosti jaderných elektráren z mnoha důvodů nepřichází v úvahu a v podstatě není alternativou,“ vysvětlil postoj sociálních demokratů poslanec Matthias Miersch v deníku Die Welt.
I když Habeck připustil krátkodobé využití uhelných elektráren místo ruského plynu, stále je přesvědčený o tom, že v roce 2030 má nejpozději jejich provoz skončit.
Obnovitelné zdroje a úspory
Nicméně Habeck nepodporuje nápad, aby se v Německu povolila těžba plynu takzvaným frakováním. Naopak by podpořil rozvoj nových obnovitelných zdrojů, aby německé vláda dosáhla klimatických cílů.
Opakovaně se mezi německými politiky hovoří také o šetření s energiemi. To zdůraznila místopředsedkyně zelených poslanců Julia Verlindenová. Úspory mají umožnit, aby se už za osm let nepoužívalo uhlí k výrobě elektřiny.
Také ona striktně odmítá myšlenku, že by se v současné napjaté geopolitické situaci mělo využívat v Německu jádro. O této technologii hovoří jako o vysoce rizikovém zdroji.
Problémy pro teplárenství
Poslanec FDP Michael Kruse je nicméně otevřen debatě, aby se jaderné reaktory přechodně využívaly i po konci tohoto roku. To tvrdí i poslanec CDU Andreas Jung. Podle něj je nutné Hebeckovy návrhy vylepšit o používání jádra, ale například i biomasy.
Varuje před tím, že zejména v teplárenství není možné nahradit zemní plyn jinými variantami. Podle něj není logické, aby se poslední tři jaderné bloky odstavily doslova „uprostřed zimy“ v době, kdy i německá vláda varuje, že mohou nastat problémy při dodávkách elektřiny. Jádro podporuje také poslanecký klub poslanců AfD.
Výkonný ředitel Greenpeace v Německu Martin Kaiser nicméně tvrdí, že je nutné kvůli klimatickým změnám, jež se projevují v současné době rekordní vlnou veder a lesními požáry v Evropě, nutné co nejrychleji ukončit spalování uhlí, ropy i plynu.
Kromě ochrany klimatu se tím sníží závislost na Putinově Rusku. Zelenému ministrovi doporučuje, aby usiloval o co největší úspory ve spotřebě energií.